Cilčina cesta
Heather Morris
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
< 2. díl >
Krása jí zachránila život – a odsoudila ji. V roce 1942, když bylo Cilce pouhých šestnáct let, odvedli ji do koncentračního tábora Osvětim -Březinka. Velitel Březinky Schwarzhuber si všiml jejích krásných, dlouhých vlasů a násilně ji oddělil od ostatních vězenkyň. Cilka rychle pochopila, že moc – dokonce i neochotně svěřená – znamená přežití. Za to, že spala s nepřítelem, byla po osvobození obviněna z kolaborace a poslána na Sibiř. Měla však na vybranou? Kde jsou morální hranice pro Cilku, která přišla do Osvětimi jako dítě? Ve vězeňském táboře na Sibiři musela Cilka čelit novým a děsivě povědomým hrozbám, včetně nechtěné pozornosti dozorců. Potom však zapůsobila na lékařku, a ta ji vzala pod ochranu. Cilka se začala starat o nemocné, usilovně o ně pečovala i v brutálních podmínkách. Cilka se denně potýkala se smrtí, čelila hrůzám, a přitom v sobě nacházela nekonečné zdroje sil. A když ošetřovala vězně Alexandra, zjistila, že i navzdory všemu, co prožila, v sobě dokáže najít i lásku. Cilka byla ten nejstatečnější člověk, jakého jsem kdy znal. Lale Sokolov, Tatér z Osvětimi... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , CPressOriginální název:
Cilka's Journey, 2019
více info...
Přidat komentář
Volné pokračování Tatéra z Osvětimi. Děsivý životní příběh mladičké Židovky, která přežije vyhlazovací tábor, aby ji ihned po osvobození NKVD poslala do gulagu na Sibiři. Proč mají její útrapy pokračovat dalších 15 let? Příběh podle skutečných událostí a podle skutečné osoby. Hrozivý příběh. Přežila Osvětim, protože si ji "oblíbil" vysoký důstojník SS...podvolila se, aby přežila. Přežila, ale přineslo jí to nejen trest od sovětských úřadů, ale i vnitřní trest - tíživé svědomí. Jak s takovými dispozicemi gulag přežít? Je neskutečně statečná a účenlivá.
Stejně jako u Tatéra bych autorce trochu vytknul závěr, který je na můj vkus až příliš úspěchaný. Jakoby už autorce docházely síly. Zlepšila se však stylisticky a je v knize i jeden extrémně silný moment, u něhož člověk bojuje se slzami.
Nádherná kniha o kruté době. Stejně skvělá jako Tatér z Osvětimi. Byl to silný příběh o statečné dívce, která musela velmi rychle dospět. Doporučuji obě knihy přečíst, stojí za to.
Silný příběh silné a odvážné ženy! Ano souhlasím s kritiky, ano souhlasím že je to fikce, sama jsem se začetla až po 50 stránkách, ale ruku na srdce, kdo z nás by tohle vydržel. Kniha je tak poutavě napsaná, že jsem ji opravdu zhltla za 2 dny. Doporučuji.
Cilka i Tatér - nemohu se rozhodnout, který příběh byl lepší. Zkrátka jsou oba dva srovnatelně výborné a každý je svůj. Heather Morris umí pokorným způsobem sepsat příběhy z koncentračního tábora a z gulagu, ukázat krutost pravdivých situací podivně zakrytou pláštěm odstupu. Jako když se vypráví pohádka, která je ve své podstatě velmi krutá, ale situace je v rámci možností vyřešena a dětem na konci příběhu téměř nic nepřipadá zvláštní.
Cilka v rámci několika let dospěje strašně rychle. Je hrozné, jakým situacím je v tak mladém věku vystavena. Situacím, jejichž řešení by dala zabrat zkušenému dospělákovi, natož mladé dívce, která ještě před chvílí byla dítětem.
Určitě stojí za přečtení.
Úžasné pokračování velmi silného příběhu z knihy Tatér z Osvětimi. Doporučuji obě knihy přečíst.
Patřím k těm, co po přečtení Tatera z Osvětimi přemýšleli co se stalo s Cilkou. Nedokážu přesně popsat proč, ale Cilčina cesta je o mnoho lepší než Tater. Možná mi přijde věrohodnější i když je z části smyšlená. Je to silná kniha o tom co si lidi umí navzájem udělat a jak silná je touha přežít. S velkým otazníkem nad tím co je omluvitelné a co ne. Kdo má vlastně právo někoho soudit? Každý si musíme žít se svým svědomím a činy.
