Otrok megaměsta
Tomáš Sekerka
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479033/bmid_otrok-megamesta-nIR-479033.jpg
3
50
50
Kdyby existovala spravedlnost, už bych neotevřel oči. Jenže něco jako spravedlnost zkrátka není. Přežil jsem, ale po životě v Klanu jsem upadl jenom do dalšího otroctví. Ta nová nedobrovolná víra nese jméno TechCorp. Má se ze mě stát lidský automat, plnící rozkazy druhých. Ne že bych si to chvílemi neužíval. Soucit je slabost a slabí umírají. Už mě ale nebaví být loutkou v cizí hře. Chci z toho kola smrti ven. Budu bojovat. Ne za slávu, čest nebo peníze, nýbrž za odpovědi na čím dál absurdnější otázky. Tou nejžhavější otázkou však zůstává, jestli moje vzpoura neroztočí kola smrti ještě krvavější. Odpovědi skryté pod nachovou Clonou napovídají, že nemám potuchy, proti čemu vlastně stojím. Jen jedno vím jistě. Musím zůstat naživu. Protože to, co přijde po smrti, je daleko horší než všechna muka života, všechna utrpení světa, který znám.... celý text
Přidat komentář
Tenhle dil byl tak narvany akci, ze byl vlastne docela nuda. Četla jsem to jen kvuli tomu, ze jsem chtela vedet jen, co je clona a jak je to s tim virem.
A konec byl takovy neuspokojivy.
Druhý díl je ještě zmatenější, chaotičtější a hůře pochopitelný. Jako by chyběla půlka informací a bez toho to nedává moc smysl. Konec nepřinesl vlastně žádné rozuzlení a celkově jsem se z obou knih dohromady nedozvěděla o nic víc, než z prologu té první.
SPOILER:
I zde byla fůra podivností a ptákovin. Nepochopila jsem například, proč jedí kdovíjak staré vzorky z lihu, když dole je "čerstvé maso".
Ta sexuální scéna - ano, je známo, že prožité nebezpečí burcuje libido - jenže oni to nebezpečí zdaleka neměli za sebou.
Zajímalo by mě, jak mohli roztavit korály? Schránky korálů tvoří hlavně uhličitan vápenatý jehož zahřátím by získali tak maximálně pálené vápno.
A kde se tam najednou vzal Will?
No, první díl se mi líbil více, ale spíše to je můj osobní vkus. Dvojka to dále posunula, dovysvětlila a hlavně otevřela další cesty a myšlenky. Popis děje stále skvěle napsaný, ale méně "uvěřitelný". Jo, vím, že to je sci-fi, ale i tak. Skvělé bylo seznámení na střeše a vůbec cesta poté, co se stal otrokem, tomu to neubralo ani píď energie. Ale závěr mi moc nesedl. Každopádně těším se na pokračování, protože mne sakra zajímá, co se bude dít dále.
(SPOILER) Pokračovanie Clony je priamočiara behačka/strieľačka ako z viedohry. Najskôr sledujeme ako resurektovaný hrdina nadopovaný nanobotmi v súlade s názvom knihy plní úlohy pre korporáciu a potom sa rozhodne dostať k tajomnému vládcovi mesta ukrytom na vrchole mrakodrapu. Ten ho ale nečakane predbehne a okamžite pozve k sebe aby sa šetrilo časom. Zbytok deja je útek pred plazmovými zombíkmi a kozmickým chápadlovým hnusom, niečo ako Lovecraftovská cukrová vata. Hrdinovia sa plazia kanálmi, rozstrieľajú vlak plný banditov a finále je rozšupnutý bum-bum chaos s nejasným kocom, takže pokračovanie niekedy nabudúce. Ďalšie béčko do zbierky čo spoľahlivo baví brutálnou akciou a odpovede na minule predložené záhady sú našťastie vysoko uspokojivé. Sekerka je teda stále pevne zaťatá v zárubni.
Jak by řekl jeden klasik sovětské éry. Not great, not terrible. Mám ale jeden zásadní problém. Finální bitva, jakkoliv epická, mi spíš připomínala finále Flotily Země. Nechápete mě špatně, knížka to byla akční a vlastně i dobrá. Jenom jsem čekal něco jiného. Snad za to mohla volba prostředí, které se nakonec ukázalo jako nedostatečné pro nějakou složitější dějovou linii a neochota autora to měnit nebo snad jenom uspěchal vydání. Kdo ví, každopádně mi chybí minimálně zápisky z Willova deníku. Ale třeba knížka schválně končí dřív, než se dozvíme, jestli nakonec Erik vyhrál, nebo se Rubínový prostě bude muset nějakou dobu regenerovat a pak vše začne nanovo, schválně a dozvíme se to v další knížce, kterou bude právě Willův deník.
