Já, Claudie

16.06.2017

Román, jemuž by slušela ich-forma, díky níž bychom mohli lépe sledovat hrdinčiny myšlenkové pochody. Autorčina snaha zprostředkovat je er-formou není úplně ideální, protože přeskakuje k jiným postavám, takže občas je zmatek v tom, co si kdo vlastně myslí. Jinak ale slušné, i když s detektivkou to moc společného nemá. Prostořeká Claudie se sice od prvních stránek dušuje, že vypátrá vraha, skončí to však maximálně u polemizování. Detekční práce nula nula nic, pročež je zabiják nakonec vyloven z klobouku až ve chvíli, kdy události nedají jinak. Přitom konstrukce zločinu špatná není, přestože to zpočátku vypadá na povrchní erotický thriller. Marilyn Toddová ovšem z tohoto směru rychle sejde a následně se drží tradičního intrikování. V tomhle ohledu však nepředvede nic, co by jiní spisovatelé nezvládli už před ní a tak se nevědomky zbavila jediného motivu, kvůli kterému ji bylo možné odlišit.
Redakci pak zazlívám přechylování římských jmen, které je v některých momentech skutečně pekelné.