Císařův prezident
Dušan Spáčil , David Glockner
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/237938/mid_cisaruv-prezident-4VZ-237938.jpg
3
45
45
Podtitul: Tajemství rodiny Tomáše Garrigua Masaryka. Císař František Josef I. a prezident Tomáš Garrigue Masaryk – mají tyto dvě významné osobnosti našich dějin něco společného? Již od počátku minulého století se vynořují teorie o Masarykově pravém otci. Některé chtěly Masaryka zdiskreditovat a zesměšnit, jiné zdůraznit jeho jedinečnost a velikost. Všechny však časem vyšuměly – až na jednu. A právě tato teorie se stala tématem knihy Císařův prezident. Autoři se vydali po stopách Masarykova biologického otce, aby odhalili nádherné tajemství nádherného muže, příběh, který stojí za to číst.... celý text
Přidat komentář
Podtitul: Tajemství rodiny Tomáše Garrigua Masaryka.
Byl nebo nebyl císař Fr.Josef I. otcem Tomáše Masaryka? Matka T.G.M. (za svobodna Terezie Kropáčková, nar. 4. 8. 1813) měla vztah s Fr.Josefema a to proto, že byla vybrána jako "hygienická metresa" pro mladého císaře, aby byl zasvěcen do sexu. V té době byl velký strach z pohlavních nemocí, zvláště v kultivovanějších kruzích. Volba na ní padla z mnoha důvodů, které tehdy měly splňovat ženy s tímto úkolem.
Dozvěděla jsem se podrobnosti o životě Terezie, o císaři i o T.G.M. Je otázka, jak to s jeho údajnými rodiči bylo doopravdy, ale knížka se četla pěkně a není zbytečná. Kromě informací, které může někdo zpochybňovat, jsem si početla i něco více o těchto osobnostech. Třeba že Fr.Josef I. měl i díky vojenské výchově životní krédo: Jen žádný patos. Vyznačoval se vědomou snahou zachovat vždy a za všech okolností rozvahu a klid. Důstojná střízlivost, věcnost, sebejistota, stálost. To ho charakterizuje. Smutek a radost byly jen pro prostý lid a demagogy. Byla to jen ztráta času, kterou si nemohl dovolit. Psal si deník, jako všichni Habsburkové...
Terezie, dcera řezníka, která pobývala střídavě v Čechách a zavítala i do Vídně jako kuchařka, nás zase zavádí do měšťanského prostředí. Šatila se po městsku a pohybovala se ve vyšší společnosti. Ať je to jak chce, kniha už pro ten náhled do historie a tehdejšího způsobu života není marná.
Připojuji se k níže uvedeným názorům, že tato kniha se moc nepovedla. Mě autor nepřesvědčil ani na chvilku, že by konspirační teorie o pokrevní příbuznosti T.G.M a císaře Františka Josefa I. mohla být pravdivá.
Jediný "zajímavý prvek" v knize, je ona zmiňovaná noticka v písemných záznamech císaře Františka Josefa, ale hlavně proto, že tím poukazuje na fakt, že, že si císař dělal záznamy úplně o všem - jako že úplně o všem, než samotný vyfabulovaný odkaz na těhotenství maminky Tomáše Masaryka. "Kropaczek erl." může znamenat úplně cokoliv a stavět na tom teorii o pokrevní linii je hodně odvážné. Bohužel nic dalšího, v knize uvedeného, tuto teorii nepotvrzuje. A srovnání, že T.G.M a císař měli stejné návyky týkající se stravování a oblékání jsou vážně úsměvné....
Lepší 3*. Hlavně za téma, styl zpracování místy skřípe, ale celkem se to dá číst velmi dobře.
Je jasné, že 100% odpovědi na otázku původu TGM už asi nedostaneme, ale sled nepřímých důkazů, které autoři přinášejí jsou, myslím, dostačující. Byť některé jsou na hraně.
Nebudu se otírat o to, že na základě jedné notičky, lze vyslovit hypotézu. Spíš bych si všimla, že kniha je prostě špatně napsaná ( ... dostat z jalovice krávu ...) , přeskakování od podstatných k nepodstatnému a plno nepodložených emočních vztahů (nenávist/láska) a autorových domněnek. Navíc, aby to vůbec vydalo na knihu, je tam připojeno dost drbů o Habsburcích. U kompilací bych aspoň ocenila čtivost (která chybí) a vyvarování faktografických chyb (a pokud si jich všimnu, tak to snižuje kvalitu úplně všeho). Když už měl autor potřebu se zabývat nápadem, že František Josef I. je otcem TGM, tak proč nás neseznámil s císařovými ostatními levobočky? Srovnání císařova vztahu k ostatnímm dětem by bylo rozhodně zajímavější.
