Cizinec
Arno Strobel , Ursula Poznanski
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424214/bmid_cizinec-I3G-424214.jpg
4
591
591
V Joannině domě náhle stojí cizinec. Tvrdí, že je její životní partner. Ale ona ho dosud nikdy neviděla. Erik se večer vrací domů ke své Joanně. Ale ona ho nepoznává. Myslí si, že se k ní ten cizí muž vloupal. V domě nejsou žádné jeho věci. Žena. Muž. Čím víc se pokoušejí situaci pochopit, tím je zamotanější. Někdo tu hraje děsivou hru. Hru, která se brzy projeví jako smrtelně nebezpečná pro oba…... celý text
Přidat komentář
Do knihy jsem se rychle začetla, protože od začátku měla rychlý spád. Často se mi četlo těžce, protože mám osobní zkušenost s někým, kdo nevěří a vždycky najde argument, proč to nebo ono není důkaz. Více se mi líbila série s Beatricí Kaspary, ale přesto je kniha dobrá. Ke konci jsem už tušila, kde je zakopaný pes, což se u autorky moc nestává.
"Nakonec je možné zpochybnit úplně všechno, i když to člověk vidí na vlastní oči."
Anotace vypadala slibně, ale příběh mi zhruba od poloviny přišel hodně překombinovaný a více než přitažený za vlasy.
Nikdy jsem nebyl čtenář. Bude mi 25 let a knihama jsem opovrhoval. Nyní jsem si řekl, že to zkusím. Koupil jsem si tuto knihu a oficialně se stala mojí první přečtenou knihou. Ani nedokážu popsat tu napínavost, která se ve mně prolínala, že jsem nechtěl jít ani na záchod. Kouzelně napsaný, když to ořesvědčilo obyčejneho kluka, jež si doposud přečetl jen nadpis v novinách.
Dokonalá fikce pro německé čtenáře jednadvacátého století. Není třeba přemýšlet nad reálností děje, chápu potřebu takového thrilleru pro současnost. Pěkná pohodovka.
Já jsem spokojená. Kniha mě velmi bavila, něco mě nutilo číst pořád dál a dál, a zjistit co se vlastně děje. Dlouho jsem netušila komu z postav mám vlastně věřit. Ke konci už mi začínalo svítat, a závěr knihy moje domněnky potvrdil. Přečteno během jediné noci, což svědčí samo o sobě :)
Musím uznat, že chvilkami to bylo opravdu přitažené za vlasy, vlastně celý ten příběh byl takový dost nepravděpodobný (tím to u mě ztrácí body), ale četlo se to skvěle. Střídání kapitol z pohledu Joanny a Erika byl dobrý nápad. Čekala jsem, ale jiné rozuzlení, trochu mi v té knize něco chybělo (možná aspoň trochu víc té reality :D ). A ten konec byl takový nedořešený, zajímalo by mě jak to dopadlo, zda si Joanna vzpomněla, co Gavin atd....
Zajímavá anotace a známé autorčino jméno mě přesvědčilo o rozečtení Cizince. Bojoval jsem, a i ve čtvrtině knihy stále bojujis pocitem, že je něco špatně s překladem. Inu, možná ne s překladem, ale třeba s němčinou překladatele, nebo jen Ursula prostě neumí psát. Náměty u Pět, Erebos a i tady jsou zajímavé, skvěle se vyvíjí, ale postavy jsou předvídatelné, ploché a mnohdy nudné.
Abych jen nehanil, je zajímavé v prvních kapitolách sledovat vývoj situace z pohledu Joanny a Erika, ale později opakující se přímá řeč hrozně ruší text. Koho baví číst to stejné během pěti minut dvakrát? Pak "přímo-řečové repete" téměř mizí a střídají ho jen vnitří otázky a stránky plné dohadů obou hrdinů, co je a co není pravda, aniž by se příběh nějak znatelně vyvíjel.
Po dočtení se docela divím, že jsem knížku stihl za osm dnů. To se mi dlouho nepodařilo, asi doháním čtecí deficit z minulého roku. Nebo si jen vybírám lepší a silnější tituly. I když u Cizince i nejsem moc jistý, co si o něm myslet. Bylo to dobré, čtivé, plot twist zajímavý, ale od začátku standnu prohlédnutelný. Kdyby román vyšel před dvaceti lety, bude to trhák, ale psychologické poruchy a hypnóza? No žádná převratná novinka na nynějším knižním trhu...
