Citlivá místa
Anna Gavalda
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380864/bmid_citliva-mista-7sl-380864.jpg
4
73
73
Anna Gavalda se po osmnácti letech od své prvotiny Kdyby tak na mě někdo někde čekal, která ji vzápětí proslavila, vrací s druhou sbírkou povídek. Tentokrát s ještě větším mistrovstvím a empatií líčí osudy sedmi lidí, kteří se snaží udržet si tvář ve své zoufalé realitě, a jimž pak stačí drobná příhoda, jedna „chvilka pravdy“, jež je zasáhne na citlivém místě, aby odhodili masku a odhalili svou zranitelnost a lidskost. Několik žen a mužů se v těchto zlomových okamžicích svěřuje se svými nejniternějšími pocity, samotou, bolestí ze ztráty či touhou po přátelství, ale autorčin soucit i porozumění dá těmto těžce zkoušeným hrdinům poznat i sílu lásky a naději.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno:
2018
,
Mladá fronta
Originální název:
Fendre ľarmure, 2017
více info...
Přidat komentář
Nemám ráda povídky. Miluju romány. Čím delší, tím lepší.
Tahle sbírka povídek je ale jiná. Opracovaná jako dokonalý šperk. Každá věta, i každé slivo tam mají své místo. Opravdu se skláním před uměním paní A. G.
(SPOILER)
"Samo, že už sem proti svý vůli trpěla, jak jinak. Když vás lidi rozesmějou, srdce máte rozmrdaný, ať chcete, nebo ne"
___________
"... mlčela jsem, protože uvnitř nahoře všechno řvalo, protože jsem si odvykla mluvit, protože jsem odvykla životu"
"Jsi tam a jsi k ničemu. Život je k ničemu. Je jinde"
"Něco tak odpornýho, blbýho, tak... ponižujícího... Jo, to je ono, ponižujícího"
"A závist je luxus, který si nemůžu dovolit, pokud chci dál ráno vstávat z postele"
"Všichni víme, že štěstí neexistuje a že se musíme sakra snažit, abychom byli štastní i bez něj, ale tohle..."
"Poslouchám nejhorší část sebe sama. Tu neprolhanější, nejzbabělejší a nejustrašenější"
___________
"Nikdy, jak už jsem vám říkal, jsem se necítil měně živý"
"Tím větší vděk a respekt k vám cítím. Sebevražda je i můj imaginární přítel"
"Stál jsme u sloupu, opíral se o něj čelem a měl jsem sto chutí o krok ustoupit a pořádně do něj hlavou praštit"
"Kdyby byl mrtvý, už byste ho dávno pohřbil"
3.5+
Četl jsem po povídkách Tyhle fragmenty od Bellové a tahle knížka je výrazně slabší. Povídky jsou docela dlouhé. Hned u první povídky se mi moc nelíbilo, jak je jazykově napsaná, ale možná je to částečně překladem. Některé povídky jsou hodně dojemné, až mě to přišlo trochu vykalkulované a přehnané.
Jednu hvezdicku beru za prvni a posledni povidku.
Ostatni parada, krasa, nadhera.
Hodně surově depresivní čtení v bravurně napsaných povídkách. Setkáváme se s různými postavami a problémy, jeden neveselejší než druhý. Autorka ve všech povídkách postavám hází pomyslný záchranný kruh, který však působí tak nějak proděravěle. Na chvíli přichází jistá úleva, avšak náznak jakéhosi trvalejšího štěstí je stále v nedohlednu. Přehlídka osamělosti a křehkosti lidských duší v celé své děsivé kráse.
"Samo, že už sem proti svý vůli trpěla, jak jinak. Když vás lidi rozesmějou, srdce máte rozmrdaný, ať chcete, nebo ne."
"Všichni víme, že štěstí neexistuje a že se musíme sakra snažit, abychom byli šťastní i bez něj, ale tohle..."
"Říkám mu muj pes, protože nemá méno, jináč bych ho použil. Nechtěl jsem k němu moc přilnout, jenomže nakonec sem se stejně nechal voblafnout a tak je to se všim."
"Nejdřív jsem si řikal, že je to normální, prostě zabíjí čas. Já přestal klábosit a vona uklízí. Každej se s tim popere, jak umí, a pak to přejde.
Jenže to sem byl na vomylu. Nic nepřešlo."
Tak tohle bylo bezvadné! Dejte mi ještě sto takových povídek a já je s chutí přečtu! Autorka čtenáře vždy postaví doprostřed nějaké probíhající situace, kterou hrdina povídky prožívá. Výběr postav nepřehlíží žádné společenské, intelektuální ani věkové vrstvy, protože v daných situacích jsme na tom všichni bez rozdílu stejně, pán nebo kmán. A pak nám předloží zdánlivě banální vyprávění, prostou událost, která tuto postavu potkala. A všechno to skutečně podstatné se vynoří jaksi mezi řádky. Všechny emoce, sympatie, empatie, váhání, starosti i radosti ani nemusí být přímo vysloveny, ale vyplavou na povrch kdesi ve vedlejších větách. A to je podle mě klíčová vlastnost literárního umění. Tomu říkám krásná literatura.
