Číňanovy trampoty v Číně
Jules Verne
Kin-Fo je bohatý mladý Číňan, kterému je všechno lhostejné a nezná štěstí. Když se dozví, že jeho významné investice ve Spojených státech zkrachovaly a že mu hrozí bankrot, rozhodne se spáchat sebevraždu. Odmítá se však sám zabít, protože chce zažít před smrtí alespoň jednou ve svém životě nějaké vzrušení. Uzavře proto životní pojistku na dvě stě tisíc dolarů a pověří svého přítele, starého filozofa Wanga, aby jej zavraždil před vypršením pojistného období. Číňanovy trampoty v Číně tak mohou začít… Kniha vychází za kompletního ilustračního doprovodu, původních černobílých a barevných rytin, v kartonovém pouzdru, s černobílým přebalem, raženou plátěnou šitou vazbou a se zlatou ořízkou knižního bloku.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2021 , Josef VybíralOriginální název:
Les tribulations d'un Chinois en Chine, 1879
více info...
Přidat komentář
Další z Verneových knih, která upoutá i překvapí. Verne vystihl dokonale Čínskou atmosféru i kulturu.
Pěkná exkurze po Číně s místy trochu nedotaženým dějem, který ale velmi příjemně uplynul. Pokud máte rádi Verna, bude se vám určitě líbit. Pokud s Vernem začínáte, doporučoval bych na úvod zvolit spíš nějakou známější verneovkou.
Další má vernerovka, ač nebyla pro spisovatele typická, byla tato akniha opět plná dobrodružství. Děj vypráví o mladém čínském boháči Kin-Fo , jenž po bankrotu svých investic chce zemřít, neboť se celý život nudí. Stane se klientem pojišťovny 100-letého věku, kde uzavře velmi vysokou pojistku ve prospěch své milenky a svého letitého přítele Wanga . Uchvátila mne krásně popsaná exotická Čína a plavba po moři. Nádhera.
Knížku jsem četl kdysi v dětství několikrát, tak jsem se k ní vrátil i teď o x let později a byl jsem zvědav, jestli se mi bude stále líbit. Naštěstí je to stále dobrá Verneovka v exotickém prostředí, která rychle ubíhá a nikde se moc nezastavuje... přece jenom hlavní hrdina nemá času nazbyt a je třeba cestovat co nejrychleji.
Nedávno som čítal Mayovho Červenomodrého Matuzalema a tak ma zaujalo ako si s podobným námetom komediálne ladenej story z Číny poradil Jules Verne, v knihe ktorú som nikdy v detstve nečítal, takže k nej môžem pristupovať s neriedeným dospeláckym cynizmom. Verne bol nepochybne lepší spisovateľ než May, ktorého predstava dobrodružstva spočívala väčšinou v tom že všetkovediaci hrdinovia iba trápili chudákov debilných zloduchov. Na druhej strane May zasa dokázal písať miestami úžasne idiotské hlody, to vždy zdôrazňujem. V prípade číňanových trampôt toho dobrodružstva taktiež moc nie je, lebo je to dosť krátke a Verne má zas vo zvyku zabiť dosť miesta popisom prostredí a historickými okienkami. Bohatý znudený číňan nemá žiadnu radosť zo života a keď jedného dňa príde na mizinu, rozhodne sa poprosiť svojho učiteľa filozofa aby ho zabil, ale nenápadne. Následne však vyjde najavo že o peniaze neprišiel a je dokonca ešte bohatší, ale jeho vrah zmizol a je treba ho nájsť aby nedokončil prácu, lebo nášmu bambusovi sa s toľkými prachmi zrazu nechce umrieť. Tak teda ide na cestu, sprevádzaný svojim lenivým sluhom a dvoma agentmi poisťovne ktorý musia chrániť túto drahú položku do vypršania tremínu. Celé to stojí na tom že sa hrdina pokúša zvrátiť to čo na seba ušil sám, čo je samo o sebe decentne vtipné a občas dôjde aj na nebezpečnú sitáciu, kde sa predvedú úžasné záchranné obleky v ktorých sa môžete plaviť a ešte vám pripravia čaj. V podstate taká krátka vtákovina ktorá celkom pobaví, u mňa teda nakoniec za tri, lebo na štyri by to musel Julo zahnať trochu ďalej a rozbúrať nejaký ten šaolin.
O ŽIVOT je knížka s velmi zajímavým námětem. Dějově se jedná opět o malinko naivní a na náhody spoléhající příběh s očekávaným rozuzlením. Putování exotickou Čínou mě ale tentokrát přes to vše opravdu bavilo. Kin-Fo, Fry, Craig a sluha Sun unikají před filozofem Wangem a snaží se získat list s doznáním. Poslední 1/3 knížky a hlavně dějová pasáž, ve které měla hlavní slovo výstroj kapitána Boytona, mé hodnocení strhla ke 4*.
První kniha od Julese Verna kterou jsem kdy přečetla mě překvapila svým vtipem a celkovou pointou a chystám se přečíst i další Verneovky. Když jsem si přečetla o těch dvou pánech ze Stoletnice tak mě okamžitě napadli pánové Tkadlec a Kadlec a záchranné obleky do vody byly geniální.