Poutavě napsané, četla jsem Tatéra a tohle bylo ještě lepší . Minulý rok jsem přečetla Solženicina a gulagy jsou v Cilce trochu jemněji popsané. Ale i tak je to temné a silné téma.
Rozruch kolem toho, že se knížka rozchází se skutečným životem Cilky mě trochu rozhodil. Když jsem ale už od začátku smířila s tím, že je příběh víc smyšlený, než skutečný, moc se mi líbil. Komu se líbil tatér Lale, bude se usmívat při vzpomínkách na Osvětim. Kdo si myslel, že po osvobození už bylo jen dobře, nebude stačit kroutit hlavou nad tím, jak je život k některým lidem nefér. Zklamal mě ale závěr příběhu. S celou knihou si dala autorka neskutečnou práci, aby byla věrohodně napsaná a aby měla se skutečným životem a místy co nejvíce společného. Konec ale byl tak neuvěřitelný, přeslazený a ofláklý, že mě to až zamrzelo.
Kniha se mi četla moc hezky a byla pro mě o něco lepší než Tatér z Osvětimi.
Ke zdravotnickému tématu mám blízko, takže za mě příjemné čtení i když by se našlo i pár věcí, které by se daly vytknout.
Tatér z Osvětimi byl pro mě jednou z nejlepších knih loňského roku. Strašně jsem se těšila až Cilčina cesta vyjde, protože mě samozřejmě zajímalo, co se s ní stalo. A byla jsem nadšená. Heather Morris je skvělá spisovatelka, která má cit psát a čte se neskutečně dobře. Z knihy se mi často klepala kolena a měla jsem husí kůži. Cilka byla neskutečná bojovnice a měla tak trochu "štěstí v neštěstí". Nechápu, jak to všechno mohla zvládnout a přežít a po tom všem, co přežila, žít dál. Úžasná kniha s úžasnou hrdinkou. Jsem neskutečně ráda, že jsem si knihu mohla přečíst a v duchu Cilku obdivuji.
Cilce jsem fandila už od začátku. Její charakter jsem si zamilovala...je úžasné, že toho tolik dokázala, např. že nenechala ostatní na holičkách, i když mohla přiležitosti využít ve svůj prospěch. Za mě skvělá kniha.
Pro mě to autorka prostě neumí napsat. Jak Tatér tak Cilčina cesta byly pro mě na čtení hrozným utrpením. Nebaví mě styl, není to pro mě čtivé natolik, abych knihu přečetla "na jeden zátah" a to mě dost mrzí, protože příběhy z 2.světové mám hrozně ráda. Jsem asi divná, ale za mě 3* a to s odřenýma ušima.
Neuvěřitelné, co lidé dokáží přežít. Opravdu silný příběh o silné ženě. Krásně čtivě napsáno.
Dočkáte se konce války, jste osvobozena, cítíte úlevu, a náhle se ocitnete v dalším pekle- V gulagu. Jak je to možné?
Příběh o silné ženě, která i v tak těžkých podmínkách nezapomíná na ostatní.
Je třeba se držet i toho nejmenšího kousku naděje. Aby jste přežili.
Silný příběh.
Musí říct, že se mi kniha líbila o něco více než Tatér z Osvětimi, asi je to tím, že jako zdravotník mám blíže k tomu, když se vypráví o péči o nemocné a raněné, a možná taky i to, že o gulazích jsem toho věděla málo.
Ale to "přikrášlení" příběhu v tak otřesném prostředí mě trochu vadilo a postava Cilky byla pro mě až nadlidská a někdy mě fakt rozčilovala. Ale je to román ne naučná literatura.
Nebo že by opět zapracovalo obrovské štěstí v neštěstí. Nevím.
Nicméně na tom nemění fakt, že lidi co takové hrůzy dokázali přežít a pak normálně žít obdivuji.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) gulagy zdravotní sestry tetování poválečná doba ženské věznice oběti komunismu oběti nacismu
Autorovy další knížky
2018 | Tatér z Osvětimi |
2019 | Cilčina cesta |
2021 | Tři sestry |
2020 | Příběhy naděje |
2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Čtivá, velmi čtivá knížka, na kterou jsem i tak sbírala odvahu. Nedokážu říct, zda byl Tatér z Osvětimi lepší či nikoliv. Pohltil mne i Cilčin příběh.
Po krutosti Osvětimi pro Cilku další rána - gulag Vorkuta.
Pro mne nepochopitelné, kde brala naději, sílu, odhodlání... tohle všechno přežít.
Statečná a silná žena!