Chvála pomalosti
Carl Honoré
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146448/chvala-pomalosti-146448.jpg
4
56
56
Chvála pomalosti byla přeložena do 33 jazyků a v řadě zemí se ihned po vydání stala bestsellerem. Čím rychleji, tím lépe – tak zní neúprosný diktát dnešní doby. Přestože si denně stěžujeme na zrychlující se životní tempo, dobrovolně mu podřizujeme nejen naši práci, ale i zdraví a vztahy. Carl Honoré představuje novou pomalou filosofii, která se staví do opozice proti kultu rychlosti. Skrze osobní zkušenost ukazuje cestu, jak dosáhnout tolik kýženého zpomalení. Provede nás stručnou „historií zrychlování“ a poté nás vezme kolem světa k tokijským meditujícím manažerům, do newyorské „superpomalé cvičebny“, do londýnské dílny tantrického sexu či do Itálie, domova Pomalého jídla a Pomalých měst. Honoré píše s nadhledem a humorem. Trefně ukazuje na paradoxy a smutné následky neustálého zrychlování. Snaží se najít a nabídnout způsob, jak žít co nejlépe v rovnováze mezi rychlým a pomalým.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2012 , 65. poleOriginální název:
In Praise of Slowness: How A Worldwide Movement Is Challenging the Cult of Speed, 2004
více info...
Přidat komentář
Kniha není žádným návodem pro seberozvoj, zabývá se spíš představením filozofie pomalosti v globálním měřítku. Představí nám různá hnutí či jednotlivce a jejich úspěchy v šíření kultu pomalosti. Týká se to obecně všech aspektů - stravování, městského života, meditačních technik, lékařského prostředí, sexu, práce, využití volného času, školství i výchovy dětí. Každý si z toho může vzít to své.
Mně osobně hodně zaujal popis historie zrychlování, začátky používání měření času a jak to tenkrát lidé přijímali. A stejně tak zajímavé je zjištění, že přednes vážné hudby se za ta století také zrychlil, nad tímhle mě nikdy nenapadlo se zamýšlet.
Bohužel kniha pracuje se situací, jaká byla v roce 2004. Bylo by fajn aktualizovat, kam se to posunulo.
Kniha byla v době vydání bestsellerem. Fajn. A co se za těch 15 let změnilo? Obávám se, že ne mnoho. Stále dál závodíme v krysích závodech v práci i ve volném čase. Stále si rádi jezdíme užít neuspěchanou atmosféru do Středomoří a stále na Jižany shlížíme s despektem jako na lenochy.
Ale třeba ta změna probíhá pod povrchem a až se jednou provalí, bude to příjemné překvapení. Alespoň pro mne.
Nejsem fanoušek knih o "změně života" "o tom, jak mít skvělý život" apod., tato kniha ale, ač se na první pohled nemusí zdát, pojednává o něčem mnohem hlubším a rozhodně stojí za přečtení.
Hlavní myšlenka o životě v pomalejším tempu a s menším stresem je fajn, jen její roztažení na celou knihu ji v tomto případě činí pomalou až příliš..
Žijeme v spoločnosti, kde všetko, čo vychádza zo zdravého rozumu a z rozumnej miery, je extravagantnou alternatívou. Zišlo by sa nám spomaliť, porozmýšľať a začať hľadať stratený zmysel. Táto kniha poslúži ako dobrá zásobáreň argumentov i príkladov.
Velmi inspirující . Sama jsem se přistihla, že je skutečně těžké " zpomalit " v naprosto obyčejných věcech ... třeba chůze do schodů :))
Kniha přináší spoustu zajímavých myšlenek na dnešní uspěchanou a hektickou dobu, plnou stresu a nervů, nad kterými by se měl každý pozastavit a zapřemýšlet. Zasnít se a říct si, zda je tohle to, co opravdu chce a vyhovuje mu to, jak žije, jak hektický život vede, nebo by měl občas zbrzdit a víc odpočívat. Když nic, tak jsem se aspoň občas snažila odpočívat u knihy a přemýšlet o tom, jak moc spěchám, co nestíhám, i když bych mohla,a kdybych si vše víc rozvrhla, zorganizovala, a nesnažila se dělat vše a moc, a pak mít pocit, že nestíhám nic.
velmi inspirující kniha, ale (i když autor někdy střílí do vlastních řad) pro mě mnohdy vyznívala pozitivně/optimisticky. myslím, že by obsah bylo možné bez zbytečného ořezávání podstatných částí shrnout v polovině stran - příkladů je tam někdy až nudně moc.