Kdybych knihu četla v letech školou povinných, kdy jsem hltala Verneovky, tak by se mi určitě hrozně líbila: o Číně a Číňanech, tamní kultuře a nátuře, dějinách (napsáno nedlouho po bouřlivých bojích opiových válek a zničení mnohého, včetně Letního paláce v Pekingu) a zeměpisu (škoda, bez mapky, aspoň nejnovější vydání Omega), samá exotika, to bych si libovala. Dneska už o Číně víme mnohem víc, není to už taková exotika, děj se jeví naivňoučký, navíc ani to "moderní" "na motivy" natočení s Belmondem mne nijak neuchvátilo (Muž z Hong Kongu mezi mé oblíbené zrovna nepatří, i když se to časem mění k lepšímu...). Takže těžko hodnotit..., ale s těmi starými (aspoň se tak jeví) ilustracemi to 85% přeci jen dá.
Nenápadná, málo známá číňaniáda (dle vzoru japoniáda) pana Verna. A vlastně nádherná. Cestopis po Číně, dějepis čínských poměrů, trochu dobrodružství, trochu techniky - koupací úbory a vaření čaje na vodě mne dostalo. A vlastně celá kniha. Dobře, že ta reedice vychází.
Příběhy z Karavany jsem kupoval jako zběsilý. Není to vysloveně to nejlepší, co od Verna vzešlo, ale vzpomínka zůstala. Když ho milujete, není co řešit...
Styl vyprávění koresponduje se smýšlením hlavního hrdiny a s jeho postojem k životu. Zprvu je nevzrušivý, popisný. Poznenáhlu se stává živým a ke konci i dramatickým. Zajímavé jsou poučné citáty z knihy pro vzorné čínské manželky. Pochvalu si rozhodně nezaslouží nakladatel. Zdá se, že text neprošel korekturou. Přemíra chyb působí při čtení rušivě.
Trochu netypická verneovka, neobsahuje žádné vědeckofantastické prvky, je pouze zajímavým líčením "podivuhodné cesty" po Číně a zdejších poměrů a zvyků ve druhé polovině 19. století. Je pravda, že většině vytane na mysli Belmondo, ale kniha je lepší. Film byl jen podívaná, tady se leccos zajímavého dozví.
Štítky knihy
Čína mořeplavba moře a oceány francouzská literatura dobrodružství pro mládež dobrodružné romány exotika francouzské romány
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
(SPOILER) Jules Verne zřejmě potřeboval, v rámci svého (nebo spíše Hetzelova?) projektu Podivuhodných cest, umístit jednu cestu i do Číny. Cíl splněn, bohužel, výsledek není dobrý. Velice vykonstruovaný a nepříliš zajímavý obrázek o putování Čínou někdy v roce 1872 (v textu stojí výslovně uvedeno „před 18 lety“ k datu 21.září 1860). Kniha má samozřejmě všechny rekvizity Vernových „cestopisů“: od přihlouplého sluhy hlavního hrdiny jako nositele komické složky díla až po tradičního zrádce, který se hrdinovi (jednajícímu zde vyloženě hloupě) nabídne jako „průvodce“. A styl s četnými řečnickými otázkami. Něco se čtenář dozví i o tehdejší Číně, kde po bojích s vojáky evropských mocností vznikají na území Číny ostrůvky anglických, amerických či francouzských teritorií. Sám děj je ovšem silně vykonstruovaný a nepříliš zajímavý. I ve srovnání s jiným „dobrodružstvím“ Evropanů v tehdejší Číně, jak ho líčí Karel May v Červenomodrém Metuzalémovi, o několik tříd horší. Ani ta „komická“ figurka sluhy u Verna neobstojí proti opravdu vtipné postavě Mayova Turnersticka a jeho „čínštiny“…
Tato kniha není řazena mezi fantastická díla Vernova, přesto ale myslím, že tam patří, neboť jsou zde dvě skutečné fantazie: především pro rozjetí vlastního děje podstatný případ kalifornské banky, v níž má čínský hrdina uložen svůj kapitál. Silně totiž pochybuji o tom, že by ve skutečnost byl, i v tehdejší době gründerského kapitalismu, v USA možný Vernem líčený fiktivní krach banky, sloužící jen k tomu, aby její akcie, které se tím zhroutily, banka levně skoupila a „zprávu“ o bankrotu prostě vzápětí vyvrátila. Ani v USA té doby by takové jednání v podnikání, které je dnes možné praktikovat v naší republice třeba vlastníkem Agrofertu, totiž beztrestné obcházení zákonů a jednání v rozporu s dobrými mravy, nebylo možné. Druhá fantazie se týká použití tzv. Boytonova záchranného obleku. Ten skutečně existoval, sám Boyton se v něm na různých show předváděl, ovšem to, co líčí Verne (několikadenní „plavba“ v tomto obleku na otevřeném moři, pokuřování doutníčků) je fantastické neméně než plavba Nautilla.
Vydání, které jsem četl, totiž v Návratu, vychází z „upraveného“ Patejdlova překladu a je skoro nečitelné. Odstavce bez nutné interpunkce, věty, jejichž význam je v přímém rozporu s dějem … Překlad je přes sto let starý, což by samo o sobě nemuselo vadit. Jenže „upravovatel(é)“, asi vynecháním nebo nahrazením zastaralých slov z něj udělal(i) někdy až nesmyslný blábol…
Knihu nemohu hodnotit než jako velice průměrnou.