Číslo 20
Sam Holland
Major Crimes série
< 2. díl >
Další nervydrásající thriller od autorky bestsellerového Kopíráka. Nález mrtvého muže na černé skládce, jehož tělo už stihly napůl ohlodat krysy, je sice drsný, ale detektiv Adam Bishop už si zvykl na ledacos. Když však kousek od oběti objeví nastříkané číslo XII a nedaleko číslo XIV, dojde mu krutá skutečnost: mezi odpadky se tu nejspíš nachází mrtvol víc. Hon na sériového vraha se rozbíhá – a velice brzy se Adama začne dotýkat i osobně. Zná totiž toho, kdo stanovil první číslo – dvacet – a zahájil odpočítávání. Sice ho chytili a uvěznili, ale zdá se, že ani mříže nezabrání tomu, aby bylo jeho hrůzné dílo dokončeno... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:Originální název:
The Twenty, 2023
více info...
Přidat komentář


(SPOILER) Začíná napínavě. Za velké plus považuji, že před smtí nejsou imunní ani blízcí policistů. Ale jak se kniha přehoupne přes polovinu, přibývá nelogičností, přeceňování vlivu jednoho vraha, děj drhne.


Hon na sériového vraha, který má v plánu naplnit číslo dvaceti vražd. První čísla kdysi započal Elijah, který sedí na doživotí ve vězení. Jak je tedy možné, že odčítání pokračuje?
Autorka napsala opět čtivou knihu, která je naplněna krátkými kapitolami, které vás nutí číst dál. V knize jsou ale také nesmyslné momenty, které vás zbrzdí.
Hon na sériového vraha je zoufalý a plný utrpení. Obzvláště, když se to začne osobně dotýkat vyšetřovatelů.
Napětí mi ale přišlo celkem nucené a místy autorka fakt zbytečně tlačila na pilu.
Kniha se celou dobu tváří průměrně. Její konec byl pro někoho přitažen za vlasy, ale za mě to byl ten nečekaný zvrat, na který jsem celou dobu čekala a mně tak opravdu sedl. Díky němu hodnotím o více.
Suma sumárum, jde o poměrně slušnou knihu, která vás bude pravděpodobně bavit.


Musím říct, že kniha mě velmi překvapila. Měla části (hlavně že začátku) kdy jsem musela přemýšlet, co bylo vlastně v první knize "Kopírák". Potom části velice napínavé, kdy jsem knihu nemohla polozit. Bohužel jsou tam pasáže, co tam být nemuseli nebo mohli být zkrácene. A když už jsi myslíte, že je konec a vše je vyřešeno, pořád to pokračuje. To se mi taky moc nelíbilo. Uvidíme, co zažijeme v další knize.


Tahle kniha nedá jinak, než začít od konce, protože já se ptám, proč proboha autorka tak moc překombinovala závěr. Místo příjemného pocitu z dočtení se tak dostavilo roztrpčení.
První třetinu jsem měla trošku problém se chytit v množství dějových linek, časového období a vypravěčů, ale postupně si to sedlo, jak se vše propojovalo a zapadlo na své místo s aktuálním dění. Člověk musel být ve střehu a sám trošku pátrat, na koho má ta minulost vliv.
V druhé třetině se příběh mírně zasekl, jelikož se případ stal osobním a hlavní hrdinové se plácali na mrtvém bodě. A tak jsme místo detektivní práce dostali spoustu sebeobviňování, nebo naopak štěkání na všechny okolo. Neříkám, že to nepůsobilo autenticky, jen toho bylo na mě moc bez nějakého vytržení.
Každopádně po celou tu dobu se perfektně budovala atmosféra plná napětí a tlaku, kterou autorka totálně pohřbila skoromrtvou postavou, co si jen tak odkráčí domu a pak zatlačila ještě víc na pilu totálně geniálním psychopatem, co zmanipuloval všechno a všechny. A to bohužel pro mě vlastně způsobilo totální odtržení od reality a z příběhu si nesu pocit "tak určitě".
Jinými slovy, méně je nekdy více a kniha neměla mít poslední kapitolu. Bez ní bych neměla asi ani co vytknout.


Konečně slušná detektivka nebo thriller.. (Dnes už těžko říct.) Čtení mě bavilo od začátku do konce. Měla jsem nějaké tipy na pachatele, ale netrefila jsem se, upřímně tedy asi proto, že to bylo trochu přitažené za vlasy. I tak to ale bylo skvělé čtení.


Tak tohle mě fakt bavilo. Užila jsem si to, akorát jsem trochu pátrala v paměti, protože jsem netušila, že to navazuje tak trochu na kopíráka a toho už doma nemám.


Více než slušná kriminálka servírovaná přesně tak, jak jí mám rád. Líbilo se mi, jak se autorka s hlavními postavani nijak nemaže a dává jim co proto (fyzicky i psychycky). Dále oceňuji dostačně dlouhý dojezd příběhu, který tak rázem nekončí ihned po velkém finále, ale dozvídáme se, jak je to s hrdiny dále. Jediné, co bych vytknul, byl epilog, který mi přišel jaksi navíc. Ale jinak vše šlapalo a knihu jednoznačně doporučuji.


