Číslo 20
Sam Holland
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535937/bmid_cislo-20-6614369cbdfbe.jpg
4
401
401
Major Crimes série
< 2. díl >
Další nervydrásající thriller od autorky bestsellerového Kopíráka. Nález mrtvého muže na černé skládce, jehož tělo už stihly napůl ohlodat krysy, je sice drsný, ale detektiv Adam Bishop už si zvykl na ledacos. Když však kousek od oběti objeví nastříkané číslo XII a nedaleko číslo XIV, dojde mu krutá skutečnost: mezi odpadky se tu nejspíš nachází mrtvol víc. Hon na sériového vraha se rozbíhá – a velice brzy se Adama začne dotýkat i osobně. Zná totiž toho, kdo stanovil první číslo – dvacet – a zahájil odpočítávání. Sice ho chytili a uvěznili, ale zdá se, že ani mříže nezabrání tomu, aby bylo jeho hrůzné dílo dokončeno... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2024
,
Kalibr
Originální název:
The Twenty, 2023
více info...
Přidat komentář
Musím říct, že kniha mě velmi překvapila. Měla části (hlavně že začátku) kdy jsem musela přemýšlet, co bylo vlastně v první knize "Kopírák". Potom části velice napínavé, kdy jsem knihu nemohla polozit. Bohužel jsou tam pasáže, co tam být nemuseli nebo mohli být zkrácene. A když už jsi myslíte, že je konec a vše je vyřešeno, pořád to pokračuje. To se mi taky moc nelíbilo. Uvidíme, co zažijeme v další knize.
Tahle kniha nedá jinak, než začít od konce, protože já se ptám, proč proboha autorka tak moc překombinovala závěr. Místo příjemného pocitu z dočtení se tak dostavilo roztrpčení.
První třetinu jsem měla trošku problém se chytit v množství dějových linek, časového období a vypravěčů, ale postupně si to sedlo, jak se vše propojovalo a zapadlo na své místo s aktuálním dění. Člověk musel být ve střehu a sám trošku pátrat, na koho má ta minulost vliv.
V druhé třetině se příběh mírně zasekl, jelikož se případ stal osobním a hlavní hrdinové se plácali na mrtvém bodě. A tak jsme místo detektivní práce dostali spoustu sebeobviňování, nebo naopak štěkání na všechny okolo. Neříkám, že to nepůsobilo autenticky, jen toho bylo na mě moc bez nějakého vytržení.
Každopádně po celou tu dobu se perfektně budovala atmosféra plná napětí a tlaku, kterou autorka totálně pohřbila skoromrtvou postavou, co si jen tak odkráčí domu a pak zatlačila ještě víc na pilu totálně geniálním psychopatem, co zmanipuloval všechno a všechny. A to bohužel pro mě vlastně způsobilo totální odtržení od reality a z příběhu si nesu pocit "tak určitě".
Jinými slovy, méně je nekdy více a kniha neměla mít poslední kapitolu. Bez ní bych neměla asi ani co vytknout.
Konečně slušná detektivka nebo thriller.. (Dnes už těžko říct.) Čtení mě bavilo od začátku do konce. Měla jsem nějaké tipy na pachatele, ale netrefila jsem se, upřímně tedy asi proto, že to bylo trochu přitažené za vlasy. I tak to ale bylo skvělé čtení.
Tak tohle mě fakt bavilo. Užila jsem si to, akorát jsem trochu pátrala v paměti, protože jsem netušila, že to navazuje tak trochu na kopíráka a toho už doma nemám.
Více než slušná kriminálka servírovaná přesně tak, jak jí mám rád. Líbilo se mi, jak se autorka s hlavními postavani nijak nemaže a dává jim co proto (fyzicky i psychycky). Dále oceňuji dostačně dlouhý dojezd příběhu, který tak rázem nekončí ihned po velkém finále, ale dozvídáme se, jak je to s hrdiny dále. Jediné, co bych vytknul, byl epilog, který mi přišel jaksi navíc. Ale jinak vše šlapalo a knihu jednoznačně doporučuji.
