Cit slečny Smilly pre sneh
Peter Høeg
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/102210/bmid_cit-slecny-smilly-pre-sneh-7Yv-102210.jpg
4
834
834
Tento román zaistil autorovi nielen doslova svetovú slávu, ale aj nomináciu na Nobelovu cenu za literatúru. Hlavná hrdinka, pôvodom Eskimáčka, je odborníčka na ľadovce. Žije z podpory v nezamestnanosti v Dánsku a v spomienkach sa stále vracia k svojmu detstvu. Potom, čo za podivuhodných okolností zomrie jej malý kamarát a polícia prípad uzavrie ako nešťastnú náhodu, pustí sa do vyšetrovania na vlastnú päsť.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2004 , Petit PressOriginální název:
Frøken Smillas fornemmelse for sne, 1992
více info...
Přidat komentář
Veľmi zvláštna, až prapodivná kniha s vynikajúcou, jemne mysterióznou atmosférou a dosť je film verný tejto knihe a obe si zaslúžia rovnaké hodnotenie 4 hviezdičky, na plný počet to síce nie je, ale jednoznačne je to hypnotické, iné. Môžem vyzdvihnúť výborné psychologické vykreslenie postáv, pomaly plynúcu knihu, ktorú som síce s prestávkami čítal vyše mesiaca, nebolo to proste také čtivé, ale bolo to oproti iným kriminálkam bez krvi a bez brutálnych scén, čo sa mi páčilo. V konečnom dôsledku to bola dosť smutná kniha, určite ju môžem odporučiť.
Těšil jsem na tuto knihu, všude jen samá chvála a bohužel bylo očekávání asi trochu vysoké a na konci nenaplněné. Nicméně jazykově a informativně naprosto neporovnatelné s ničím jiným, co jsem četl (možná jen s C. McCarthy, co se týče encyklopedické znalosti daného tématu). Grónská a dánská problematika a vývoj vztahu mezi Inuity a Evropany je velice jedinečným tématem, které mě naprosto chytlo. Pouť po moři k říši ledu byla pro mně asi nejlepší částí celé knihy.
Ačkoliv hlavní hrdinka byla odpadlice, které by bylo lehké fandit nedokázal jsem se s ní ztotožnit. Akčnější scény jsem jí také nebyl schopný uvěřit. Čekal jsem víceméně otevřený konec, ale ukončení příběhu mi přesto vyloženě nesedlo ...
Když to vezmu kolem a kolem, tak je to román s velice zajímavým námětem. Román střídá několik žánru, ale mně osobně samotná četba tolik nechutnala, jak bych si přál. 60%
PS: jsem zvědavý na filmové zpracování - jedná se o velice věrné převedení knižního díla a lidem, kterým se tolik nelíbila kniha jako mně vřele doporučuji
Jedním slovem nádhera. Kdo se rád ďoube v literárním pojetí stavby textu, volbě slov, složitějších větných vazbách…dostane toho plnou náruč (Robert Novotný jako překladatel by měl dostat metál).
Knihu si užíváte v průběhu, nečekáte na posledních pár stran rozuzlení, jako bývá standardem. Navíc je doplněná o spousty reálií o Grónsku, Dánsku a sněhu především….
Dění na pevnině se vyznačuje vše prostupující zasmušilou letargií. Pro vytvoření napětí prostor nezbývá. Eskapády na lodi jsou za hranicí uvěřitelnosti, závěr zmatený. Pozitivem je alespoň drobné přiblížení života Gróňanů a jejich poměru k Dánsku.
Velmi mě bavila. Detektivka, reálie Dánska a Grónska, zajímavosti o sněhu, tajemno. Nesnáším muže ve skupinkách!
Nebýt severské tématiky a osobitosti, tak nevím jestli by ledoborec projel prvním ledem, ač knihy jen nerada vracím s nálepkou nepřečteno.
Je to trochu jako s lidmi, ne všichni jsou hned na první možnou těmi, co vás okouzlí a naopak.
Tohle listování chce bezesporu nejednu dávku trpělivosti. Prokousat se všemi popisy a informacemi, které občas postrádají trochu písmenkového kortizolu. Dlouhodobě záhadné - k čemu to vše spěje? Jako snaha prokouknout politika, nabalují se na sebe archivní informace, osoby, všechno to jsou stopy ve sněhu, pro ty, co nespěchají. Pečlivost nad pečlivost.
Led, Grónsko, Inuité, drzost/svéráznost Smilly, mechanikova příprava jídel a nápojů (sakreže(ru) pečlivost), moře a lodě -- kdo má tohle rád, tak směle za Smillou, dokud kalendář říká březen, za kamna vlezem.