Snůška domněnek, napsaná bulvárním stylem. No chtěla jsem to přečíst a tak jsem učinila, amen.
Ač jsem snad dosud nikdy nečetla vyloženě historickou knihu, tato se mi líbila. Dostala jsem ji od své matikářky, milovnice Tomáše i Jana Masaryka, a s každou přečtenou stranou jsem za ten dárek byla vděčnější.
Hlavní koncept a hypotéza knihy - že TGM byl synem Franze Josefa - jsou pro mě sice příliš neuvěřitelné, nic to ale nemění na tom, že se jedná o velmi čtivý paralelní životopis dvou pro historii zásadních osobností.
Autor představuje všechny důležité milníky v životech obou mužů a vyzdvihuje situace, které mohou potvrzovat Masarykův císařský původ. Čtenáři ovšem svůj názor nijak přehnaně nevnucuje.
Knihu mohu doporučit každému, kdo touží o dějinách České republiky vědět zas o trochu více. A poslední kapitola knihy bude jistě zajímavou pro všechny rebely a zvědavce :-)
Zajímavý pohled na život dvou osobností. Vztahová linie je bohužel neprůkazná.
Zajímavá kniha.Může na tom být kus pravdy,ale jistota chybí.Kniha se místy četla lehce a místy musí čtenář více přemýšlet a orientovat se .
Bylo, nebylo, zbytečné to hodnotit, důkazy nejsou. V každém případě je to knížka velice čtivá, dověděla jsem se tam dost zajímavostí ze života obou státníků, které jsem neznala a myslím si, že autor nijak neznevažuje sílu osobnosti ani památku pana prezidenta. Nakonec autoři, kteří se věnují literatuře faktu, často se přes veškeré snažení a studování archivních materiálů k jednoznačnému faktu přes veškeré úsilí nedoberou, viz např. Miroslav Ivanov. Jsem velmi ráda, že jsem tuto knihu dostala, četla jsem ji poprvé, ale ne naposled.
Za mě jedním slovem "zklamání". Fabulace typu, že Masaryk už v dětství vynikal nad ostatními šlechtickým chováním jsou trapné. Odkud autor čerpal informace, že Masarykova matka vedla korespondenci s Vídní? ... atd. V knize se neobjevuje jediný ověřitelný zdroj pro toto a mnohá další předložená tvrzení. Je jasné, že stoprocentní důkaz o Masarykově původu současné době k dispozici není, ale pokud se autor s takovou jistotou označuje T.G.M. za syna Františka Josefa, měl mít v ruce víc, než obecné "Kropaczek erl."
Celkem dobrá kniha. Dobře se četla. Zajímavý pohled na prezidenta zase z jiné strany. Člověk ke knize musí přistupovat kriticky. Hloupé jsou tam pasáže o tom, co pociťoval císař v době, kdy trávil čas s milenkami. Doporučuji si dělat při čtení drobné poznámky, v závěru knihy se vracíme k některým událostem ze dřívějška, a pokud čte člověk knihu několik dní, nemusí se mu informace spojovat.
Je to zase jiný druh čtení. Ať už to byla pravda, či nikoliv. Obálka knihy je krásně poutavá.
Kniha obsahuje celou řadu zajímavých informací ze života obou státníků i jejich rodin. Ovšem tvrdit, že Masaryk je synem Františka Josefa je poněkud nešťastné až trapné. Výmysly autora o příbuzenském propojení působí velmi hloupě až dětinsky a kazí celkový dojem z knihy, i když se jedná o hlavní téma. I slovní spojení, která autor používá při snaze propojit jejich životy jsou velmi neadekvátní, prostě to velmi uměle hrotí. Kniha také obsahuje obrovské množství překlepů, i v datech, což působí velmi rušivě a nekompetentně. Kdyby autor pouze realisticky psal o životě obou pánů, udělal by nejlépe.
Přiznám se, že nevím jak tuto knihu hodnotit. Dát hvězdičku jako odpad nebo si zaslouží pár hvězdiček. Přečetla jsem si pod touto knihou komentáře a mají docela pravdu. Taky jsem nad touto knihou byla dost udivena. Nevěděla jsem co si myslet( sice v jednom časopise taky vyšel tento článek), je pomalu stejný jako ta kniha. Shodou okolností jsem uklízela naši knihovnu a zjistila jsem pár věcí, které vyšli o Masarykovi za I.republiky. Sice je pravda, že se autoři drželi z knih Masarykova ,,oficiálního" životopisce Jana Herbena, ale teď nevím( nesrovnalosti především se sourozenci T.G.M.O tom jak Herben píše o výdělku T.G.M. tak pochopitelně je to úplně jinak. Spíš je v knize popsán život ,, Habsburků" i když nejmilostivějšího a apoštolské veličenstvo Franze Josefa líčí jako veselého pána, který nebyl takový suchar jak se o něm píše později. (první slova míňim ironicky,píše se o tom v soudobých katolických kalendářích). I když ,, dámy z lepší společnosti, které jsem měla ještě možnost potkat, tak tvrdili, že Masaryk měl vizáž,, habsburského císaře. Ale co se týče moderního výzkumu tak se asi už toho moc nedozvíme. Snad jedině počítačově pokud to jde a půjde. Ale když porovnám dostupné fotky, tak trochu podoby tam je, ale pouze ve vizáži.
