Cigaretka na dva tahy
Dominik Dán

Případy Richarda Krauze série
< 25. díl >
Uběhl přesně rok od vraždy Tibora Hakla – jedné z klíčových postav podsvětí. V obou případech sehrály důležitou roli Krauzovy kontakty s podsvětím. Občas se i detektivovi z oddělení vražd hodí podaření kamarádi z dětství. Naštěstí Tiborovu mrtvolu nikdo neobjevil, oficiálně se nevyšetřovalo, nikdo nepátral po souvislostech. Jedině Burger tušil, že mu jeho žák přerostl přes hlavu – když ne profesionálně, tak v riskování určitě. Ale v polovině devadesátých let se aktivizovalo nejen podsvětí, jeho metody se pokusili napodobit i jiní. V brutalitě vraždění amatéři za podsvětím nijak nezaostávali. Na jaře 1995 se mužům z oddělení vražd dostal na stůl případ řidiče dodávky – mladíka zastřelili a upálili v autě. Hrozná smrt, děsivé zohavení mrtvoly, závažný kriminální čin. Ale Krauze a Chosého netrápilo jen pátrání, také tentokrát přišel problém ruku v ruce s ještě větším…... celý text
Přidat komentář


Asi takto: myslím, že dosť bolo Dána. Pre mňa sa už vyčerpal, patril k mojmu obľúbenému letnému čítaniu, ale už sa mi ho viac nechce čítať. Opakuje sa, niekedy je to skratkovité, laciné, nezábavné.


Opět skvělé dílko, poučné, zajímavé i napínavé. Je zajímavé, že se nikdo v komentářích nepozastavil a nepodivil nad jménem Miro Kusý, dosud žijící postava slovenského tehdejšího disentu, velkého přítele Václava Havla. Kusý je zde vylíčen jako velmi negativní, přímo zločinecká postava. Divím se také, že to na Slovensku vyšlo v této podobě.


Pomalu se na knihách DD stávám závislým.
Ve své další knize šikovně spojil vyšetřování dvou závažných případů a udělal to opět tak, jak jsme u něho zvyklí. Příběh má spád, to správné napětí a my se opět můžeme podívat pod ruce těch nejlepších kriminalistů od Dvou lvů.
Doufám, že DD zdaleka ještě nevyčerpal všechny své zážitky a budu se těšit na další setkání s opravdovými profíky z Našeho města.


Čtení jsem se nemohl dočkat a Cigaretka... nezklamala ani v nejmenším, spíše naopak. Dán Vás opět šmahem přenese do porevolučních časů a Vy máte najednou pocit, že jste na důvěrně známých místech s lidmi, které máte rádi....Krauzem, Burgerem a tady hlavně s Chosém.....skoro se s nimi pozdravíte, protože jste na ně už natěšení!!! Perfektně vylíčená atmosféra, vztahy, práce a zábava...tak jak je to u DD prostě už standard. Každá postava je tak lidská! Dovedu si živě představit, že kdyby z každé knížky udělal šikovný scénárista pamflet pro takového Jiřího Stracha, jednalo by se o televizní bombu. Prostě perfektně propojený příběh zasahující až do vyšších sfér policie bavící Vás až do logického konce. Jsem upřímně rád, že jsem zatím přečetl jen zlomek páně Dánovy tvorby a valná část jeho skvostů mě teprve ještě čeká. Člověk se má alespoň na co těšit.


Dominik Dán... Co dodat? Pokaždé odkládám tu chvíli, kdy začnu číst další jeho knížku co nejdál, abych se měla na co těšit.
"Cigaretka" byla mojí první audioknihou a musím zatleskat. Skvělý přednes M.G. Jen mě mrazí při pomyšlení, že autor vychází ze skutečných případů a propojení zločinu s nejvyššími kruhy (v politice, mezi policajty i jinde) je realita. Divoké devadesátky jsou toho důkazem a bohužel to tehdy neskončilo. Jak to ale dopadne s Krausem se uvidí. Teď když je v hledáčku a má už i svou složku ...


Ke Dánovým knihám už není ani co psát...čtou se výborně, hlavní hrdinové jsou už jako moje rodina. Co dodat, další dobrá detektivka.


Po "dánovke" som opäť siahla až po dlhšom čase a trochu ma odrádzal aj fakt, že je dej situovaný 20 rokov dozadu. Ale DD nesklamal. Príbeh je zaujímavý, dej svižný a rozuzlenie výborné. Mrazí ma však z pomyslenia, aké špinavosti sa v našej krajine páchali a žiaľ aj páchajú, pretože autor sa zrejme výrazne inšpiruje skutočnými reáliami.