Velmi zjednodušeně vyjádřeno je to vlastně příběh "souboje" dvou posedlostí. Než jsem si přečetl komentáře níže (z nichž nic takového neplyne), myslel jsem si, že právě v tomto základu je možná skryt zádrhel a důvod, proč kniha přes svou - z mého pohledu - nesmírnou poutavost a napínavost nemá příliš vysoké hodnocení mezi čtenáři. Obě hlavní postavy - kladná i záporná - a jejich chování totiž mohou na někoho působit nereálně. Na druhé straně - jak z vědeckých prací, tak z mých vlastních, hlavně pracovních, zkušeností plyne, že duševně nemocných jedinců a jedinců s různými poruchami osobnosti je v populaci slušné procento a řada z nich trpí různými, až neuvěřitelnými bludy a posedlostmi. Navíc knize možná ublížil i ten zvláštní závěr. Pro mě to ovšem bylo výborné čtení a nějakou knihu od autora ještě určitě do ruky vezmu.
Velmi zvláštní kniha kombinující čtivé a zajímavé části se stránkami zmatenými, nejasnými a nezábavnými. Nejsem si jist, zda jde o záměr autora a tedy velmi dobrý překlad, nebo naopak překlad, který se v některých částech s originálem nesetkává. Stránku po stránce se totiž sám text dosti proměňuje - začátek je detektivní, ponurý, noirový, plný severských myšlenek. Někde uprostřed se kniha změní na špionážní dobrodružnou jízdu plnou akce a přehánění. A závěr se překlopí do filozofického sci-fi prošpikovaného grónskými výrazy pro různé druhy pevného a kapalného skupenství H2O a všemi souvisejícími atmosférickými i živočišnými jevy.
Čtení (a možnou interpretaci) navíc autor rozhodně nijak neusnadňuje - přímou řeč (jen v odrážkách) proplétá s myšlenkami, historií i různými odkazy. Až skoro náhodně odhaluje některé části případu, ale tak, že člověk bez velmi dobré paměti na jména prostě nemá ponětí, o co jde. Například se po desítkách stránek objeví odkaz na nějakou teorii, ale čtenář, který knihu neslupne najednou nebo nemá skvělou paměť, už nemůže vědět, o čem byla. V knize jich je totiž zmíněno mnoho - od matematiky přes sociologii po filozofii. V tomto případě pomůže Google. Když ale přijde náhodně jistá dánská ulice s nějakou autoopravnou, která odhalí jeden z největších zvratů knihy, jak mám vědět bez znalosti Kodaně, k čemu to odkazuje? S kým má co společného. Proč? No nakonec pomohla na internetu "ležící" anglická verze knihy...
A ještě k tomu všemu je v textu umně propletena realita (události, živočichové, místa) s fikcí, která se kromě znalostí a googlení nedá z kontextu odhadnout. Existuje tento ostrov? Udělalo Grónsko toto politické rozhodnutí? A co tento živočich? S blížícím se koncem to navíc hezky graduje... Každopádně velmi zajímavé byly faktografické i beletrické části odkazující na vztah Grónska a Dánska, kde jsem si realitu snažil ověřovat i v jiných textech. V tomto ohledu rozhodně pro mě něco nového a do dneška nepoznaného.
Z výše uvedeného musí být trochu jasné, že až do konce člověk neví, co vlastně dostane. I já mívám u podobných knih obavu, jaký bude konec a zda čtení bude mít uspokojivý smysl. A tady musím přiznat, že jsem velmi spokojen. Čekal jsem něco "normálního" a dostal jsem zajímavou záhadu. Za mě tedy silné 3,5 hvězdičky.
... a pro led - ten především... Upřímně, byl to boj. Před Smillou jsem utíkala, nevyznala se v ní, otravovala se s ní. Tři čtvrtiny knihy jsem střídavě obracela oči v sloup - to u "thrillerových" částí - a střídavě se kochala - to u informací o ledu a Grónsku. Poslední čtvrtina, byť je ta filozofická nadstavba spíš ala Dan Brown než Eukleides, mě vcelku uspokojila. A Grónsko snáším ve všech ohledech lépe než Afriku.
Více než 14 dní jsem louskala 25% knihy a končím, nenašla jsem dostatečnou motivaci k bitvě s podivným autorovým stylem. Nesedla mi hlavní hrdinka, vedlejší postavy taky ne, zápletku si ještě matně vybavuji z filmu... Možná časem dám slečně Smille a jejímu citu pro sníh novou šanci, momentálně je pro mě nevstřícné uspořádání vět s matoucí časovou posloupností příliš obtížně stravitelné.