Kniha je síce pútavá a dobre sa číta, ale relevantné dôkazy prakticky žiadne. Všetko sa opiera o jediný zápis v denníku, ktorý mohol znamenať čokoľvek a týkať sa kohokoľvek v cisárovom okolí, napr. jeho sluhu či vojaka. Keď zoberieme do úvahy nanajvyš problematickú dobu, v ktorej sa mladý František Jozef nachádzal, celá záležitosť vyznieva ešte nepravdepodobnejšie. Jeho pozícia bola veľmi neistá, vlastne bol celý dvor v exile a každú chvíľu hrozilo nebezpečenstvo, že Habsburgovci v Rakúsku definitívne skončia. V takejto situácii mal asi vážnejšie starosti ako milostné dobrodružstvo s o 17 rokov staršou pani kuchárkou z hodonínskeho panstva. Dávam slabšie 3 body za zaujímave prevedenie a rozprávačský talent autorov.
Komentovanému dílu nelze upřít čtivost, jeden to snadno přečte během delší cesty vlakem někam a zase zpátky. Ale! To si autor vážně myslí, že kdyby byl TGM synem Františka Josefa a byl takhle pod kontrolou a v přízni tolika státních úředníků, že by si to ani jeden z nich nikam nezapsal? Aby to lidově řečeno někde neprásk? Že by se to neobjevilo v žádném deníku? Prostě, že by se o tom už nevědělo? Úplně alergický jsem byl na autorovy soudy a věty, kde domýšlel, jak je císař šťasten (nebo naopak) ze svého prvního levobočka, nebo jak mohl autor vědět, že si císař tu či onu zprávu o Masarykovi přečetl? Z čeho to vzal? Prostě celá kniha je postavena na jediné hypotéze, že synem Františka Josefa I. je Tomáš Masaryk. To by nevadilo, ale autor nejdřív nastíní, že se touto hypotézou bude zabývat. Doloží to jedním a ne jednoznačným zápisem v císařově deníku. Tím je s dokazováním konec a pak je tento postulát brán jako hotová věc. Jako fakt, na kterém staví celý příběh knihy. To přece nejde. Tohle by neobstálo ani jako solidní žurnalistika, notabene knihu nelze považovat za historickou práci. Nicméně až do konce je čtenář před tuto pravdu stavěn.
V poslední kapitole si autor trochu polepšil a naznačil, že to otcovství vlastně není jisté a že by pomohly testy DNA. K čemu pak těch předchozích 280 stran dohadů? Jako příklad aplikace kognitivních dějin? Jedině! Skoro mi přišlo, že tou poslední kapitolou autor naznačuje, že tu knihu napsal z recese. Pokud jsem to takto pochopil správně, je to vlastně sympatický jev. Faktograficky je kniha nejsilnější ve svých vedlejších příběhových liniích (život Františka Josefa I., jeho rodiny, osudy Masarykových, každodennost pozdní habsburské monarchie). Tyto pasáže jsou svědomitě provedené výpisky z literatury faktu, včetně děl odborných. Dá se předpokládat, že samotnému psaní předcházelo pečlivé studium. Jaká škoda, že toto nastudování literatury mělo vlastně jen sloužit jako umě nastavená omáčka k prvotní hypotéze.
Když necháme stranou hlavní otázku knihy, tak pro mě byla přínosná i v dalších ohledech: celkově je pěkně (a pro mě novým pohledem) podaný osobní život p. Masaryka, zvlášť v dětství a mládí. Kniha paralelně vypráví v moderních pojmech, přehledně a se zaujetím i osobní životopis p. Františka Josefa I. a jeho rodiny; na téma vztahů v rodině Habsburků jsem v knize nalezl hned několik výborných perliček.
Ke knize jsem se dostala náhodou. O této teorii jsem již slyšela. Kniha mi přišla velice obsažná, ale ne k tématu. Nejvíce zmiňovaná teorie mi přišla, že hloupý otec nemůže mít chytrého syna... A úplně mě odrovnal konec, ve kterém vlastně bylo zmíněno, že díky tomu, že Masaryk nemá vzorek své mužské linie, tak nejde udělat DNA analýza.