Číst „dánovky“ je jako jít po známé ulici. Vejdete do domu, pak do bytu, v obýváku všem kývnete na pozdrav – vždyť všechny moc dobře znáte. Z kuchyně voní večeře, z pokojíku je slyšet tlumený dětský smích. Rodina. Domov. Naše Město… Idylka ovšem trvá vždy jen chvíli. Pak zazvoní telefon, vy ho zvednete a už to frčí…
Je to pár dní, co jsem rozečetl knihu Hadrový panák. Skončil jsem hned na začátku. Ve chvíli, kdy našli jednu mrtvolu, sešitou ze šesti mrtvol a navíc zavěšenou v prostoru na lankách tak, aby prst jedné ruky mířil z okna do okna bytu přes ulici, který patří přivolanému detektivovi. Ten je samozřejmě po tahu, po rozvodu (nebo něco podobného), je nerudný, oblečený do květinových bermud, ale protože je geniální, tak to všichni taktně přehlížejí… JEŽKOVY VOČI… Já chápu, že je překnížkováno, a že je tedy asi třeba neustále vymýšlet co nejbizarnější vraždy s co nejméně pravděpodobným motivem, a že detektiv musí být všechno jiné, jen ne normální. Většina čtenářů si to pravděpodobně žádá. Já mám prostě raději toho „malého pitavala z Našeho Města“.
Knihy Dominika Dána mohou leckoho začít nudit. Neustále ty samé vtipy, to samé prostředí, ti samí lidé, zločiny takové – řekněme provinční. Žádné bizarní bestiality, a policajti jsou tady jenom policajti, bez superschopností. Jenomže mě ten domácí smrádek, ta zdánlivá poklidnost, i ta obyčejnost baví. A především je to pro mě (poměrně) realistický vhled do (zejména) porevolučního dění u naší (či slovenské – on to zas tak velký rozdíl nebude)policie, u tajných služeb, v podsvětí i v nejvyšší politice. Většina čtenářů možná mávne rukou… takové báchorky, nic z toho se u nás neděje a dít nemůže. Tady v Našem Městě. Tady – v tom malém, zaprděném „oudolíčku“. To všechno je jen literární fikce. Moc bych si přál, aby tomu tak bylo…


Touto knihou pro mě skončila audiojízda s Krauzem a jeho crew a já se ptám - co teď mám jako dělat!? Pevně doufám, že velmi rychle vyjdou další Dánovy knihy v audioverzi, protože jinak můj život nebude v rovnováze. Nebo to vezmu znovu od začátku. Dánovky jsou ty typy příběhů, kdy mi nevadí, že už znám rozuzlení, ale užívám si (se spokojeným pomlaskáváním) temnotu, humor a plnotučné vyprávění.


Bezva čtení.
Vraždári - partička oplývající lehkými neřestmi, v zásadě ale stabilní morálkou, krimičichem, ryze naším - bystrým humorem, tolerantním šéfem a v neposlední řadě ( pro nás jaksi zcela zvláštně pochopitelnými ). sídlištními vztahy z let mládí, je srdečně sympatická.
Soudobý , skutečný případ má podobný problém, jako v knižní verzi a to zákonný nebo vyhláškový postup : " Kdo první začne s vyšetřováním" - kniha, a " Který koroner - patolog má přednost "- skutečnost. Čas + důkazy.
V každé z jeho knih je něco, jako ze skutečnosti, a tak možná se někdy příště dočkáme upraveného vydání i tohoto soudobého zločinu, který rozhýbal politické dění.
Prachy a drogy, byly a budou pro zločin tvůrčím impulsem.
Citát :" Kolko to hodí a chcem to vediet v korunách a nie v rokoch."
Načteno, opět skvělé.

Opat vyborne a teraz uz len cakat na noveho Dana.dufam, ze len do leta a nia az do vianoc


No, rozhodne lepsie, ako posledna cast. Tu si to u mna Dan zas trochu vylepsil. Zapletka podla skutocnej udalosti, toho mladeho naozaj dali dole dvaja polisi. A to tajne vysetrovanie kradeze heraku, nooo, dajme tomu... Nakoniec sa z toho stala hlavna tema knihy. A vyriesenie vrazdy nakoniec autor vyriesil dost na rychlo. No ale fajn, az na ten trapnucky vystup u policajneho prezidenta po vyrieseni heroinoveho tajomstva... to bolo tragikomicke.


Opět výborný, vtipný Dominik Dán. Knížka, od které se špatně odchází a opravdu Vás mrzí, když končí. Řvala jsem smíchy u resuscitace mouchy a pobavilo mě proroctví Richarda, že mobilní telefony nemají budoucnost, kdo by tahal takovou cihlu v kapse, když je budka na každém rohu.... Přes všechen humor nechybí detektivní zápletka, tentokrát je to drogový byznys. Dominik Dán je autor, ke kterému se opravdu ráda vracím, a těším se na každou jeho knihu. Kdy bude další ??????


Velmi dobré, svižný styl, dobré průpovídky, osvěžená slovenština. Zajímavý námět - mi se moc líbilo.


Myslím, že netřeba komentáře, jako vždy výborný. Zase budu netrpělivě čekat na další knihu s jistě zajímavým dějem.
Autorovy další knížky
2016 | ![]() |
2007 | ![]() |
2005 | ![]() |
2012 | ![]() |
2013 | ![]() |
Super detektivka, ale nic světoborného :-)