Chystala jsem se na tuto knihu dlouho. Pak jsem ji začlenila do čtenářské výzvy. Nenadchla mě, k dočtení jsem se musela opravdu nutit.
Tak moc velká depka od začátku do konce. Nevím, jestli mě víc utloukla ta příšerná zima, příšerná hlavní hrdinka nebo příšerná pointa, kterou jsem prakticky ani nepobrala.
Domnívám se, že určité knihy pochopí opravdu jen ti, o kterých autoři píšou a komu jsou jejich knihy věnovány. Respektive nemyslím si, že na mě jako představitelku nižší střední třídy v České republice bude nějak extra působit lingvistický um slečny Smilly, která na každé straně knihy mele jen o podobě sněhu, jelikož v ní koluje eskymácká krev a dává to pěkně sežrat svému dánskému otci jakožto představiteli nejvyšší socioekonomické vrstvy, a celkově i Dánům, jak kdyby za to snad mohli. Že ona musela zabíjet nebohý ptáky se svou tradiční matkou a vyvrhávat tuleně.
Popravdě ani nevím, jak tento komentář zakončit. Miluju severský detektivky, úplně se v nich rochnim a lebedím, ale toto mě bohužel minulo.
Čekala jsem něco nadpozemskýho a dočkala se divný slátaniny. Nevím, kde ostatní našly ty úžasný myšlenky. Já četla podrůměrný thriller. Film taky nic moc.
Úžasne zhrnuté vedomosti a skúsenosti ohľadne snehu a ľadu - praktického aj vedeckého charakteru, histórii Grónska a Dánska, charakteru ľudskej povahy na týchto územiach a osobitosť hlavnej postavy. Človek, ktorý sa o tieto témy zaujíma, bude rozhodne nadšený. Ja, ako laik, by som vedela hádam aj 1/3 textu zredukovať, pretože mi ide predovšetkým o dejovú líniu. Neznamená to však, že kniha nie je vo svojej podstate pútavá. Neustále je prítomné napätie, v rôznych úrovniach, či už sa jedná o záležitosti súkromné alebo pracovné. Záver ma nečakane prekvapil, čo považujem za veľké pozitívum. Kniha si vyžaduje sústredenie a čas, no keď postupne pospájate všetky "nite", výsledok je fascinujúci.
Tři česká a tři slovenská vydání představila severskou detektivku plnou napětí a zápletek. Sice smutný příběh, takové kriminálky jsou, ale bez brodění se v potoku krve.
Doporučuji za citlivý přístup k přetěžké ztrátě, dál se rozepisovat je nadbytečné, hodnotím pěti hvězdičkami.
Když jsem ji četla poprvé, naprosto mě uchvátila i přes všechnu drsnost. Té by se člověk neměl vyhýbat, jinak nevymyslí, jak se před ní bránit, kdyby skutečně přišla. Jediné, co bych knize vytkla, je popis jiné ženské sexuality než by odpovídala skutečnosti–takhle to holky prostě nemají. Od autora jsem pak četla i další knihy, ale už se jí nevyrovnaly.
Styl jakým je kniha napsaná asi ne každému sedne.Do její poloviny jsem byla vcelku nadšená a udržovaná v příjemném napětí.Pak se mi příběh začal pomalu bortit aby na jeho konci mi z něj zůstala jakási pachuť. Škoda...
V ději příběhu jsem se od samého začátku nedokázala zorientovat, přišlo mi to nějak zmatené. V textu se vyskytovala velká spousta neznámých pojmů; z počátku jsem se ještě snažila pochopit vše, ale postupně jsem to vzdala. Ani v polovině knihy jsem si nebyla jistá, co to vlastně čtu. A stejný pocit jsem měla až do závěru knihy. Bylo to pro mě moc zmatené a nepřehledné. Ovšem dozvěděla jsem se hodně informací o životě v Grónsku.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Grónsko zfilmováno dánská literatura Eskymáci, Inuité sníh, vločky glaciologie
Autorovy další knížky
| 2006 |  Cit slečny Smilly pro sníh |
| 2012 | Děti chovatelů slonů |
| 2009 | Tichá dívka |
| 1999 | Příběhy jedné noci |
| 2003 | Představy o dvacátém století |
Jedna z knih, které jsem si pořídila jako náhled do severské literatury, té klasické. A zase mi otevřela novou chodbu, téma zajímavé, jazyk krásný. Prostě to není tuctový román.