Chuť granátových jabĺk
Marsha Mehran
Repertoár gastronomických lahôdok obyvateľov ospalého írskeho mestečka Ballinacroagh ešte nedávno tvorili predovšetkým jedlá mdlej chuti z miestneho hostinca. To sa však zmenilo príchodom krásnych iránskych sestier Mardžan, Bahar a Layly Aminpúrových, ktoré si tu otvorili exotické bistro Babylon Café. Najstaršia Mardžan sa stará o mladšie sestry a je vynikajúca kuchárka, Layla, očarujúca tínedžerka, tu nachádza svoju prvú lásku a prostredná Bahar sa obáva nečakaného príchodu svojho krutého manžela. Sestrám sa v Írsku spočiatku nedarí zapadnúť do miestnej spoločnosti. Čiastočne je to vina starej, bezvládnej klebetnice Dervly Quigleyovej, ktorá ich špehuje na každom kroku, a miestneho podnikateľa Thomasa McGuira, ktorý prisahal, že donúti Babylon Café skrachovať. Prísady, koreniny a bylinky, ktoré sestry používajú v exotických receptoch zachránených pri úteku z rodného Iránu, však majú na všetkých v mestečku nezvyčajný účinok. Zaostrujú im zmysly, vyvolávajú spomienky a pobádajú ich k splneniu svojich dávnych túžob a snov. Sestry sa ich prostredníctvom a pod vplyvom diania v mestečku vracajú v spomienkach do búrlivých udalostí iránskej revolúcie a vyrovnávajú sa so svojou minulosťou. Uvedomujú si, že nastal čas usadiť sa a prestať unikať pred spomienkami a pred ľuďmi, ktorí sú s nimi spojení.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , Ikar (SK)Originální název:
Pomegranate Soup, 2005
více info...
Přidat komentář
Příběh tří iránských sester, které se po pár letech emigrace do Anglie nakonec rozhodnou usadit se v městečku na severozápadě Irska, kde začnou provozovat restauraci s exotickou kuchyní. Na nové sousedky se starousedlíci dívají zprvu nedůvěřivě a přirozeně to nějakou chvíli trvá, než je obyvatelé městečka přijmou za své. Příliš se mi nelíbilo "černobílé" vykreslení postav - autorka jednoznačně "fandí" iránským dívkám a zmiňuje jejich nelehké dětství a mládí prožité v Iránu zatímco obyvatelé irského městečka jsou nejednou vylíčeni jako kdyby moc rozumu nepobrali.
Nejvíce na knize oceňuji recepty na přípravu iránských pokrmů uvedené na konci každé kapitoly, kde se jídla zmiňují.
Kniha stojí za přečtení, ale není to knížka, o které bych řekla,že si ji "musíte" přečíst.
Překlad do češtiny považuji za průměrný, obálka mne nezaujala.
Miluju Irsko, miluju Írán. Když jsem se dozvěděla o knize s tematikou obou zemí, neváhala jsem.
Je to klasická oddechovka v nevšedním prostředí - milé povídání, které mě ovšem nevtáhlo tak, jak by mělo. Nebyl problém odložit knihu na kterékoli stránce, k žádné z postav jsem si nevytvořila vztah, jelikož jsou dost schematické a černobílé. Příběhu trochu škodí jeho naivita - dobro vždy zvítězí, zlí jsou vždy potrestaní nebo se polepší, člověka můžeme očarovat vůní nebo jídlem...byť věřím, že pro některé čtenáře to naopak může být plus.
Knihu bych si asi normálně nevybrala. Můj výběr na ni padl díky čtenářské výzvě. Tímto děkuji za výzvu, protože bych si některé knihy vůbec nepřečetla a to by byla škoda.
Za mně kniha bez většího zanechaneho dojmu. Jak je psano níže - námět dobrý, ale chybí tam in o pověstné "NĚCO "
Kniha postrádá spád. Děj ani téma by nebylo špatné, jen postrádám jiskru která by mě přinutila se ke knížce vracet nebo se od ní neodtrhnout
Příjemná oddychovka, ze stránek knihy na vás " dýchne " vůně kurkumy, badyánu, skořice ........
Moje milované Irsko a v něm tři iránské sestry.....jde to dohromady? Ano..a až to přečtete, budete mít chuť dát si něco dobrého k jídlu.
Irská vesnice s jejími obyvateli, kteří ne vždy jsou rodilými Iry, tři sestry z Íránu, které tu chtějí začít nový život a to vše prostoupeno vůní perské kuchyně. Hodně jednoduché, ale pro odpočinek docela příjemné čtení.