Čistý plamen
John Steinbeck
Joe Saul je muž v nejlepších letech, jemuž ke štěstí chybí jen to jediné - dítě. Kvůli své neplodnosti prožívá hlubokou lidskou krizi. V době, kdy neexistovali anonymní dárcové a spermobanky, je pouze jedna možnost, jak se dočkat vysněného potomka náhradní partner. Je to cesta nejprostší, ale zároveň i nejtěžší. Jak se s nesnadnou situací vyrovnají Joe, jeho žena Mordeen a „plemenný býk“ Viktor?... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2008 , AlpressOriginální název:
Burning Bright, 1950
více info...
Přidat komentář
Tenoučká, ale moc pěkná knížka. Je psaná formou divadelní hry v próze, takže rychle přečtená. Týká se choulostivého tématu, a tím je mužská sterilita. Zajímavé bylo, jak se děj vždy posunul, postavy zůstaly stejné, ale scéna byla jiná. Líbilo se mi to.
Krátky a přesto velmi hluboký příběh, který člověka zasáhne. Tohle jsem skutečně nečekala. Čtyři postavy, čtyři prostředí. Muž v nejlepších letech a ve skvělé kondici. Mladá manželka a celý život před nimi. K úplnému štěstí jim chybí jen dítě. Jenže Joe je sterilní a nechce si to přiznat. A tak se rozjíždí celý náš příběh, který vypráví o tom, že láska nemá hranice, že pravé přátelství je stejně nezlomné jako ta láska, a že život je někdy tak složitej až je vlastně hrozně jednoduchej. Čistý plamen mě velmi mile překvapil. Knihu jsem si vychutnávala. Samotná idea toho, že Steinbeck zasadil své postavy do tří/čtyř prostředí, ale základní premisa a průběh děje zůstal stejný byla velmi osvěžující a netradiční.
Příběh má zajímavý námět, ale asi jsem očekávala něco trochu jiného. Vůbec jsem nepochopila, proč se vlastně střídala místa děje příběhu - dokonce jsem se musela podívat na další komentáře, abych zjistila, jestli jsem jediná, nebo je nás víc. Čtení ale netrvalo dlouho a určitě je to zajímavá zkušenost. S novelou O myších a lidech se to ale srovnávat nedá.
Krátký příběh, ve kterém nechybí zajímavé téma, zápletka, emoce, lidské vztahy. Steinbeckův styl psaní se mi líbí, i když tentokrát ve formě divadelní hry. Jen jsem přemýšlela, proč se scény - cirkus, farma, moře, vystřídaly bez zjevného důvodu, přesně jak napsal St. Jimmy v komentu níže. Ale přečtením tohoto dílka jsem se opět utvrdila v přesvědčení, že po autorovi sáhnu znovu a znovu.
Ta problematika mě zajímá, vím že to, jak si o tom povídali partneři bylo pravdivé, ale moc mě to jako celek nebavilo. Oproti o myších a lidech velká změna....
Divadelní jeviště příběhu mě dostalo, bylo to opět mistrně provedené bez velkých okolků a ději ani příběhu to vůbec neškodilo, ba naopak,mnohé to zdůrazňovalo. Mrzelo mě že se Steinbeck více nerozepsal a nenanesrvíroval další a další scenérie. Emotivní mi to přišlo dost a to hned od první stránky, jenže za hoďku bylo po všem:).
Forma a kompozice tohoto díla, psaného jako novela-divadelní hra, se zdála velmi zajímavým nápadem, i když jsem silně nepochopil změny prostředí, které se děly v podstatě bez příčiny. Steinbeck se v tomto krátkém díle dotýká poměrně citlivého tématu mužské sterility. Toto téma je zpracováno velmi dobře, zápletka obstojí, postavu přítele Eda jsem si zamiloval prakticky okamžitě, akorát je to kratší a máte to za chvíli přečtené. Ale koneckonců proč ne.
Úzká kniha napsaná formou hra-román, kterou bylo napsáno mimo jiné mnohem známější O myších a lidech. Tato forma je velmi zajímavá, postavená hlavně na dialozích, přičemž okolní děj a chování postav jsou popsány spíš stručněji, než je tomu v jiné próze, nicméně na druhou stranu zase obsáhleji než v divadelní hře. Steinbeck to pěkně popisuje v předmluvě. Čteme-li hru, máme pouze stručně naznačeno, co se děje, jak je kdo oblečen apod., a zbytek jsou monology, dialogy atd. Musíme tedy hodně domýšlet a někdy je takové čtení únavné, aspoň pro mě. Kdežto ve hře-románu je vše více rozvinuto, čtenářsky je to řekněme komfortnější, a přitom se dá kniha vzít a přímo podle ní bez nějakých úprav inscenovat na jevišti.
Čistý plamen je zvláštní. První dějství se odehrává v cirkuse, druhé na farmě a třetí na lodi v přístavu, osoby jsou vždy též, děj se od dějství k dějství posunuje dál, přičemž mezi těmi různými místy není žádná dějová souvislost. Možná to někomu přijde docela originální, ale mně to přišlo spíš podivné, nijak zvlášť nápadité, spíš zbytečně rozhozené na ta různá místa a drama samo, pojednávající o sterilitě a otcovství, bylo takové hodně vlažné. No ale je to opravdu tenká knížka, kterou každý zvládne za chvíli přečíst, tak to můžete zkusit. Ale měl-li bych doporučit něco ve formě hra-román, pak rozhodně spíš kvalitnější O myších a lidech.
Štítky knihy
americká literatura manželství psychologické romány verbální (slovní) komunikace neplodnost mezilidské vztahy manželská krizeAutorovy další knížky
2004 | O myších a lidech |
2006 | Na východ od ráje |
2002 | Na plechárně |
1941 | Hrozny hněvu |
2003 | Toulavý autobus |
Opět vynikající dílo.