Císař Zikmund - Kostnice, Hus a války proti Turkům
Wilhelm Baum
Po víc než půldruhém století se českému čtenáři dostává do rukou kniha snažící se postihnout skutečnou podobu posledního velkého příslušníka dynastie, která vtiskla nesmazatelnou pečeť českým dějinám. Historiografie (a nejen česká) se v minulosti k němu chovala macešsky. Pokud se o něm vůbec zmiňovala, pak převážně z pohledu maďarských, německých, rakouských či českých dějin, vyznívajícího většinou negativně, nejednou zatíženého nacionalistickými předsudky. Teprve v poslední době se historikové odpoutávají od tradičního schématu a začínají dospívat k realističtějšímu pohledu na Zikmunda. Zikmund Lucemburský (1368-1437), mladší syn císaře Karla IV., král uherský, český a císař římsko-německý, patří nepochybně k nejvýznamnějším panovníkům vrcholného středověku. Takový Zikmundův obraz také vyvstává z knihy Wilhelma Bauma, třebaže autor nezastírá ani císařovy rozporuplné rysy a jeho vinu na upálení mistra Jana Husa. Doba před Zikmundem navršila olbřímí úkoly, jež musel řešit - ať už šlo o překonání schizmatu v církvi a církevní reformu nebo reformu říše, husitskou otázku či o neustálou nutnost čelit tureckému nebezpečí. Svým cítěním a myšlením byl sice ještě člověkem středověku (značnou část života se hlásil k myšlence křížových výprav, také husité byli pro něj kacíři, umění jednat s lidmi, pragmatismus a otevřenost pro nejrůznější novinky vědy a umění však už prozrazují císaře jako zástupce epochy renesance a humanismu. Byl to velmistr diplomatické hry, jenž svou velkou politiku rozehrával na šachovnici sahající od středoasijských chanátů po Anglii a od Skandinávie až po Itálii a jenž vlastně položil základy budoucí podunajské monarchii.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Historie
Vydáno: 1996 , Mladá frontaOriginální název:
Kaiser Sigismund. Hus, Konstanz und Turkenkriege, 1993
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha, která své čtenáře přesvědčí (snad), že Zikmundovým celoživotním dílem nebylo upálení Jana Husa, ale že to byl velice schopný panovník, který se snažil pokračovat v dílu svého otce.
Erudované, vyčerpávající. A především autor demýtizuje Zikmunda jako zlověstného čechotrapiče, protože neměl "na starosti" jen toto království...
Převelice zajímavé čtivo. Nikdy jsem si neuvědomil téměř globální rozsah Zikmundovic aktivit, a objektivním pohledem je nutno uznat, že šlo o převelice schopného muže, prakticky posledního římského císaře, který se činil. Kniha snad jen chrlí výpis jeho činů až moc zběsilým tempem, moc se neohánějící prvky jeho osobního života, i když o tom se v souvislosti se všemi Lucemburky moc nedochovalo. Každopádně menší úvod do reálií chybí. Vzhledem k tomu, že Zikmund se činil snad v každém koutu Evropy a občas i Asie, je třeba mít již velmi pokročilý vědomostní základ :)
Autorova biografie římskoněmeckého krále a pozdějšího císaře zcela obsáhle popisuje politický a náboženský přínos Zikmunda pro 15. století. Zcela se odpoutává od jednostranného hodnocení této osobnosti a nabízí skrze dobová líčení i regionální autory pohled, hledající a posuzující chyby i klady. Knihu doporučuji těm, které zajímá Zikmundův život časově zasazený od jeho politických počátků až po smrt, a prostorově zasazený nejen do oblasti ZKČ či SŘŘ, ale i do Anglie či Francie, okrajově i do Uher. Což ve výsledku je jedinou výtkou, kterou vznáším - opětovně malý záběr na uherskou politiku.