Chválořeči

29.04.2022

Pokud se Vám dostane tato obtížně sehnatelná knížka do ruky (momentálně v jednom antikvariátě na internetu je), tak ji berte, a s určitou dávkou odvahy to doporučuji i těm, kterým náboženství nic neříká. Jedná se (pokud je mi známo) o asi jediný trochu větší soubor latinkou tištěných zvláštních nesmírně emotivních barokních kázání, které se takto provozovaly a knižně vydávaly jen během několika desetiletí prvé poloviny 18. století v období vrcholného baroka, tzv. konceptuálních homilií. Kazatel zde téměř obnažuje před posluchači své nitro úvahami, myšlenkami, emotivními dojmy a nápady, které se mu jakoby asociují na základě velmi krátkého (několikaslovního) úryvku z bible. Typické je, že český text je proložen krátkými latinskými citacemi, které jsou bezprostředně přeloženy do češtiny. Čili pokud narazíte na starou českou knihu z 18. století, tištěnou frakturou (drobná česká obměna známějšího německého švabachu), z kteréhožto pro nás obtížně čitelného textu na Vás budou nápadně jako ostrůvky vyskakovat drobné latinkou psané kratičké latinské věty, máte před sebou text originálního tisku barokní konceptuální homilie. (Ve vydání, které zde komentuji jsou tyto latinské texty tištěny kurzívou).
Zkusím vybrat drobný citát:
"Chudej! ó bídně chudej! ó příliš chudej! I medle kdo jest tak chudej? Aj žádný, žádný není tak chudej jako čert, ten jest právě chudej, chudší, ba nejchudší! ó chudobo! Chudoba cti netratí! nicméně není každá chudoba ctná, a dobrá. Ďábel jináč se nazývá čert, nebo zlý duch, ten zlý duch ale nanejvejš jest chudý, pročež ta jeho chudoba spolu s ním jest zlá. Ó chudý čerte! I kterak jsi do takové chudoby upadl?"