Kniha Číslo 20 se mi podle mě dokonce líbila o kapku více než Kopírák, ale opravdu jen o malinko, protože i Kopírák mě strašně bavil. Jsem zvědavá, jestli v dalším díle bude zase Nate Griffin z prvního dílu, když to takhle napsala spisovatelka v poděkování, že se už brzy zase vrátí. Byl fajn. Ale Adam Bishop z téhle knihy mi nějak sedl daleko víc. (až na to, že se v knize skoro nekoupal smraďoch :D) Takže bych byla ráda, kdyby se zas někdy v nějaké knize taky objevil. Už ať je květen a máme tu další knihu od Sam Holland. Příběh mě bavil od začátku až do konce (epilog byl taky pěkně hustej). Příběh hezky pomalounku plynul a zároveň se tam pořád něco dělo a ani chvíli jsem se nenudila. Vlastně ani nechápu, jak to paní spisovatelka dělá a to ta kniha dokonce byla i delší (mám ráda knihy ideálně do 300 stran). Ale tady mi to vůbec nevadilo.
(SPOILER) Do 3/4 jsem se nemohla odtrhnout. Místy mi bylo vyloženě nevolno a nepříjemně z popisu vražd a míst činu. Byla jsem strašně zvědavá na konec a kdo je ten zaporak. Skutečnost mě tedy dost zklamala. A vyústění s psycholožkou se mi už zdálo vyloženě přehnané. Škoda. Ale dobrý napínák.
(SPOILER)
Na první dojem to bylo super, napínavé a vrah překvapivý, takže jsem při čtení ignorovala věci, které mě tam vadily nebo přišly až moc ujeté. Ale po dočtení se přihlásily a nadšení poněkud povadlo.
Když vynechám detaily, tak nejvíc to, jak byl padouch až démonicky zlý a dokázal všechny ovládat i z vězení a jak extrémně byla zmanipulovaná vražedkyně.
Trochu staromódně a v omletém schématu vyprávěný příběh sériového vraha, který svým nepochopitelným vzorcem zabíjí a inspiruje další odkrvovače. Trochu jako Mlčení jehňátek, s těmi návštěvami odsouzence, jinak rodinné problémy a chlast tak, jak jsme již dnes zvyklí. Není to tedy nic ohromujícího, takový dnešní standard.
Do půlky jsem se nemohla odtrhnout. Od půlky už to bylo spíše tristní a uvěřitelnost (byť fikci) velmi rychle upadala. Jedna oběť za druhou a pachatel stále nepolapitelnější. Nemluvě o tom, že Bishop v několika momentech projevil tak totální výpadek rozumu, až to bolelo do očí.
Na DK aktuálně 83% od 373 hodnotících.
Má první Sam Holland a byla jsem absolutně nadšena.
20 potenciálních obětí, několik vyšetřovatelů, vztahové propletení. Kniha, kde podezříváte snad každého. Od začátku je kniha vyprávěna z více pohledů, takže se vám naskýtá i pohled do myšlenek a do dětství vraha. Jak už to tak bývá V některých detektivkách, tak závěr knihy vás naprosto rozstřelí. zároveň je zde pro mě oblíbená parta vyšetřovatelů, se kterou jsem také hned sympatizovala. Všechno bylo za mě zkrátka skvělý
A jsem si jistá, že tohle autorkou nekončím!
(SPOILER) Ač se mi kniha líbila, měla spád, byla napínavá, nemůžu se ubránit pocitu, že se jedná o naprosto vykradenou knihu Za zamčenými dveřmi od Freidy McFadden. Kdybych tuto zmíněnou knihu nečetla cca před půl rokem, klidně bych Číslu 20 dala plný počet hvězd, ale takto bohužel.
