Človek, ktorý chcel byť bohom
Haakon Chevalier
Pokrokový americký spisovateľ a prekladateľ (nar. 1902), ktorý bol jedným z účastníkov životnej drámy J. R. Oppenheimera, označovaného za otca americkej atómovej bomby, sa zamýšľa v románe nad zodpovednosťou a charakterom vedca v dnešnej dobe. Dielo je zároveň i preukázaným obrazom myslenia a jednania americkej inteligencie pred druhou svetovou vojnou i po nej, vrhá svetlo na temné metódy smutne preslávenej FBI a bojuje proti vojne odsúdením vedy, ktorá sa dá zneužívať na jej ničivé ciele.... celý text
Literatura světová Romány Věda
Vydáno: 1966 , VPL - Vydavateľstvo politickej literatúryOriginální název:
The Man Who Would Be God, 1959
více info...
Přidat komentář
Osou Chevalierova románu je sestrojení první atomové bomby a její svržení na japonská města na konci druhé světové války. V postavě Sebastiana Blocha se odrážejí osudy profesora J. Roberta Oppenheimera, k němuž měl sám Haakon Chevalier natolik blízko, aby dokázal nanejvýš osobitě a bezprostředně zachytit tragiku jeho životního rozhodnutí. Silné téma je podpořeno vynikajícím zpracováním i skvělým překladem Jana Zábrany, a tak není žádným překvapením, že se román čte jedním dechem. Není to příběh o vědeckém bádání a mimořádných technických objevech, nýbrž o lidech, jejich postojích, sympatiích, ideálech, o jejich rozervanosti, váháních a trýzních. Atmosféra je na prvním místě a zasahuje hluboko a nesmlouvavě. Čtenář je neustále pobízen a tažen vpřed. Chevalierovy myšlenky se zarývají pod kůži a stavějí i ten nejposlednější chloupek do pozoru. Román neoplývá akčními momenty, přesto jeho dramatické napětí hraničí s přetížením. Z mého pohledu téměř dokonalé čtení, kterému dávám palec nahoru.
Ano musím souhlasit s [Denny45] , je to zvláštní , kniha byla celkem nudná , ale něco mě nutilo ji neodložit a stále se snažit prokousat se do samotného konce. Jakoby v letech jejího vzniku počínal trapný americký nešvar spousty pořadů a knih neustále dokola opakovat jednu stejnou věc. Tím se stává nudná a zbytečně zdlouhavá. Ale přesto v ní jsou dobré myšlenky, které stojí za přečtení.
Kniha nám nastíní myšlení a společenskou situaci "ameriky"ve třicátých letech .
Můžeme sledovat duševní vývoj a změnu postojů dvou hlavních hrdinů , jdoucích opačným směrem. Jeden oblíbený a uctívaný odborník směřující k namyšlenosti a povýšenosti čí postupné bezohlednosti. A druhý napoak od práskačství a špiclování k uvědomělosti a pochopení, respektive poctivé službě společnosti.
Pán Chevalier sa týmto románom pomstil svojmu bývalému priateľovi. Celkom podarene.
Prvých sto strán považujem za nenápadnú ale protivnú červenú propagandu. Ďalej sa príbeh trochu rozbehol, ale stále ma nebavil. Je to moja chyba ale preklad podľa starej slovenskej gramatiky celkovému dojmu nepomohol (stále opakovanie slov policista, zpráva a jak bilo do očí). Veľká výhoda tejto knihy spočíva v tom, že sa celkom dobre číta (aj napriek tomu, že je nudná).
Sebastian (Oppenheimer) si podľa mňa svoj osud zaslúžil.
Moc zajímavá kniha, která mi pomohla pochopit situaci kolem vzniku atomové bomby. Místy působí dokumentárně, ale přesto čtivě.
Kniha je dle mého názoru napsána řemeslně a hezkým jazykem. Bohužel se nedomnívám, že téma je tak jímavé, aby se čtenář bez nesnází a občasné nudy dokázal rychle prokousávat textem. Když jsem si přečetl životopisy Chevaliera (Ampter) a Oppenheimera (Bloch), je zřejmé, nakolik je tato kniha výpovědí bývalého věřícího v muže, který chtěl být bohem.