Čistič
Paul Cleave
Dvojí život chladnokrevného vraha Netradiční thriller odehrávající se v novozélandském Churchtownu. Jeho hlavním hrdinou je neškodně vyhlížející Joe, který přes den pracuje jako uklízeč na policejní stanici, ale v noci se mění v tajemného vraha žen, který terorizuje celé město a přidělává vrásky všem policistům na oddělení. Jenže i na něj čeká překvapení, když se mezi obětmi objeví jedna, kterou vůbec nezná. Někdo ho kopíruje. A tak se rozhodne nalézt skutečného vraha a svalit na něj vinu i za vlastní zločiny… Celý román, líčený z pohledu pachatele, je pozoruhodnou sondou do mysli sériového vraha.... celý text
Přidat komentář
Styl psaní autora mě hodně bavil, jeho sarkasmus prolínající se místy až s černým humorem mi přišel opravdu trefný. Čističe je asi potřeba brát trochu s nadsázkou, asi jako každý podobný akční film, ve kterém umírají postavy co deset minut. Možná bych knihu o pár stran zkrátila, někde okolo poloviny knihy jsem se chvílemi nudila, ale celkový výsledek považuji za zdařilý. Ale co by mě zajímalo, jak to dopadlo s kocourem? :D
Mám ráda černý humor, i když tady to bylo chvílemi přes čáru. Ale dočteno a jsem spokojená.
Pro mne dost drsný thriller o nenápadném sériovém vrahovi s prvky černého humoru. Bohužel, druhá část knihy byla dle mého názoru už hodně přitažená za vlasy a dojem z knihy trochu zkazila.
Čistič mě nesmírně bavil po celou dobu četby jsem to bral jako jednu velkou černou komedii i když chladokrevnost a zvrácenost tam nechyběla. Epizoda v parku s kleštěmi byla nejvíc a celkově po nástupu Melisy.........
Zajímavá kniha, která je napsaná z úhlu pohledu vraha, ale ta druhá půlka už mně připadala taková trošku utahaná.
Problém s antihrdinou je u mne ten, že když mu nefunguje morální kompas, nemám pražádný důvod s ním sympatizovat. Proto pro mě Dexter Morgan bude vždycky lepší psychopat než Joe Middleton, přestože jejich vražedné pohnutky jsou si v mnohém podobné. A pokus o odlehčení ve formě nářků nad smrtí kočičky by dost možná fungoval lépe, kdyby předtím dotyčný neznásilnil a brutálně nezabil bezmocnou ženu. Chápu tu nadsázku, ale to ještě neznamená, že by se mi líbila.
Zápletku ovšem Paul Cleave zkomponoval dobře. Pořád se něco děje a vývoj událostí nenechává čtenáře na pochybách, že jinak než katastrofou to skončit nemůže. Jen mi vadilo okaté zjednodušování policejních postupů při vyšetřování, vinou čehož mohly zabijákovi procházet jeho skutky. Taky nemám rád, když důležité postavy naivně přehlížejí fakta. Ale uznávám, že Čistič je spíš o obrazech a sem tam nějaké nepříjemné scéně, než že by si zakládal na autentickém vyobrazení reality, přičemž humorné odlehčení je pak už věc osobního vkusu.
napsat knihu z pohledu masového vraha. Tak to se povedlo. Napínavé, brutální a promyšlené čtení.
Kniha naprosto podle mého gusta. Za dva dny přečteno. Akorát mě rozzlobil ten konec :-D Jsem zvědavá na další autorovo dílo, snad bude stejně dobré.
Jeden citát: Nevypadá retardovaná - teprve když promluví, tak poznáte, že mluvíte s někým, kdo má sice rozsvíceno, ale není doma.
Skvela knizka, ze ktere mrazi. Z pohledu masoveho vraha, ktery sam muze byt prekvapen. Neda se to srovnavat s Dexterem, tohle je uplne jina kategorie. Cte se samo a je to jedna z detektivek, kterou jsem precetla na jeden zatah.
Tahle netradiční detektivka patří k těm, které se čtou jedním dechem. Příběh má spád od první stránky a neobsahuje žádné hluché místa nebo vatu. Stále se něco děje, o překvapení není nouze a že je to pro silnější žaludky? Tak to už je snad na výběru čtenáře, že pokud jsem citlivka tak to nebudu číst.
Za mě plný počet bodů a jdu někde schrastit jezerní hřbitov.
Po dlouhé době zase kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem. Tento typ sarkasmu je mi blízký.
Z představy, že někdo takový jako Joe žije v mém městě, chodí po ulicích a zabíjí si každého, kdo se mu zamane, mě tedy mrazí. Nebylo to špatné čtení, ale asi toho cynismu a sarkasmu na mě bylo v knize až moc. Mně osobně tedy Joe k srdci moc nepřirostl (například oproti Dexterovi, kde jeho motiv vražd člověk tak nějak chápe), takže jsem upřímně ráda, že kniha dopadla, tak jak dopadla. Docela mě ale pobavilo, jak Joe vraždí lidi bez skrupulí a přitom ho dokáže tak silně zasáhnout smrt obyčejných akvarijních rybiček či zraněná kočka na silnici. To bylo docela vtipné. Co oceňuji, je detailní popsání pocitů a myšlenkových pochodů hrdiny.
Kdo ma rad ironicky, sarkasticky cerny humor, tak DOPPRUCUJU. Mne Joe sympaticky byl, az jsem zapominala ze je to vrah. Vrazdy v jeho podani byly tak vecne. Asi by z toho byl pri dobrem obsazeni dobrej film. Je to takovy ten typicky filmovy pribeh.
fuj, to je hnusná kniha.
Poprvé jsem přečetla celý thriller, neměla jsem se ptát toho prodavače v antikvariátu, co si mám přečíst..
Viděla jsem se v postavě Saly, vidět svůj charakter pohledem masového vraha je zajímavý. Nikdy mě nenapadlo se takhle dívat na svět, takže přínos, pochopitelně. Ale teda fuj, oblíbeným žánrem se mi to nestane.
Knížka mě bavila, ale čekala jsem od ní víc. Jakoby nebyl naplno využit její potenciál. Během četby vyvstalo pár otázek, domněnek, na které jsem očekávala nějaké odpovědi třeba na konci. Bohužel jsem je nedostala, takže jsem měla pocit, jakoby kniha nebyla úplně domyšlená.
No tak teď budu muset přečíst tak dvě sladarny abych ze sebe smyla ten pach latexovych rukavic, ktere Joe užíval.. No uchylarna příšerná to byla... Ale vytrhat zuby, ořezat bříška prstů, zuby poté drtit kladivem a brisky krmit sousedovic psy... Jo to vymysli jen Joe.
Po velmi podařeném Jezerním hřbitově jsem sáhla po další (poslední česky vydané) knize autora.
Opět jsem nebyla zklamána, právě naopak. Joe byl psychopat do morku kostí, s velmi černým smyslem pro humor a to se mi líbilo.
Kvituji pohled za strany sériového vraha.
Kniha mi připomněla Řezníka od Jennifer Hillier, kterou taky doporučuji k přečtení :-) .