Claude Monet
Ivo Krsek
Monografie impresionisty Moneta. Malíř bývá často označován jako nejimpresionističtější z impresionistů - podle jeho proslulého obrazu "Impression, solei levant" také celé hnutí dostalo své označení. Autor líčí vývoj Monetova členitého a bohatého díla, které podrobně a citlivě analyzuje v souvislostech doby, v níž vznikalo.
Přidat komentář
Četla jsem v prosinci 2011. Podle mých poznámek:
46 celostránkových barevných reprodukcí obrazů s popisem co, kdy, rozměr, kde umístněno.
Text je na mne moc odborný. Trochu o životě, ale spíš rozbor vývoje díla. V textu se mluví i o některých dalších malířích, především impresionistech.
Pro mne je u tohoto malíře spíš vývoj díla od hezkých obrazů ke krásným a od krásných (bohužel pro mne) k barevným "mazanicím".
Pěkná knížka.
Autorovy další knížky
1982 | Claude Monet |
1976 | Tizian |
1990 | Petrus Paulus Rubens |
1996 | Umění baroka na Moravě a ve Slezsku |
1971 | Mikulov |
Monet a jeho kouzelná zahrada, Monet a jeho plavidla v protisvětle, dámy se slunečníkem, jeho oblíbené lekníny, rozzářené krajiny a hlavně hra světla a stínů na hladině. Fundovaný popis života i díla jednoho ze zakladatelů moderního malířství, prý nejimpresionističtějšího ze všech impresionistů. Reprodukce jsou mírně vybledlé, ale alespoň na slušném papíru.
95 % (zatím 10 hodnotících s průměrem 84 %).
…
Redaktor časopisu Charivari Louis Leroy ve snaze zesměšnit malíře Sdružení je nazval „impresionisty“, tedy malíři pouhých dojmů, a to podle Monetova obrazu východu slunce v přístavu Le Havru (Impression, soleil levant, Paříž, Musée Marmottan, 1872). Nebylo to poprvé, kdy velké umělecké hnutí vstoupilo do historie s názvem, který měl původně hanlivý smysl.