Budu hodnotit obě knížky jako celek. Podle mě je tohle dílo silně podhodnocené. Pan Sekerka psát očividně umí a jeho texty se výrazně vymykají průměru tuzemské žánrové literatury. Z postav mi velmi sedl indiferentní anti-hero Erik, je to moje krevní skupina, jinak práce s postavami je super, charaktery jsou konzistentní, procházejí vývojem. Atmosféra mi přijde vynikající, akce je tak akorát, aby nezačala otravovat. Jediný problém je závěr. Příběh je ukončen tak nějak slepě, vadí mi ta nepříjemná nedořečenost. Možná je to záměr. Nechal si autor dvířka pootevřená pro nějaké pokračování? uvidíme.
První díl se mi líbil moc a pokračování není výjimkou. Kniha mazec od začátku do konce. Ani nevím, že by se mi něco z knihy zajídalo pod nehty a nějak se nad tím pohoršoval. Jsem naprosto spokojený a autora si dávám mezi své oblíbence, těším se co dalšího napíše. Jó a musím dodat - obálka je perfektní.
Jedná se o zajímavou knihu, která se dobře čte, nešetří akcí, krví a nalezneme zde několik velmi povedených zvratů. Dostali jsme zajímavý svět s hlavní postavou, která je na hraně černé a bílé, a tváří se jako krvežíznivé monstrum. Přitom se snaží zachránit svět a vlastním životem chrání jedinou osobu, která mu ještě zbyla. Máme tu konec ne konec při kterém mě autor nechal trochu na pochybách jestli to takhle bylo správně...
Ve spoustě věcech lepší než první díl. Atmosféra, děj, to je všechno super. Zatímco v jedničce byly počty kapitol za oba charaktery více méně vyrovnané, tady už vše z valné většiny přebírá Erik. Jestli v prvním díle někomu jeho postava nesedla, smůla. Tady je ještě syrovější a akčnější. Mě to vyhovovalo.
Jedna hvězda jde dolů za konec. Nevím, čekal bych další díl. Takhle to působilo docela ustřiženě. Nebo takhle temný konec být měl? Netuším. I kdyby tohle bylo uzavřené, jedná se o důstojný konec.
Opět, poněkud nechápu to nízké hodnocení, pokud autor těch 69% nechtěl záměrně :D
Podle mého - lepší než první část. Ta byla dobrá jako náhled do reálií světa i hlavních postav, ale epizodická a poněkud chaotická, jakkoli pan Sekerka vytvořil jedinečnou atmosféru svého světa i celé civilizace...
Otrok megaměsta netrpí ani chaotičností, ani příběhem rozplizlým přes mnoho let a situací: sjednotil se. To považuji za velké plus a četlo se mi tak mnohem lépe. Samozřejmě se pak rozplývá ten "WOW" efekt, kdy se na vás vyvalí něco opravdu zvláštního, jak dovolují povídky, ale román s lineárním dějem už moc ne...
Takže oproti dílu prvnímu jednoznačné přidávám hvězdičku, rád nejen za dobře napsanou knihu, ale i za odpovědi, které vyvolala kniha první.
Nevím, nevím. Jsem krapet na rozpacích z prečteného. Musím konstatovat, že první díl mě oslovil více.
Opět se Vám dostane spousta akce, ale..
Ale nemohu se zbavit, že autor měl pár myšlenek, které hodil na papír, a pak už je nějak poslepoval do zbytku knihy.
Ano, autor dal odpovědi na některé otázky z prvního dílu, ale tak nějak mimoděk, aniž by je posunul dále.
Ve vší úctě k autorovi, něco z toho chaosu, který vpustil do bitevních vřav provázejicících jeho knihu, pak ve mě zůstalo po dočtení. A nebo prostě jen polevila má čtenářská ostražitost, která opomenula nějaké podstatnosti, které by tomu chaosu daly větší řád.
Soudě podle komentářů níže má kniha své fanoušky, ale já si bohužel půjdu postavit do jiné fronty.
