Císařský kyrysník
Jiří Kovařík
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/263210/mid_cisarsky-kyrysnik-zbj-263210.jpg
4
15
15
Císařský kyrysník – Paměti Karla Johanna von Grueber, důstojníka rakouských kyrysníků a bavorských švališerů v letech napoleonských válek Jezdecký důstojník Karl Johann von Grueber strávil čtrnáct let ve válkách s napoleonskou Francií a jako rakouský kyrysník se účastnil bitev u Hohenlinden, Ulmu, Štoků, Aspern i Wagramu. Po boku Francouzů bojoval roku 1812 v Rusku a v další válce proti nim došel jako bavorský švališer roku 1814 do Paříže. Zanechal téměř dobrodružné vzpomínky na život v armádách Napoleonových protivníků, na boje i duely ve věcech cti, jichž zažil celou řadu. Kritické vydání jeho pamětí je doplněno řadou komentářů přibližujících dobu, druhy zbraní i armády, v nichž Grueber sloužil.... celý text
Přidat komentář
Nemôžem si pomôcť, ale každé spomienky na napoleonské vojny musím porovnať s tými Marbotovými a vždy mi vyjde, že Marbot so svojim štýlom je o krom vpred. Tým nechcem dehonestovať Grubera a iných, ale proste im čosi chýba, akýsi hlbší dej. Asi preto, že Marbot bol takmer pri každej dôležitej bitke.
Ako sám autor v predhovore spomína, najviac pamätí pochádza od Francúzov (Coignet, Marbot, Blazé, Parquin, Dupuy, Levavasseur, Bourgogne - samozrejme Kovařík vo svojich dielach odkazuje na spomienky maršalov ako Masséna a.i.), pomenej je ich od Angličanov (Mercer, Leach) no a z bývalej Habsburskej monarchie je ich minimum. Jednými z nich sú práve spomienky Johanna von Grueber, ktorý opisuje svoj vstup ku kavalérii, boje proti Francúzom. Po bitke pri Wagrame a porážke Rakúska sa Grueber musel pridať na stranu Napoleona a bojovať v Rusku. Osobne ma najviac zaujíma, ako to Rakúšania vnímali. Po dlhých rokoch bojov proti Francúzom, v ktorých pravidelne prehrávali musel zrazu za nich bojovať proti svojim bývalým spojencom Rusom. Samotný Grueberov život v armáde je veľmi zaujímavý, prešiel si mnohými armádami, najzaujímavejšie to mal rozhodne v tej Pruskej.
Súhlasím s predchádzajúcim komentárom od Badgera, že jeho spomienky sú dosť oklieštené a Kovařík ich musel veľmi dopĺňať (zabrali mnoho strán).
A ako som už spomínal, spomienok habsburských vojakov je pomenej, preto kniha obsahuje ešte dve krátke správy, jednu od grófa Neipperga a druhú od Josefa Mullera, ktorí opisujú bitku pri Ulme či obyčajné spomienky na napoleonské vojny. Ďalšími sú spomienky klenovského rodáka Jána Ignátyho - "slovenského Marbota".
Kniha mě spíše zklamala vyprávění samotného Gruebera je hrozně okleštěné což nutí Kovaříka pořád něco opravovat.
Taky což mi přišlo úsměvné jsme tu částokráte komerčně odkazování právě k dalším Kovaříkovým knihám.
Každopádně kniha je poskládaná z části příběhu onoho Gruebera a dalších dodatků které musel autor přidat jinak by kniha svou tloušťkou v knihkupectví asi tolik nezaujala.Každopádně dodatky mě bavily možná i víc hlavně příběh Čecha Josefa Mullera,avšak ke konci funkce jezdectva jeho řazení a otáčení atd. mě byla k ničemu a spíš s ní Kovařík pěkně zaplnil prázdný papír což uvítal spolu s mraky obrázků,avšak opravdu by mě zajímalo koho řešení jestli bude řada široká na 3 či 4 jezdce opravdu zajímá (možná při nějaké rekonstrukci)
Autorovy další knížky
| 2005 |  Meč a kříž |
| 2005 |  Co v učebnicích dějepisu nebylo |
| 2011 | Válka Řeků s Peršany |
| 2006 | Rytířská krev |
| 2013 | Ludvík XIV. - Život, doba a války krále Slunce |
Jeden den nocleh na zámku, druhý den na slámě. Krvavé seče, krvavé souboje pro urážku. Tažení do cizích zemí, hrob v cizí zemi. Nemyslím, že se tento dobrodružný životní styl zamlouval většině naverbovaných. Zajímavé jsou detaily týkající se jezdectva, například řazení podle podle barvy koní.