Já, Claudius

Tuto knížku jsem ulovila ve své oblíbené edici Gama a nikomu jí ani nepůjčím.Je jen moje jsem prostě lakomá a knížka je perfektní stejně tak i druhý díl.

Uz jsem pochopil, kde G.Martin sebral inspiraci pro své Hry o Trůny. Byl to Řím v období císařství.
Tolik let jsem měl takový skvost v knihovně a chodil kolem něj bez povšimnutí. Nakonec jsem to nevydržel a vrhnul se na něj, ačkoliv nejdříve s mírnými obavami, že to bude obtížné čtení. Neni to ale pravda! Začátek je sice trochu krkolomný a mnohého může odradit, ale nedejte se, v té změti jmen Livia, Augustus, Octavianus, Germanicus se za pár desítek stránek slušně zorientujete a pak se před vámi otevře krásná encyklopedie jedné velice zajímavé etapy dějin Říma navíc podaná velice zábavnou formou. Kniha je plna faktů, které nás zkoušeli naučit na základních školách a my jsme to bojkotovali, protože se nám to zdálo tak vzdálené. Dnes, ve středním věku, maji pro mě tyto informace úplně jinou hodnotu a jsem rad, že jsem si mohl svoje všeobecně kulturní znalosti lehce prohloubit.

tak jsem byla hrozně zvědavá na jednu z knížek, které pravidelně nacházím v knihobudkách, až jsem si jednu ulovila i pro sebe. Přiznám se , byl to pro mě tak trochu gladiátorský zápas - dějiny mám moc ráda, ale moje paměť ne a ne si je zapamatovat :D
navíc tady proloženo spoustou jmen, která byla tak stejná !!! sám Tiberius, samá Julie, Augustové, Claudiové, i Nerů bylo víc....pravidelně jsem se ztrácela v tom, kdo je kdo, i když jsem si stránku s rodokmenem poctivě označila lepítkem a pravidelně se k ní vracela :D
Claudius nám s humorem a zároveň smyslem pro čest a pravdu líčí dějiny Říma. Dějiny zkažené, nemravné, krvavé, bolestné...si říkám že není divu, že Řím skončil jak skončil. Všichni proti všem, aliance, intriky, beztak se tady inspiroval R.R. Martin při psaní Hry o trůny (Claudius mi pořád připomínal Tyriona - "I read and I know things").
No každopádně - milý Claudius to vše přežil a tak se zdárně vrhám na pokračování s Messalinou. (ano i tu jsem ulovila v knihobudce :D)

Naposloucháno jako rozhlasová hra, vynikající knižní příběh ještě umocnil skvělý výkon pánů Preisse, Brzobohatého, Vinkláře a Rosnera! Vřele doporučuji.

V postavách jsem se ze začátku trochu ztrácela, ale jinak pěkný historický román. A pamatuju seriál kde hrál Claudia Derek Jakobi a bylo to úžasný.

Moc mě to nebavilo. Neustále se řeší rodinné vztahy. Kdo s kým. Je v tom děsný binec, jelikož v příběhu se družili všichni se všemi, i v rámci rodin, tedy hlavně tak.
Autor, respektive Claudius, se místy vrací v čase stylem: "abyste pochopili tohle, musíme se vrátit k této události..."

Nic proti románovému zpracování. Nic proti fikci. Námět se mi velmi zamlouval, ale příběh je hrozně přeplácaný postavami, v nichž se skoro nevyznám.

jedna z "těch knih".
a nemohu nezmínit osmi(?)dílnou rozhlasovou adaptaci z přelomu tisíciletí, naprosto skvěle obsazenou dabérskou elitou (preiss, němec, vinklář, rösner, brzobohatý) - samozřejmě zkrácenou, spousta peripetií bylo vynecháno, osoby proškrtány, ale je to dobře strávených pět hodin.

Četla jsem asi před 25 lety. Určitě je skvělá, seriál taky, ale pamatuju si jen tenký papír, malý písmenka a hodně těžký čtení.

Začátek mě bolel a reálně jsem uvažoval, že knihu odložím. Fakt jsem si připadal jako Alenka v říši divů z množství postav, které se v každém "odstavci" protočily.

Naštěstí, tuto chybu jsem neučinil a díky tomu si užil solidní rockec!

Shodou okolností jsem oba díly Gravesova majstrštyku četl poměrně nedávno, takže nyní jsem si vychutnával moje nejoblíbenější kapitoly.

PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.

Do sedmdesáté strany jsem se v tom trochu ztrácel, ale potom to nabralo takový spád, hodně zajímavé a četl jsem to již v pubertě

Vzal jsem to v opačném gardu: Nejprve jsem si zopakoval skvělý stejnojmenný seriál BBC z roku 1976, který, jak jsem zjistil, ani po tolika letech neztratil nic ze své působivosti – a až poté jsem si střihnul Claudia románového (zatím tedy první díl). Samotné čtení bylo o to zajímavější, že jsem díky seriálu měl předobrazy všech těch Augustů, Tiberiů a Caligulů přímo před očima, a to včetně úžasně nadabovaného Claudiova „koktání“ v podání pana Haničince.

Ideální kniha, chcete li si udělat obrázek o podobě Říma kolem přelomu našeho letopočtu. Rešerši musel Robert Graves vykonat skutku poctivě, a ačkoliv ne všechny udávané fakty odpovídají skutečné realitě, historičnost z díla jednoduše cítíte. Vzniká zde sice mírný paradox: Claudius si totiž zakládá na poctivosti a píše o historií takové, jaká se skutečně stala, bez romantického přikrášlení. To Gravesovi ale rád odpustím - jak (přímo v knize) podotýkal římský historik Livius, někdy je třeba si historická fakta trochu přiklášlit, aby se dílo snadněji dostalo do rukou veřejnosti.

Jestli mám nějaké období evropských dějin opravdu velmi rád, je to doba starověkého Říma. Díky poutavému stylu Roberta Gravese jsem se dokázal na několik málo dnů přenést do doby počátků císařství a prožít všechny pletichy, aféry, ale i příběhy vedlejších postav jako by je psal samotný Claudius. Jako u ostatních knih odehrávajících se v této době, i tady jsem měl potřebu si neustále dohledávat dodatečné informace a překvapilo mě, že v základu se Graves držel poměrně historicky velmi přesně. Skvělá práce a těším se na pokračování.

Historický román, který vypráví o císařské rodině. O vztazích mezi příbuznými... O tom, co člověk je schopný udělat, aby se dostal k moci....
O čekání na smrt...

Kniha nezklamala,, čtivá se známou historií.

Je skvostné si přečíst příběh z antického Říma napsaný svěžím moderním jazykem, a jako bonus přitom vzpomínat na úžasný herecký výkon Dareka Jacobiho ve stejnojmenném britském televizním seriálu.

Velmi pěkný, zajímavý, historický román, okořeněný humorem.
Výborně se čte. Skvělé dílo.

Audiokniha.
Kdysi jsem viděl v TV film nebo seriál Já Claudius v hlavní roli dabingu Petr Haničinec. Zatoužil jsem znovu po tomhle tématu. Byl jsem spokojený a počas čtení jsem měl stále před očima právě pana Haničince.