Upřímně musím dost přemýšlet nad tím, jak knížku hodnotit. Jednička mě dost bavila, přinesla zajímavé nápady a myšlenky, ale druhý díl pro mě část toho lákavého z prvního dílu postrádal. Opět se setkáváme s hlavním hrdinou, který nyní pracuje pro TechCorp, ale úplně se svým pracovním zařazením spokojený není a není spokojen ani s pracovními úkoly. To se však změní a po setkání s jednou postavou se vydáme na pořádnou roadmovie s cílem záchrany světa (?). Asi jo, co by jiného menšího měl hlavní hrdina dělat? No a tady se dostávám k závěru, ze kterého jsem byl trochu rozpačitý, protože postava Willa mi přišla, že se zjevila jak onen deus ex machina a představoval jsem si, že bude víc využit. Ale budiž, nelze se zavděčit všem. A úplný závěr mi přišel hodně specifický, protože okey, může to skončit směrem, jak to bylo naznačeno, ale měl ten konec být úplně dopsán a dotažen, takhle tu jsou vidět možná zadní vrátka pro další díl... Byť mi něco říká, že jsem zaznamenal, že Clona měla mít dva díly. Tak uvidíme.
Když pominu nepatrné "zmatky" v dějové linii (zhruba v 1/3 knihy), tak se mi to četlo samo. Příběh měl spád, postavy se rozvinuly a takové dějové zvraty jsem opravdu nečekal. Za mě hodně povedené pokračování.
Tohle nebude kniha, u který se v komentářích bude psát, že ten druhej díl je úplně stejnej jako první, a že proto nuda. Mě to přišlo úplně jiný. Což bylo super.
A musím říct, že se mi dvojka líbila možná ještě víc než jednička. Tam jsem měla spoustu otázek a na stoustu z nich jsem odpověď samozřejmě nedostala. A přestože mi bylo jasný, že by bylo nelogický dostat je hned, jsme jenom lidi, my čtenářská cháska, naštve nás to tak jako tak. Co bychom potom psali do komentářů :D
Otrok megaměsta pokračuje...přesně tam, kde skočil Nájezdník z pustiny. A ten začátek byl prostě dobrej. A taky prostředek. No jo, a taky ten konec. No fajn, bylo to dobrý celý :) A smála jsem se o dost víc. Byť uznávám, že po překonání počátečního trablu, aby přišel ještě větší (jak jinak), bych se ani trochu nechtěla zaseknout ty dysfunkční trojce na tripu ;)
Protože celá ta cesta byla akční a napínavá. Přesně, jak to mám ráda. Že bychom nedošli do cíle cesty jsem strach neměla, ale co se odehrávalo tam, bylo super zakončení. Čili k tomu konci a bez spoilerů, snad to zvládnu...
...konec, jako úplný konec byl...nemám ráda tyhle konce. Ty ve stylu "umím si představit, že je to konec, ale fajn by bylo, kdyby to ještě pokračovalo". Protože si nikdy neumím správně vybrat, co je lepší varianta :D
(SPOILER) Další díl jsem si opět parádně užil. Čekal jsem sice, že se ještě dozvíme víc od Willa, ale pokud možná má autor v plánu ještě nějaké pokračování. Jinak čtivost a spád super. Sem tam mi přišlo, že je tam drobná nelogičnost, jako třeba když třeba hrdina ke konci několik dnů hladoví, ale prakticky nehledá nic čím by doplnil energii nebo kde by se napil. Konec je takový zvláštní, ale možná budou ještě nějaký další díl. Tak kdo ví :)
Po prečítaní mi zostal rozpačitý pocit... Príbeh mal spád, bol akčný a rýchlo sa čítal ale.. ale prišlo mi akoby mal autor jasné určité dejové situácie ale už nie úplne to ako ich prepojiť. Niekedy som mala pocit že som musela preskočiť stránky textu a niektoré dejové zvraty boli podľa mňa "nasilu".. za mňa prvý diel jednoznačne lepší.
Šílený Max po česku - to jsem v nadšení napsal po přečtení 1. dílu.
Šílená zoufalost po česku - to musím bohužel napsat po tomto. Nepamatuji si, že bych zažil tak hrozný kvalitativní propad mezi 2 díly série. O tomhle se nedá napsat nic pozitivního, protože to především nemá ani hlavu ani patu. Ale i takové knihy někdy pobaví, to ale musí zachovávat základní fyzikální zákony. Tady bez stravy a v neustálém maximálním vyčerpání hrdina neexne, ale jště mu dorůstá končetina. Brrr. Ta závěrečná přestřelka, kdy puškou likvidují nepřtátelské letectvo je taky síla. Něco tak blbýho nebylo snad ani v počátcích na Atari.