Chřtán: Kniha první: Volání osudu
Stjepan Šejić , Ron Marz
Dle pradávné legendy zeje daleko na severu světadílu plného nebezpečných draků, statečných válečníků a úkladných mágů bezedná propast zvaná Chřtán. Po smrti své milované ženy a dcery se znetvořený král Nebeziel Ašeri rozhodne, že ovládne chřtánová kouzla a přivede je zpět k životu. Proti králi se však počnou sjednocovat nepřátelé a navíc mu sám osud sešle do cesty dva poutníky, kteří by mohli zničit celou Nebezielovu armádu i jeho samého.... celý text
Přidat komentář
Krásne spracovaný fantasy komiks s úžasnými kresbami, hlavne čo sa týka drakov, ale príbeh je poslabší, je na 3 hviezdičky, v podstate sa tu nič extra nedeje a je to príprava na niečo väčšie v druhom a v treťom dieli (snáď sa dočkáme aj jeho vydania u nás). Každopádne na 4. hviezdičku sa to vyškrabalo vďaka fakt nádhernej kresbe, veľké vydanie tomu sluší a vďaka bohatým dodatkom, ktoré viac približujú svet Chřtánu. Teším sa na pokračovanie.
Krásně zpracovaná fantasy kniha, která má poměrně zajímavé a zábavné postavy. Pěkný úvod do tohoto světa, kde se setkáváme s draky a jinými tvory. Na konci knihy je spousta vysvětlivek, které nám čtenářům pomůžou pochopit spojitosti a minulost postav, ras či mechanik světa.
Jsem zvědavý na druhý díl a hodnotím 70 %
Chřtán je fantasticky rozmáchlou ságou, jejíž vizuální stránka byla na svou dobu skutečně úchvatná - a čtenářů naprosto opomíjená. Bohužel, Chřtán neměl úspěch a frustrovaný Šejič celý projekt dal k ledu. Přesto o něm často mluví v superlativech, přeci jenom je to jeho první potomek. Nebudu psát, že sága je mrtvá. Sám bych to rozhodně nechtěl. Skvělou zprávou je, že na letošním pražském ComicConu Stjepan Šejič potvrdil, že má hotové třetí album. Za sebe doufám, že na čtvrté nebudeme muset čekat stejně dlouho. Přišli bychom totiž o svět, který stojí za to objevovat!
Více v recenzích.
Nádherně namalovaný první díl komiksu ze světa Chřtánu. V tomto díle jde hlavně o seznámení s fantasy světem a postavami v něm, takže je velmi důležité přečíst si i dodatky na konci knihy. Za mě je to parádní začátek zajímavého příběhu.
Šejić jako obvykle předkládá čtenářům bezchybnou kresbu, které může konkurovat jen málo autorů. V tomhle případě se ale nejedná o BDSM vztahovku nebo superhrdinský příběh, ale čistokrevné fantazy, ve kterém jsou kouzla, draci a různorodé humanoidní rasy. I přes to, že komiks vypadá opravdu hezky, tak se jedná o klasický úvodní příběh, který nemá žádnou přidanou hodnotu. Máme tu pár hrdinů, kterým se úplně obrátí život a velké zlo, které se vrací na svět. Až se to rozjede, tak věřím, že to bude lepší.
Toto je proste údel príbehov, ktoré autori príliš dlho nosili v hlave, zaoberali sa behom X rokov aj najnepodstatnejšou s prepáčením blbosťou (samozrejmosťou je vytvorenie vlastnej reči, lebo šak prečo nie) a napokon sa im z vajíčka vykľulo neuveriteľne prešpekulované a do detailov premyslené univerzum... z ktorého sa vytratil život. Z podobných látok mi napadá Azimut, ale oproti Chřtánu je megazrozumiteľný. Zdá sa, že jednými z mimina osôb, ktoré to dokázali zvládnuť dôstojne, boli Tolkien s Pánom prsteňov (aj keď tam akiste pomohli situáciu podstatne vylepšiť „zrozumiteľné“ filmy) a možno ešte Bessonov Piaty element, na ktorom Luc pracoval od detstva/puberty. V scenári Chřtánu som sa absolútne nechytal. Vôbec som mu na prvý raz nerozumel, neorientoval som sa v postavách, v univerze, netušil som o čo komu ide (a prečo). Ako keby som si z Hry o tróny ako prvú nepozrel prvú, lež rovno piatu sériu. Fantasy mám od detstva rád, ale tu som bol ozaj celý čas úplne mimo misu. Už na desiatej strane som bol stratený ako Janko a Marienka v temnom nočnom lese. Každý komiks principiálne čítam dva razy, ale tu to bolo pri repríze pravdupovediac rovnako zlé, ako pri premiére. Ak nie ešte horšie (áno, zjavne je to možné). Jediné, čím som si bol istý, bola neprehliadnuteľná kresba Chorváta Stjepana Šejića (Harleen). Čosi neskutočné. Ide do absolútnych detailov (blato na čižmách). Kebyže mi takýto komiks dajú do ruky v 9O. rokoch, tak sa mi pretočia mozgové závity a buchne mi hlava. Toto je určite jeden z najmonumentálnejšie nakreslených komiksov, aké u nás v roku 2024 vyšli. Ak by som fotorealistickú kresbu musel k niekomu prirovnať, tak snáď len k Alexovi Rossovi alebo Adi Granovi (Iron Man: Extremis) - a to už je teda vážne čo povedať. Lenže, ako zvyknem v komiksových recenziách často a rád spomínať, komiks je médium, ktoré sa prioritne má samozrejme akiste a nepochybne vyjadrovať skrz vizuál, ale určite nemožno podceňovať ani scenár. A ten je v tomto prípade nie že strašný, ale proste som mu vôbec nerozumel a krajne ma nebavil, ani nezaujímal. Pristihol som sa pri tom, ako by som si jednotlivé obrázky rád pozrel zväčšené v galérii na výstave, ale v podobe komiksu ma to vôbec nebaví. Poteší masívne vydanie od CC (veľké rozmery, tvrdá väzba s lacetkou). Bonusov je veľa, ale väčšinou len formou medailónikov rozširujú charaktery postáv, čiže to malo paradoxne skôr ubíjajúci vplyv (niečo ako keď musíte čítať návod na zloženie novej skrine do spálne). Čítať takýto scenár za mňa bolo utrpenie a úchvatný vizuál to kompenzoval len zo začiatku, potom už nie. Scenár max. 2*, vizuál 5*, urobme teda kompromis za 3*, OK?