Cikáni
Karel Hynek Mácha
Román Cikáni vznikl roku 1835. Je jedním Máchovým dokončeným románem. Děj se odehrává v romantickém údolí pod hradem Kokořínem a v Itálii. I v tomto románě je Mácha mistrem v líčení krásy přírody. Základem vypravování jsou osudy hraběcího levobočka, který se dostal mezi cikány a byl jimi jako cikán vychován. Kromě toho je tu historie hraběte Valdemara a Angeliny, jeho milenky, jež zešílí, cikána Giacoma, dříve benátského gondoliéra, který se dostal mezi cikány a bloudí světem, aby se pomstil únosci své milenky, a pomatené židovky Ley.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
O cikánech bez cikánů...
Ačkoliv Máj je má srdeční záležitost a často mě z něj mrazí, tahle próza se mnou neudělala bohužel nic. I když se zkusím ponořit do vod přepjatého romantismu, rozervaných emocí a radikálních činů, stejně je to na mě pořád tak nějak moc. Příroda a nálady jsou tu ovšem vykresleny překrásně. A je tu taky spoustu styčných bodů s Májem (žárlivost, nešťastná láska, otcovražda?, poprava...).
Tak to byl příběh :-) Barevný, bohatý, strašidelný, láskyplný a nakonec se vlastně všichni znali a ani to nebyli cikáni :-)
Jak je rozervaný Mácha, tak i já se zmítám s hodnocením..a opět (dnes už podruhé) čtu koemntáře a vidím, že nejsem sama, kdo se nemohl rozhodnout..respektive, názory jsou značně protichůdné...
Já jsem taky uvažovala..3 ?? nebo 4* ?? romantická atmosféra...srdceryvné příběhy.. bouřka v lidech, bouřka za okny, láska k ženě, láska k vlastni. nenalněná, tragická..vítr, jeskyně, tajemné kameny, stezky vedoucí k tajemným osudům..smrt číhá za každým rohem. ačkoliv jsem trochu bojovala s archaismy a staročeštinou, ačkoliv jsem se občas ztrácela, jakmile jsem se do textu dostala, zorientovala v Máchově stylu, čtení jsem si užila...i tu směs na pomezí hororu, pohádky, pověsti, poezie. Romatisticko-realistické...něco lepší, něco horší. Za mě nejlepší Cikáni a Klášter sázavský. A také Obrazy ze života mého...
Spousta citů, myšlenek a vášní musela Karlu Hynkovi zmítat duší....bylo to zajímavé, spoznat jeho vnitřní svět..
Romantická místa, toulaví cikáni, tajemná židovská dívka, láska, pomsta.... A tohle všechno v zažloutlém vydání z počátku dvacátého století a za okny bouřka.
Tento román má vše, co by pravý romantický román měl mít, nicméně pro dnešního průměrného čtenáře bude asi těžko schroupatelný. Mně se velice líbil zvukomalebný jazyk, jímž je napsán, avšak některé pasáže už mi lezly krkem ("Já ne! To on! To on!" jsem málem řvala i ze spaní). Obsahově je román určitě zajímavý, mnohotvárný, postavy působí hmatatelně, pakliže se čtenář nechá unést na vodách romantismu do dob - pro nás - dávno minulých. Osobně bych se ke knize ale znovu určitě nevrátila a zrovna KHM pro mne není nijak zvlášť atraktivní spisovatel.
Pokud se studentům objeví v povinné literatuře, tak bych asi doporučila audioknihu, která pro mladé čtenáře bude (podle mého názoru) únosnější.
Čtivý příběh, ale až moc dobově melodramatický. Místy jsem se musela shovívavě pousmát. Ve srovnání s Májem toto dílko neobstojí.
Dokonalá těžební činnost smyslového romantismu v oblasti Kokořínska. Povinnost pro každého turistu citu!
Velmi mile mě kniha překvapila, oproti Máji, který je mnohem lépe hodnocen, se četla mnohem líp..zajímavý příběh, krásné citáty, proč ne?
Asi budu znít jako barbar, ale Mácha je podle mě jedním z nejvíce přeceňovaných českých autorů. Upřímně mě nikdy jeho díla nikdy nepřišla ani tak zajímavá, ani natolik kvalitní, aby se musel na základních školách probírat už od 4. třídy a aby jeho knihy byly ve všech seznamech povinné četby. Máj je krásná báseň, obdivuhodná, a líbí se mi. Ale zbytek Máchových děl mi nikdy k srdci nepřirostl...
Ne vždy jsem zastánce audio knih, ale v tomto případě u mě vyhrála audio kniha. Nejprve jsem knihu četl a nedočetl, pak jsem slyšel nahrávku a to bylo snad úplně jiné dílo. Poté jsem se ke klasickému čtení vrátil a knihu v jednom zátahu dočetl. Už jen to, že jsem slyšel sám sebe s tou správnou intonací k dobru celé pozdější četby.
Roozervanost Máchy,to je to co jsem od Máchy čekala a dočkala se i v tomto jeho díle. Jestli se chcete se svými ,potažmo jeho- Máchovými emocemi- plácat ode zdi,ke zdi,tak to je čtení pro vás.
.
Naprosto dokonalé líčení přírody, velmi intenzivní příběh a jeho prožívání, zajímavé postavy a jejich osudy. Rozhodně skvělé čtení.
Má v dnešní době Mácha nějakého autora který se mu aspoň zdaleka přibližuje? Odhaduji že v dnešní citově chudé a zploštělé době se moc autorů vnímavých tak jako Mácha neexistuje. Kromě toho asi nejsou ani témata a příběhy, které by se daly podobným způsobem zpracovat. Ono ani ti dnešní cikáni nejsou už tak citově vybavení jako za starých časů. Kdo osobně zažil ty staré klasické cikány jezdící s cikánskými vozy atd. má z prožívání knihy mnohem víc. Dnešní čtenář se těžko vžije do situace kterou nezná, kterou aspoň z části nezažil a neviděl. Když už jsem to tak rozvedl tak se mně zdá že dnešní lidé jsou citově chudší než starší generace.
Na Máj nedám dopustit, ale Cikáni mě tolik nezaujali. Asi hlavně kvůli překombinovanosti děje, který se odehrával na tak malém prostoru (jak geograficky, tak co do poštu stran) a ubíral na uvěřitelnosti. A třeba lyrické prvky týkající se krás přírody se mi mnohem víc líbily ve Stínu kapradiny.