Člověk nad dějinami
Bohdan Chudoba
Dosud nevydané rukopisné dílo brněnského historika a pedagoga Bohdana Chudoby (1909–1982), žijícího od roku 1948 v exilu, čítá desítky svazků, mezi nimi několik románů, pohádky, povídky i práce esejistické a memoárové. Jeho vrcholem je obří práce Člověk nad dějinami, esejisticko-literárně-historické uchopení vývoje evropské civilizace, evropského člověka a evropské vzdělanosti od pravěku do dvacátého století. Chudoba se zde projevuje jako vynikající esejista vytříbeného stylu, vzdělanec světového rozhledu a neobyčejně osobitý myslitel. V českém kontextu jde o dílo svou šíří zcela jedinečné, nesrovnatelné s jemu podobným. Století za staletím kráčíme s Chudobou evropskou historií, kulturou, vzdělaností a politikou, nejsme však svědky shrnování faktů, ale osobité a velmi kritické interpretace. Chudoba promýšlí, přičemž Evropu vidí v souvislostech mimoevropských starověkých kultur a civilizací. Podobně jako Jindřich Chalupecký v knize Evropa a umění, i Chudoba ve své knize píše o tom, co naléhavě sám prožívá, nejde mu pohled z odstupu, ale doslova o život.... celý text
Přidat komentář
Takového historika, aby pohledal! Proti srsti jej hladí vědátoři, jiní historici, filozofové (zvláště na ty má silnou alergii, neboť filozofovat značí mlít naprázdno pantem, žonglovat zcela abstraktními výrazy!), ale i církevní otcové a církev samotná, tedy ta katolická – v podstatě vůbec nechápe její (kacířský) význam... Ovšem není snad člověka, který tak jako on miluje Krista a jeho radostnou zvěst!
K nemalému (celoživotnímu) zamyšlení poňouká třeba jen zmínka o existenci vícero druhů časů, o kterých evidentně nemají ponětí ani zmiňovaní církevní tatíci, pročež je jejich výklad Písma takový, jaký je, tedy plochý a zároveň neuvěřitelný.
Vynikající dílo, které otevírá netušené obzory, plné poznatků a především s uceleným pohledem na dějiny. Takových je opravdu málo.
Štítky knihy
křesťanství Ježíš Kristus Evropa starověk dějiny lidstva dějiny Evropy filozofie dějin starověké civilizace kulturní dějiny
Autorovy další knížky
2000 | Na ztracené vartě Západu |
2018 | Člověk nad dějinami |
2021 | Sirá plynou oblaka - Kronika několika týdnů |
1979 | Smrt velkého boha Pana |
1945 | Španělé na Bílé hoře |
Chudoba, podobně jako Rádl v Útěše z filosofie, vidí na začátku evropského novověku osudný rozchod s universální lidskou moudrostí, kterou předtím sdílel středověk, antika (resp. podle Chudoby: antika, sahající až k r. 1500), mimoevropské kultury i pravěk, ba jejíž prvky mají už některá zvířata. Podle Chudoby byl ovšem tento neblahý obrat připraven už vznikem filosofie a pak tím, že západní vzdělanci přešli od řečtiny, uchovávající moudrost tragiků, k nediferencované, technické latině.
Čtivostí a vyhraněností stanoviska to připomíná Heerovy Evropské duchovní dějiny, ale časově i zeměpisně je záběr daleko širší; podobný měl jinak snad už jen Toynbee či Voegelin.
Ve shodě s tou starou moudrostí ovšem Chudoba nevidí situaci člověka, civilizace a světa nijak růžově, v tom je to dost nepohodlné čtení.
Kniha je nejsilnější tam, kde je filosofií dějin, tj. kde se zabývá tím, co to je člověk a jaké je jeho místo v celku reality; slabší v popisech a hodnoceních některých konkrétních událostí, etnik a postav (čím blíž k současnosti, tím víc podivností) - ale kvůli té filosofii se vyplatí různé autorovy prazvláštnosti překousnout.