Citadela
Antoine de Saint-Exupéry
Výbor z nedokončeného díla francouzského spisovatele, jež počalo vznikat jako poéma a postupně se stalo souhrnem meditací o lidském údělu, psaným stylem arabských litanií. Ve třinácti oddílech přináší zhruba dvacetinu této sumy životních názorů, zahrnuje však všechny velké náměty, na nichž autor lpěl - podstata člověka, poslání života, účel věcí, smysl oběti, svoboda, štěstí, spravedlnost, domov, práce, láska, přátelství, naděje. Je zde zachycena jeho vidina světa, ve kterém lidé tíhnou k sounáležitosti a k zvelebení země i sebe samých myšlenkou i činem. Doslov: Jiřina Kultová... celý text
Přidat komentář
Malý Princ pro dospělé.
Kde se ten člověk vzal? A kam zase zmizel? Zvláštní osud..
Poprvé jsem Citadelu četla někdy v 17 a od té doby snad stokrát.. Je snad jediná z mých knih,která je počmáraná odkazy,zvýrazňovačem,jsou v ní podtrhané věty i celé pasáže. Protože pro mě je to učebnice.
No nemám k tomu prostě vztah. Napsané to je zvláštně, louskala jsem to dlouho. Sem tam nějaké moudro, ze kterého si člověk něco vezme.
Tuto knihu vlastním a svého času jsem ji četla opakovaně. Ale s klidným svědomím ji nelze doporučit každému. Je to určitě jedna z nejpozoruhodnějších knih, která byly o lidské společnosti napsány, ale není snadné jí porozumět. Nenuťte se do četby a určitě na ni nespěchejte. Než se mi ji podařilo přečíst, trvalo mi to několik let. Přesně si vzpomínám, když jsem ji v knihovně otevřela poprvé. Věděla jsem hned, že je dobrá, a že si ji přečtu, ale stejně tak jsem věděla, že to nebude teď. Pak jsem ji během let vzala do ruky ještě několikrát, než jsem pocítila, že teď už na to mám a je ten správný čas.
Úžasná kniha. Tuto knihu nelze číst, ale studovat a vstřebávat myšlenky. Vlastním jak to "ořezané" vydání za socialismu, tak tohle celé vydání. Srovnáním mi je jasné, proč za minulého režimu vyšla jen "ořezaně". Prokousával jsem se oběma vydáními déle jak 4 roky. Nyní se vracím jen k té nově vydané a stále nacházím nové myšlenky, které mi unikly.
Někdy mě zasáhne krutost textu, jindy jeho něha. Je tu popsaná čistá víra v Boha i děsivá prázdnota. Nevím, jestli tato nepochopitelnost celku je zde schválně a má zneklidňovat (k tomu se přikláním), nebo jestli je způsobená nedokončeností textu. Pasáž o černém kameni a ptáku na stromě je neuvěřitelná. Chápu, proč Exupéryho tolik obdivoval otec Jeroným.
Je to óda na život, moudrý a pravdivý pohled na svět. Je to síla a hloubka moudrosti a krásy života. Je to život... Laskavý i bolestivý. A možná proto tuto knihu až tolik lidí nezná. Už Malý princ zůstává mnohými nepochopen. A co pak Citadela, která je ještě o kousek výš? Jsem vděčný, že jsem měl možnost si ji přečíst.
Krasna kniha. Je to basen pisana v riadkoch. Tazko sa cita este tazsie chape. Urcite ju necitam naposledy lebo toto chce viacej zivotnej mudrosti na pochopenie vsetkeho co co je v knihe napisane.
Živá voda pro otevřenou mysl, chrám poznání, kniha je sama o sobě kultem a netřeba k ní více psát, musí se číst.
Cenu má pouze cesta. Pouze ona trvá, kdežto cíl je iluze poutníka, kráčejícího od hřebene k hřebeni, jako by smysl byl v dosaženém cíli..... Tuhle knihu můžu číst kdykoliv, kdekoliv. Pořád. Znovu
Nezbývá než věřit místnímu hodnocení a pokorně sklonit hlavu a uznat, že nejsem hoden, abych knihu/autora pochopil. Přesto jsem byl několikrát osvícen a našel výjimky - pasáže, které poučily i dojaly, ale také pasáže, s kterými naprosto nesouhlasím.
Je zajímavé, jak málo lidí zná tuto Exupéryho knihu. Přitom je to fascinující duchovní exercicie. Výjimečná kniha v rámci celé evropské literatury. Klenot. Meditativní text plný básnických obrazů je zahalen do exotického hávu Sahary a je Exupéryho zamyšlením nad tradičními (až konzervativními) evropskými hodnotami, u kterých autor možná cítil, že je Evropa opouští. Kniha se v podstatě nedá a ani nemusí číst postupně, je možné ji otevírat jako bibli a pokaždé se nechat inspirovat některou z pasáží.