Knížky Sam Holland se nijak nevymykají trendu ostatních kriminálek poslední doby. Jsou napínavé, plné krve, vyšetřovatelé s traumatem a pachatelé jsou opravdoví maniaci se vším všudy. Že je to místy přitažené za vlasy také není žádná novinka a na konec-nekonec si u autorky asi budeme muset zvyknout. Kopírák se mi líbil o trošku víc, ale i toto vyšetřování mě bavilo a další knihu , která má brzy vyjít si přečtu nebo poslechnu ráda.
(SPOILER) Po Kopírakovi jsem si řekl, ok,,dobrá oddychovka, konec nesmyslný a těžko uveritelny. Čekal jsem, že druhá mřížka by mohla být lepší, ale omyl. Když pominu drobné omyly jako, že Hoxton přijde do domu a odemkne si dveře, které vzápětí zjistíme byly dokořán, když jimi vrah odcházel, tak opět závěr stál "za to". Strašně prekombinovane, neuvěřitelné tentokrát už od půlky knížky....Aspoň, že knížky autorky mají hezkou obálku
Na můj vkus příliš strojové. Tak trochu AI story. Tímto se omlouvám autorce, případně AI.
Jsem ráda, že jsem si tuto knihu koupila jako audio, které mne velmi bavilo v podání Jitky Ježkové. On měl Luxor akci, takže audioverze vyšla moc hezky.
Do této knihy jsem se pustila hlavně proto, že jsem letos překonala své předsudky ohledně autorčiny prvotiny, která mne přes můj nezměněný názor ohledně postupů vražd, velmi mile překvapila, bavila a i závěr jsem naprosto kvitovala.
Proto jsem měla určitá očekávání i ohledně její druhé knihy a věděla jsem, že jsou skupiny, co se jim Kopírák líbil víc a těm, co se líbil míň než Číslo 20.
Patřím do té první skupiny, ale dlouho to nebylo rozhodnuto a vypadalo to, že obě knihy mne překvapí stejně a obě budu považovat za výborné.
Jenomže tady autorka udělala dvě chyby, které já nemůžu skousnout, protože jsem na tyto nejasnosti, nepřesnosti nebo dokonce nemožné situace trochu alergická.
Myslím si, že to tady můžu napsat, není to nijak extra spoiler. Jako naprosto chápu detektivovu poruchu, ale nezlobte se na mne, když autorka popíše scénu, kdy je detektiv nalezen a zachráněn a přitom popis vyzní tak, že z jeho těla vyteklo minimálně 50 procent krve, tak není možné, aby odmítl odvoz do nemocnice, není možné, aby odešel po svých a není možné, aby se z toho dostal v domácím léčení bez toho, aniž by dostal transfuze. Jako sorry, ale toto mne tak vytočilo, to mne tak praštilo do uší (když jsem to teda měla jako audio), že to nešlo jen tak přejít a okamžitě to příběhu ubralo dost procent dolů. Ne, nebyl ten popis tak, že mu ubylo jen trochu krve, nespletla jsem se. V jeho případě by musel být převezen do nemocnice. Takže toto je celé špatně a to mi opravdu vadí.
Co se týče další věci, která mi opravdu moc a moc vadí, tak je odhalení motivu a jeho opět moc a moc překombinovatelnosti. To mi taky vadilo a tentokrát se u mne wau efekt jako u Kopíráka nekonal.
Takže - kniha je dobrou detektivkou, je brutální tak akorát, je čtivá, odsýpá to, chcete číst a číst a nemá to nějaké prázdné fráze a nebo dlouhé popisy, ale ta fakta nepravděpodobných okolností mi opravdu moc a moc vadí.
Ale pokud tuto autorku máte rádi, určitě si to užijete a až napíše další knihu, tak i já se přidám k těm, co si ji přečtou.
Byla to jízda. Brutální, rychlá, napínavá. A doufám, že bude pokračovat. Přece jen jich pár přežilo...
parádní pokračování kopíráka.