Kniha Číslo 20 se mi podle mě dokonce líbila o kapku více než Kopírák, ale opravdu jen o malinko, protože i Kopírák mě strašně bavil. Jsem zvědavá, jestli v dalším díle bude zase Nate Griffin z prvního dílu, když to takhle napsala spisovatelka v poděkování, že se už brzy zase vrátí. Byl fajn. Ale Adam Bishop z téhle knihy mi nějak sedl daleko víc. (až na to, že se v knize skoro nekoupal smraďoch :D) Takže bych byla ráda, kdyby se zas někdy v nějaké knize taky objevil. Už ať je květen a máme tu další knihu od Sam Holland. Příběh mě bavil od začátku až do konce (epilog byl taky pěkně hustej). Příběh hezky pomalounku plynul a zároveň se tam pořád něco dělo a ani chvíli jsem se nenudila. Vlastně ani nechápu, jak to paní spisovatelka dělá a to ta kniha dokonce byla i delší (mám ráda knihy ideálně do 300 stran). Ale tady mi to vůbec nevadilo.


(SPOILER) Do 3/4 jsem se nemohla odtrhnout. Místy mi bylo vyloženě nevolno a nepříjemně z popisu vražd a míst činu. Byla jsem strašně zvědavá na konec a kdo je ten zaporak. Skutečnost mě tedy dost zklamala. A vyústění s psycholožkou se mi už zdálo vyloženě přehnané. Škoda. Ale dobrý napínák.


(SPOILER)
Na první dojem to bylo super, napínavé a vrah překvapivý, takže jsem při čtení ignorovala věci, které mě tam vadily nebo přišly až moc ujeté. Ale po dočtení se přihlásily a nadšení poněkud povadlo.
Když vynechám detaily, tak nejvíc to, jak byl padouch až démonicky zlý a dokázal všechny ovládat i z vězení a jak extrémně byla zmanipulovaná vražedkyně.


Trochu staromódně a v omletém schématu vyprávěný příběh sériového vraha, který svým nepochopitelným vzorcem zabíjí a inspiruje další odkrvovače. Trochu jako Mlčení jehňátek, s těmi návštěvami odsouzence, jinak rodinné problémy a chlast tak, jak jsme již dnes zvyklí. Není to tedy nic ohromujícího, takový dnešní standard.


Do půlky jsem se nemohla odtrhnout. Od půlky už to bylo spíše tristní a uvěřitelnost (byť fikci) velmi rychle upadala. Jedna oběť za druhou a pachatel stále nepolapitelnější. Nemluvě o tom, že Bishop v několika momentech projevil tak totální výpadek rozumu, až to bolelo do očí.
Na DK aktuálně 83% od 373 hodnotících.


Má první Sam Holland a byla jsem absolutně nadšena.
20 potenciálních obětí, několik vyšetřovatelů, vztahové propletení. Kniha, kde podezříváte snad každého. Od začátku je kniha vyprávěna z více pohledů, takže se vám naskýtá i pohled do myšlenek a do dětství vraha. Jak už to tak bývá V některých detektivkách, tak závěr knihy vás naprosto rozstřelí. zároveň je zde pro mě oblíbená parta vyšetřovatelů, se kterou jsem také hned sympatizovala. Všechno bylo za mě zkrátka skvělý
A jsem si jistá, že tohle autorkou nekončím!


(SPOILER) Ač se mi kniha líbila, měla spád, byla napínavá, nemůžu se ubránit pocitu, že se jedná o naprosto vykradenou knihu Za zamčenými dveřmi od Freidy McFadden. Kdybych tuto zmíněnou knihu nečetla cca před půl rokem, klidně bych Číslu 20 dala plný počet hvězd, ale takto bohužel.


Knížky Sam Holland se nijak nevymykají trendu ostatních kriminálek poslední doby. Jsou napínavé, plné krve, vyšetřovatelé s traumatem a pachatelé jsou opravdoví maniaci se vším všudy. Že je to místy přitažené za vlasy také není žádná novinka a na konec-nekonec si u autorky asi budeme muset zvyknout. Kopírák se mi líbil o trošku víc, ale i toto vyšetřování mě bavilo a další knihu , která má brzy vyjít si přečtu nebo poslechnu ráda.


(SPOILER) Po Kopírakovi jsem si řekl, ok,,dobrá oddychovka, konec nesmyslný a těžko uveritelny. Čekal jsem, že druhá mřížka by mohla být lepší, ale omyl. Když pominu drobné omyly jako, že Hoxton přijde do domu a odemkne si dveře, které vzápětí zjistíme byly dokořán, když jimi vrah odcházel, tak opět závěr stál "za to". Strašně prekombinovane, neuvěřitelné tentokrát už od půlky knížky....Aspoň, že knížky autorky mají hezkou obálku


Na můj vkus příliš strojové. Tak trochu AI story. Tímto se omlouvám autorce, případně AI.
(SPOILER) Tak jako u Kopíráka mi konec zkazil celkový dojem z knihy. Přitom se knížky od Sam čtou dobře, ale odhalení příběhu to celé pokazí. Autorka se snaží o zajímavý zvrat, který ale zvrat moc není. U Kopíráka mě překombinovaný konec zklamal (odhalíš vraha v půlce, aby ti autorka řekla, že ses pletla a pak zvrat, že ses nepletla - zbytečné), takže tady jsem čekala, že to dopadne podobně a měla jsem pravdu. Už od půlky knihy vím, kdo je vrah a tak při čtení hledám, co bude šokující zvrat. Btw. zase to byl sex na záchodcích :D