Libí se mi hodně způsob, kdy snad mužskou část píše Strobel a ženskou Poznanski. Obě postavy se v myšlenkách vyjadřují krapet jinak. Stále si nejsem jistý, je-li psaní autorů, či překlad, nebo prostě jen divné německé vyjadřování (které je pro němce úplně normální) chybou v textech, ve vyjadřování postav a ve fádních odpovědích? Nevím, ale do další knihy od Poznanski se asi jen tak nepustím.
Hodnotím kladně, zpočátku jsem si představovala něco jiného, vyvrcholení bylo překvapením,četlo se s lehkostí,těžko jsem knihu odkládala a nemohla se dockat až se dočtu překvapivého konce, doporučuji
Zpočátku jsem očekávala slušnou hororovou povídku, konečný happyend to ale celé zkazil.
na knihu jsem se tesila, ale v zaveru me celkem zklamala. cekala jsem trochu neco jineho
Nechápala jsem, která bije až do posledních stránek. Joannina amnézie, vymazané vzpomínky a Erikova podivná práce. Všechno to najednou začne dávat smysl a konec to vše jen pěkně shrne. Myslím, že spolupracovat těchto dvou autorů fungovala perfektně, nejenom kvůli psaní z pohledu dvou hlavních postav. Zajímavé!
Téma knihy bylo nadějné, ale celý průběh pro mně byl jako na houpačce. Nejprve ne příliš záživný začátek, poté chvíle napětí, kdy jsem si říkala, že je to konečně tady, ale poté to začalo být čím dál tím víc přitažené za vlasy. Rozhodně bych netvrdila, že je tato kniha nejhorší, některé jsem ani nedočetla, ale popravdě nemám pocit, že bych ji chtěla někomu doporučit. Snad si najde své čtenáře, ktr potěší. Já mezi ně bohužel nepatřím.
Pro mě zajímavá a fajn kniha, která mě bavila ale něco malého tam chybělo. Trochu mi vadilo přehnané chování hlavní hrdinky ale jinak dobré čtení. Závěr knihy jsem opravdu nečekala a dle mého je hodně realistický a k zamyšlení...
Začátek mě docela nudil a trvalo trochu déle, než mne příběh pohltil. Nejsem sice spisovatel, ale tak nějak mi přišlo, že se tam hodilo trošku jiné rozuzlení. *WANNABE SPOLIER* Ne ani tak že se jí snaží okrást, ale prostě něco trošku ještě jiného, tohle na mě bylo moc krimi. Ale celkově hodnotím nadprůměrně:)
Kniha mě svým způsobem zklamala. Od autorky sem čekala mnohem více, protože předchozí knihy neměly chybu. Začátek poutavý, nebylo jasné, co se děje,na čí straně je pravda. Konec už nic moc.
Zajímavá knížka, která je svým způsobem zvláštně napsaná! :) Samotný příběh mě zaujal, nedokázala bych se vcítit ani do jednoho z hlavního hrdinů..když by mě někdo ovlivnil jako Joannu a já díky tomu přišla o svou lásku nebo v případě Erika i o domov, nedokázala bych to..trochu i místy silnější příběh, který donutí alespoň chvíli po dočtení člověka přemýšlet! :)
Jak už tu je zmíněné - je to akční, je to svižné. Dá se to. Neurazí, nenadchne.
Mně se kniha moc líbila. Byla svižná, akční, bez hluchých míst a přečtená během pár hodin.
Toto je kniha napsaná metodou start-cíl. Tedy napětí a spád najdete hned na začátku, nepolevuje a graduje v cíli. Mnoho věcí bylo tušitelných, ale právě proto, že je čtenář potvůrka zvídavá, chce se o tom přesvědčit do nejmenších detailů a tak prostě tuto knihu "dohltá". Kdyby nebylo malé epizodní agitky v závěru, dostala by ode mne full house, ale i tak dobrý výsledek.