Zhrnutie: Spomalte, pomalšie jedzte, pracujte, sexujte, čítajte... inak nemáte zo života nič a vyhoríte / skolabujete / umriete.
Drabertová ma plnou tašku dopisů od vděčných matek: "Snažím se rodičům ukázat, že nemusí obstarávat zábavu a aktivity na každý okamžik dne, že každý může odpočívat a že je to dobře," říká. "I život dětí musí být někdy pomalý, nebo dokonce nudný."
Páčil sa mi slogan vyvesený v konferenčnej sále v Spolku pro zpomalení času: Začátek bude, až bude zprávný čas.
Velmi čtivě napsaná kniha, která nabízí řadu tipů na zpomalení v dnešním hektickém a uspěchaném světě. Sáhla jsem po ní v době, kdy jsem nevěděla, co dřív, pomohla mi uspořádat si myšlenky a opravdu se mi podařilo zpomalit. Začala jsem prostě jen chodit pomaleji po ulici a postupně se klidnější tempo promítlo i do dalších oblastí života. Nakonec jsem zjistila, že si můžu dokonce udělat i dost času na čtení :) Takže můj dojem je jednoznačně pozitivní a můžu jen doporučit.
"Když se věci dějí moc rychle, nikdo si nemůže být ničím jistý" - výrok Milana Kundery využitý jako ústřední motto knihy.
Knihu jsem paradoxně přečetla rychločtením - je zajímavá, ale velmi zeširoka pojatá - jde vlastně o jistou reflexi dnešního života a hodnot. Většinu vzpomínaných skutečností všichni známe: řídit rychle se nemá, meditace je zdravá a jíst se má v klidu. Jenže je těžké nešlápnout na plyn, když je člověk ve skluzu; vyhradit si čas na meditaci; anebo jíst pomalu, když obědová pauza má třeba jen pár minut...
V dnešní uspěchané době plné rychločtení, rychlého jídla, vztahů i peněz je příjemné přečíst si ódy na pomalost – a totiž, že pomalé je dobré. Autor létá po celém světě (což trochu popírá filozofii pomalosti, ale budiž), aby našel ten pravý recept na la dolce vita, pomalý život, kde si každý jede svou rychlostí. Pomalost studuje opravdu důkladně: můžete se naučit, jak zpomalit v práci, ve volném čase, ale také milování, učení a dopravě. Velice čtivý samorádce, kterého doporučuji číst pomalu a důkladně.
Fajn kniha o tom ako spomalit, Tyka sa nas vsetkych, nevieme si uz totiz nic vychutnat pomaly a intenzivne. Chceme vsetkeho vela a najlepsie hned. Potom uz ale vsetko straca hodnotu i ked to pred tym nejaku hodnotu - pre nas - malo.Kto si vazi to, co ziska hned? ak nestihne nic precitit a uz znovu veci straca? Ci uz je to vec, cinnost, pohlad, nalada... No a tak to je potom so vsetkym s cim sa stretneme, nic nema hodnotu a zmysel. Ona tam v tych veciach je, len to nevieme spravne uchopit alebo sa na veci spravne pozriet. vsetko by sa malo diat rychlo a "efektivne" "dynamicky" a blaa blaa... toto vsetko kniha popiera, ukazuje nam ze sa tak diat nemusi a i bez toho sa da zit kvalitne a uspesne.
Chvála pomalosti
Čekala jsem sice úplně něco jiného, ale i tak jsem byla příjemně překvapená. je až s podivem, že kniha byla u nás vydaná před deseti lety, od té doby se toho ale, co se týče uspěchanosti, příliš nezměnilo, je tedy dost aktuální i pro dnešního čtenáře.
Autor nám v knize nedává úplně prvoplánový návod, spíše nám ukazuje cestu, jak dosáhnout kýženého zpomalení. Nejprve nás bere na cestu po stopách historie zrychlování, aby s námi na následujících stránkách objel skoro celý svět a ukázal nám, že zpomalit se opravdu dá. Při tomto exkurzu se zastavujeme u buddhistických mnichů, v londýnské superpomalé posilovně, u meditujících tokijských manažerů či v Itálii která se stala kolébkou kultu zpomalování.
Já jsem byla s knihou velmi spokojená, jak už jsem zmínila, není to seberozvojová kniha, kterých je v současné době na trhu opravdu hodně, jedná se o publikaci s hlubším zaměřením. Troufám si říci, že mi pomohla utřídit si některé věci a ano, snažím se žít pomaleji a je to fajn.