První knížka, kterou jsem od této autorky četla a asi nezůstane pouze u ní. Navnadila mě a ráda si přečtu něco dalšího. Každá povídka byla z jiného soudku a dost věrně popisovala situace běžného života. Četlo se to na jeden nádech a byť jsem to brala jako oddechovku, některé povídky mě přinutily k hlubšímu zamyšlení.
Gavaldine knihy mám takmer všetky prečítané (s výnimou Billie) a všetky mám rada. Táto zbierka poviedok ma doslova pohltila, čítala som "na jeden dych". Veľmi zaujímavé podnetné a na zamyslenie navádzajúce, krásne spracované témy. Určite sa k nej ešte vrátim - ak sa knižka, práve požičaná kamarátke, ku mne ešte vráti! :)
Celkom svieze a zive poviedky, pri predposlednej vsak tej zivosti uz bolo na mna privela (héééééj)...Mne sa zda, ze formalne sa tu podobne ako v Billie tlaci na pilu a vyznieva to pateticky. Gavalda su pre mna jej romany, tu si nie som ista.
Neřekla bych že tato kniha povídek je lepší než první. Jsou stejně tak chytře napsané a nutí k zamyšlení. Těším se na další.
Na novú knižku od Anny Gavaldy som sa veľmi tešila, opäť nesklamala, poviedky sú rozmanité, uprimné, svieže.
Čo však svieže nebolo bol iritujúci slovenský preklad od Marty Činovskej pre Slovart. Hoci neviem, aké sú najnovšie trendy v umeleckom preklade, ale ak ma na každej tretej strane vyruší úplne divné slovo, tak to asi moderný preklad nebude. Tu je pár príkladov slov, ktoré som už pekne dávno nikde nepočula ani nečítala: napajedený šéfinko, dlhodobá zmluva (zmluva na dobu neurčitú), bubuška, papík (rozumej puppy), stískanie zvončekov, hovadsky (ä), rukávy vesty (vesta - odev bez rukávov), cháska, prichystať bundáš (rozumej toast), stráviť večierok, Hlboký sánok (preklep), chlapiť sa, najlepší stepovač, ťulpas, buzerplac, lapák, kombinéza (autorka prekladu nenašla správny výraz pre neoprén) alebo vybabrať sa z kúta. Vybabrať sa z týchto slov bolo fakt náročné.
povídky nemám moc ráda, ale tady mě zaujala skoro každá. Musím se podívat po dalších autorčiných knížkách.
Tyto příběhy, co vypráví knížka jsou "obyčejné" můžou se stát každému. Jako třeba umrtí v rodině nebo umrtí psa, problémy ve vztahu.Lidem kteří hledají porozumění by se možná tato knížka líbila. Z celé knížky se mi líbily tak dva příběhy. Jinak se příběh táhl.
Nádherná, úžasná kniha. Plná citu, něhy, roztodivných životních situací, pádů a hlavně naděje! Čím to je, že ve francouzských knihách je to, co v jiných není.... Francouzská elegance? Merci beaucoup, Anna Gavalda.
A měla bych se pustit do Prousta.
Knihy této autorky čtu moc ráda a ani tentokrát mě nezklamala. Rozhodně doporučuji náročnějším čtenářům, kteří u knih rádi přemýšlejí, nejen o přečteném, ale i o sobě.
Štítky knihy
Část díla
- Dvorská láska 2017
- Happy meal 2017
- Mladík 2017
- Moje životy 2017
- Muj pes brzo umře 2017
Autorovy další knížky
| 2006 |  Prostě spolu |
| 2006 |  A taková to byla láska... |
| 2010 | Kdyby tak na mě někdo někde čekal |
| 2009 | Člověk není nikdy úplně šťastný |
| 2014 | Lepší život |
1. Způsob randění nevzdělané prodavačky, co pro ni znamenají kluci na jednu noc.
2. Starý pán se musí rozloučit se Psem a vzpomíná na jiné ztráty. Tato se mi líbila nejvíc.
3. Dvě ženy, obě ztroskotané, každá jinak, svým svěřením se si asi pomohly. Mně v tom něco chybělo.
4. Gurmán a milovnice nugetek v McDonaldu. Pointa předvídatelná.
5. Pěšák kapitalismu. Kdyby byla kratší, stačilo by to, ale tím ji nehaním. Líbilo se mi postupné odkrývání přátelství dvou mužů, jejich rozdílností i podobností. Zaujal mne motiv bot i symbolika filmů. Díky této povídce dávám 4*.
6. Mladík se mi nelíbil.