Čína můj osud

14.12.2020

Nechce se mi věřit mému štěstí na knížky, které se mi v poslední době dostávají do rukou. Čína, můj osud je kniha, kterou bych nebýt Čtenářské výzvy vůbec neznala. A to by byla věčná škoda, protože mi ten příběh, ty postavy, celý proces mi dal neskutečně mnoho. Nedokázala jsem knihu odložit a přece jsem tak činila, protože jsem ji nechtěla dočíst. Je poměrně krátká a svižná. A přitom tak hluboká.
Začnu hlavní postavou, kvůli které jsem to vlastně celé četla. Tlumočnice Alice, která utíká do Číny, do čínštiny, aby zapomněla na Ameriku, na svůj původ, na svou osobní minulost a nepochopení a odmítnutí, které zažila "doma". Hledá. Lásku, sebe, kořeny. Chce se chytit, a přesto se bojí pustit minulosti, naděje, všeho, čím je i není, čím by mohla být. Naprosto jsem se s ní sžila na poli profesním, osobním, spirituálním a také na poli lásky a naděje. Chce najít sebe samu, ale neví, co přesně hledá, bojí se. Chce splynout, ale její přirozeností je vyčnívat. Chce milovat a být milována, ale neustále naráží na odpor. Svůj, ostatních. Vzhlíží k Číně, ke svým představám o Číně. Doufá, že splyne, nechce se vracet. Chce patřit sem, ale ví, že sem nepatří. I kdyby mluvila sebeplynuleji, nikdy nedokáže myslet jako oni, nikdy nedokáže být jednou z nich. I já jsem si tímhle uvědoměním musela projít.
I další postavy příběhu byly neskutečně zajímavé. Adam Spencer a jeho touha získat si v očích svého syna hrdost, být dobrým člověkem. Kchang, jeho zvláštní pozice, která velmi dobře odráží společenskou hierarchii v socialistickém státě. A konečně Lin. Muž, který miluje, který sní, ale který nedokáže zapomenout. Vážně jsem si moc přála, aby Alice a Lin našli své štěstí v sobě samých, ale nemám víc než jen příslib - stejně jako oni. Kdo ví.
Kniha byla prostě pro mě velice osobní a niternou záležitostí - ať už co se týče otázek o existenci nebo o vztazích. Autorka sice neposkytuje odpovědi, ale dává ujištění - nejsi v tom sama. A také nemusíš řešení hledat osamělá.
Poslední kniha čtená pro Čtenářskou výzvu Databáze knih byla jednoznačně tím nejlepším zakončením tohoto ročníku. Zajímalo by mě, jakou jinou zkušenost měli ostatní čtenáři, kteří četli o postavě, která má jejich vysněné povolání. Taky se v příběhu zhlédli/našli? Také je to tak hluboce zasáhlo, potvrdilo to jejich strachy, nejistoty, ale také to v nich rozdmýchalo touhu i přesto jít za tím snem a najít toho člověka, kterým chtějí být?

PS: Původně jsem hledala knížku, kde je hlavní postava překladatelkou. Ale takových je pomálu (+ jsem samozřejmě chtěla číst něco, co mě zaujalo). Tlumočnictví mě však v poslední době hodně láká a docela si umím představit, že je to něco, co bych mohla (chtít) dělat. Rozhodně se těším, až to vyzkouším. A nebýt toho - další hlavní postavy jsou akademičtí profesoři/historikové/archeologové. No to je přece taky dream job!

Hlavní hrdinka, Aneričanka Alice se velmi urputně snaží stát Číňankou Mo Aj-li. Snaží se zapomenout na svou osobní historii v USA (otec politik ji použil pro svou kampaň v rasistickém předvolebním projevu, po kterém následoval masakr v černošské čtvrti) a utéci před ní a žít jiný život. Ale minulost ji dožene. Je donucena se pistavit ba vlastní nohy. Otec onemocní a milenec Lin je komplikovaná osobnost. Alice musí dozrát.
(2008)

09.06.2015

Dobrý a zajímavý námět, ale mohlo to být ještě lepší. Výsledný dojem je pro mně průměr.