Veľmi interesantné a poučné čítanie, v ktorom si každý pozorný čitateľ nájde niečo, čo pomôže, nasmeruje a umožní uvedomiť si životné pravdy. Antoine de Saint Exupéry bol nesporne výnimočným človekom, ktorý podľa môjho názoru prežil svoj (predčasne ukončený) život naplno a s citom (na rozdiel od väčšiny ľudí, ktorí nežijú, ale iba sebecky prežívajú). Patrí mu môj nehynúci obdiv za všestranný a nadčasový odkaz, ktorý po sebe zanechal.
Niektoré pasáže som však napriek chvále považovala za nadbytočné, zbytočne komplikované a opakujúce sa (ale možno som ich len nepochopila :-) neviem), autor rád a hojne využíval prirovnania k cédru, klenbovému svorníku a procesu cizelovania. :-) Mám tiež pocit, že štýl a koherentnosť sa postupne zlepšovali a posledných sto strán bolo najlepších a najväčšej výpovednej hodnoty.
Čitatelia v komentároch píšu, že knižka sa bude s vekom a každým opakovaným prečítaním javiť ináč – s tým súhlasím, avšak neviem, či je to knižka na opakované čítanie, bolo vcelku náročné ju čítať a mňa to stálo more času a kopec energie.
Aj tak super, jedinečný zážitok, pri čítaní ani po prečítaní sa nedostavuje pocit prázdnoty, naopak, získate veľa. Len treba vnímať.
Tato kniha není ani náhodou pro všechny. Příběh zde téměř žádný není, text je na čtení dost obtížný, myšlenky komplikované. Ze zdejších komentářů je však patrné, že je pořád hodně čtenářů, kteří chápou, že slova lžou a že všechno co je důležité je slovy nesdělitelné. Text nás vlastně musí pouze připravit pro vlastní uvažování nad tím, za co svůj život směňujeme a jaké hodnoty jsou pro nás podstatné. Přitom nás autor svými obrazy známými i z jiných jeho děl (cesta, karavana, poušť, cedr, liška, úl, Bůh, láska aj.) přivádí do tradicionalistické a konzervativní civilizace, kde vše má svůj smysl i směr, i když neznámý. Další kniha, kde se pochopení mění s věkem a počtem přečtení.
Tato kniha je dobrá pro věřící, na každé stránce se X dočtou o bohu, ale pro někoho kdo hloupostem o Bohu nevěří je to zbytečné nezáživné čtení. Celkově je kniha dosti zmatená a myslím, že ani autor sám neměl jasno v tom co chce vlastně napsat nebo sdělit.
Jedna z mala nedocitanych knih. Citala sa mi velmi tazko, ale mozno to bude aj tym, ze ked som ju zacinala citat, mohla som mat mozno 12 rokov a bola nad moje sily. Planujem sa k nej vratit, aj ked viem, ze nejde o ziadnu zabavnu literaturu, ktora sa cita sama. Je to filozoficke dielo na krore si treba najst cas a mat nanho naladu.
Kym som Citadelu neotvorila, mala som od Exuperyho precitaneho iba Maleho princa a tieto 2 diela sa nedaju porovnavat. Citadela je ponurejsia, menej vseobecna a aj menej zabavna, ale urcite hodnotna kniha. (Posudzujem zatial na zaklade precitanej 1/3 knihy)
Moje hodnotenie: Not Available :)
Tuto knihu považuji za jednu z duchovně nejvyspělejších knih, se kterou jsem se kdy v životě setkal a dle mého názoru, ji lze stavět snad až na úroveň Bible. Přestože se zdá svým pojetím velice jednoduchá, ve skutečnosti jde až do hloubky základních hodnot a principů společnosti a dotýká se v neposlední řadě i smyslu života.
Zatím jsem knihu nedočetla do konce, protože ji musím vrátit. Jde o velmi náročné čtení, na které je třeba se soustředit. Exupéryho úvahy jsou velmi zajímavé a zdánlivě až kontroverzní. Pokud se člověk hluboce zamyslí, přenese se do dané situace a snad i doby, tak onen nesouhlas rázem ztrácí ostré hrany. V mnoha úvahách jsem našla i Malého prince (svou oblíbenou knihu) - přijetí odpovědnosti, přátelství a jeho hodnota, ovšem složitěji rozebrané. Rozhodně se k této knize vrátím. Líbila se mi
Hodně náročné čtení a dal bych více, nejvíce, kdybych ale vše byl schopen pochopit. :( Cítím tam hodně, ale můj mozeček to nepobírá.
Štítky knihy
francouzská literaturaAutorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Jedná se o náročné čtení, avšak obohacující