Loutkař
Marina Heib
Christian Beyer série
< 4. díl
Knihu Loutkář napsala Marina Heib . Rudá jizva nad srdcem a zrcadlo v ruce. Jaké poselství se skrývá za touto scénou, kterou zinscenuje seriový vrah se svými oběťmi? Christian Beyer se svým týmem při vyšetřování odhaluje bezohlednou hru o peníze, moc a pokrok, která si vyžaduje smrtelnou daň. Vrchní komisař Christian Beyer a jeho kolegové ze zvláštní vyšetřovací komise stojí i na počátku dalšího případu před zdánlivě neřešitelnou záhadou. V Německu a Franci je brutálně zavražděno několik mladých žen. Těla jsou upravena jako umělecká díla, je z nich vyříznuto srdce a všechny oběti mají v ruce zrcadlo. Jaké poselství se skrývá za touto scénou, kterou sériový vrah zaranžuje se svými vesměs mladými oběťmi? Čas pracuje proti vyšetřovatelům, vrah je chytrý a určitě udeří znovu. Hlavním problémem pro zkušené vyšetřovatele je zjistit spojení mezi jednotlivými oběťmi. Když se začne rýsovat slibné schéma, policisté narazí na další vraždu, která zcela vybočuje z řady. V novém počátku pomůže několik náhod a chytrých úvah. Opět však následují nové vraždy. Autorka čtenáři zprostředkovává fakta, která vyšetřovatelé nemají k dispozici. Existuje totiž osoba, která, přestože zdánlivě nemá s vraždami nic společného, objedná soukromé vyšetřování. Dlouho zůstává nejasné, co ji spojuje s vrahem. Když policie začne smyčku utahovat, vrah se dostane do nebezpečné blízkosti jedné z pracovnic zvláštní vyšetřovací komise a pro Christiana Bayera a jeho kolegy začne závod se smrtí. V razantním závěru následuje překvapující rozuzlení všech nezodpovězených otázek. ... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2011 , DeusOriginální název:
Puppenspiele, 2010
více info...
Přidat komentář
Na mě trochu drsná detektivka, až takové nemám úplně ráda. Ale od přečtení knihy mě to neodradilo. Snažím se vždycky každou knihu dočíst, protože někdy překvapí třeba úplný konec a změním hned úhel pohledu. Tady se to však nestalo. Ale věřím, že si svoje čtenáře najde.
Taková spíše oddechová kniha, ale mě osobně docela bavila. Spousta čtenářů tady píše že za moc nestála, ale co člověk to jiný názor, takže záleží na každém zda se rozhodne ji číst nebo ne.
Zoufalá spisovatelská neschopnost,jinak se tohle dílo nazvat nedá.I spousta uživatelů na této databázi by napsalo lepší příběh.Takže jediné mé doporučení zní:NEČÍST,JE TO ZTRÁTA VAŠEHO ČASU.
ze začátku dobrá kniha, ale prakticky od poloviny čtenář ví jak to dopadne dávám průměr
Četl jsem to sice už před nějakou dobu, ale docela mě to bavilo. Slušná německá krimi.
Takže tohle byla jedna z těch horších nebo spíše opravdu špatných knih. Přiznám se, že sem ji několikrát odložila a pak se zase vrátila.
Strašně pomalý průběh, skoky mezi časy a místy. Někdy se mi zdálo jakoby autorka nevěděla, co chce, aby se čtenář dozvěděl jako první a přitom nakonec stejně zvolila špatně. Žádné známky napětí, ani akce. Co k čemu to začalo být až v polovině poslední kapitoly, kdy se konečně na scéně objevil ten pravý. Kdyby celou dobu psala takhle, tak bych s hodnocením možná byla jinde. A taky si myslím, že to, jak je Niki chytrý, je trochu přemrštěné. Nikdo nemůže být absolutně neomylný a tak vychytralý. Ale musel být dost hezký, podle charakteristiky na konci. Vlastně u této knihy by bohatě stačilo přečíst si jen poslední část. Tu jsem si vážně přečíst chtěla. A kvůli ní dávám taky hvězdičku navíc.
Jen asi nepochopím, proč autorka staví jednu postavu tak razantně nad všechny ostatní, jakoby tam ti ostatní byli jen pro zaplnění místa. Vcelku se ani jedna, kromě hlavního aktéra, tedy Nika, který v podstatě skoro v celé knize vystupuje jako fantom (až nakonec se čtenář přeci jen dočká), nijak nevybarvila. Možná jedna ano, jako kariérní mrcha bez citu, která jde přes mrtvoly, i kdyby se měl celý svět zbořit. No nevím, tohle se Němcům vážně líbí?
Nemůžu si pomoct, tohle jsem ještě žádné knize neudělala, ale tohle je prostě TNT - tuctový nudný thriller. Nevím, jestli je horší původní text, překlad, nebo redakční práce, ale... postavy se chovají nelogicky, některé i přes avizované super IQ působí jako vyložení tupci, žádná mi nebyla ani kapku sympatická, nedalo se s nimi sžít. Kostrbaté věty někdy působí, jako by byly přehnány přes google translator. Mizerná gramatika je už jen trešničkou na dortu. Vydržela jsem číst zhruba do půlky knihy. Zbytek jsem letmo projela v naději, že se to třeba někde zmátoří... Žádné překvapení se nekonalo.
Rozhodně nedoporučuju. Leda pacientům po lobotomii, nebo beznadějně senilním lidem... a možná ani to ne, bylo by to nelidské zacházení...
Kniha mě příjemně překvapila, ze začátku jsem se v ní ztrácela, protože v každé kapitole byly popisovány jiné postavy, ale jak čas šel tak jsem se do ní hodně začetla. Byl v ní popisován zajímavý rodinný vtah vraha a obětí. Doposud jsem se s ním nikdy nepotkala. Tím pádem detektivku hodnotím kladně a určitě neuděláte chyby, když si ji přečtěte. ☺