Císařovy děti nemají šaty
Claire Messud
Společenský román odehrávající se v současném New Yorku vypráví spletitý příběh party přátel, kteří se kamarádí již od vysoké školy. Nyní je jim třicet let, jsou svobodní, někteří bez práce a bez lepších vyhlídek na rozbíhající se kariéru. Trojice přátel z prestižní Brownovy univerzity se schází, aby spoluprožívala vzájemně mnohé karamboly. Daniela je zavalena rutinní prací v televizi, veškerý čas jí zabírá sbírání neobvyklých ba šokujících námětů, kterými by vytrhla z letargie nejen náročné diváky, ale především svého šéfa. Julius, jemný homosexuál plný důvěry v sebe sama ve vlastní důvtip a inteligenci, se stává závislým na svém bohatém milenci. A Marina je nedospělé kuře, žijící stále u rodičů, kteří ji s trpělivostí a láskou utvrzují v její výjimečnosti. Jenomže jednoho dne nutně musí přijít prozření. Julius bude opuštěn a zničen, Daniela se se svým tématem zařadí po bok nezajímavých nicméně krvavých a chladnokrevných hrůz, které vidíme v televizi dnes a denně a Marina sice neuspěje se svou knihou tak jak očekávala, nicméně je přesvědčena, že sňatkem se její život naplní a ona konečně dospěje. Vystřízlivění má v sobě pachuť neúspěchu, navíc k němu dojde v době, kdy se hroutí pověstná dvojčata - Světové obchodní centrum. A náhle nemůže být nic jako dřív!... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , OdeonOriginální název:
The Emperor's Children, 2006
více info...
Přidat komentář
Vcelku průměrný společenský román s výbornou poslední čtvrtinou - opravdu připomíná De Lilla (byť ten je v ledačems naléhavější); na druhé straně Císařovy děti vzbuzují znepokojení s lehkým přídechem smutku, což mám ráda. Murray Thwait a další s ním více či méně spjaté postavy jsou nejednoznačné, ne vždy pochopitelné (i když se autor snaží, aby o nich sdělil úplně všechno a vůbec nic si nenechal pro sebe - škoda) a hlavně jakkoli vedle sebe fungující, často s určitou dávkou citu či spojené shodným cílem, jsou zvláštním způsobem nekompatibilní. Prostě další zpráva o amerických hrdinech či "hrdinech", kteří drží spolu dost často z nesprávných důvodů. Což neznamená, že bych "Ulrichovo" řešení schvalovala (i když jde o jednu z mála postav, která skutečně bojuje navzdory dost velkému množství hendikepů)...
Divím se, jaké komentáře kniha vyvolává, nesouhlasím s nimi. Claire M. má skvělý styl, daří se jí propracovaná psychologická kresba postav, nesoudí jejich jednání, nemoralizuje. Naopak dává nahlédnout, jak namyšleně a povrchně může působit liberálnost euroamerické kultury...
Děj má spád, kolikrát jsem se od čtení nemohla odtrhnout a byla jsem ráda, že má kniha skoro pět set stran :-)
Taková normální kniha, ničím zvláštní či ohromující, ale příběh pěkně plynul. Zajímavé bylo sledovat, jak se vyvíjí jednotlivé postavy, a to včetně těch, které nebyly v popředí.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2015 | Žena z horního patra |
2008 | Císařovy děti nemají šaty |
2019 | Dievča v plameňoch |
Do poloviny jsem knihu četla ráda, od poloviny mi strašně pilo krev to nepřestávající hledání nesmrtelnosti chrousta a plácání se ve filozofických úvahách. Věřím, že někdo v knize jistojistě najde zalíbení, mě ale ve výsledku příliš nebavila.