Člověk není nikdy úplně šťastný
Anna Gavalda
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27741/bmid_clovek-neni-nikdy-uplne-stastny-Phn-27741.jpg
4
106
106
Nejnovější román populární francouzské spisovatelky Rozdrolené lásky, rodiny rozpadající se kvůli nudě a opotřebovanosti a hledající způsob, jak začít znovu, po kouskách poztrácené štěstí, nová setkání, bytosti, které se míjejí, navzájem ovlivňují, milují se, vyčítají si, odpouštějí To je život v Gavaldině podání: velká hra, skládanka, kterou lze skládat a zase rozkládat, vyměňovat díly za jiné a znovu se vracet k těm původním. Sedmačtyřicetiletý pařížský architekt Charles Balanda stojí v čele úspěšného studia, vydělává slušné peníze, žije s krásnou ženou a její dospívající dcerou a zdánlivě mu nic nechybí ke štěstí. Jednoho dne se dozví, že zemřela Anouk, žena, která ho v mládí nejvíce ovlivnila, matka jeho nejlepšího kamaráda. Těch pár slov v něm najednou vyvolá vlnu vzpomínek. Mimoděk si uvědomí, co všechno mu za život uteklo mezi prsty, co zanedbal, vynechal, nedotáhl, zaplaví ho smutek, deprese, cítí se starý, unavený, vyčerpaný, bez chuti žít. Něco ho táhne do minulosti, ale nestačí mu vracet se do ní v myšlenkách, musí se vyrovnat s nedořešenými věcmi svého mládí do důsledku. Rozjede se na jih Francie, do zapadlého kouta, kde žije jeho bývalý kamarád a Anoučin syn. Objeví tam nejen úplně jiný svět, který dosud neznal, ale znovu si uvědomí život a jeho sílu. Gavalda si pohrává se stylem, zkratkovitost střídá s rozvláčností, nešetří odkazy na literaturu a historii, nevyhýbá se ironii ani patosu. Další z jejích bestselerů, který uchvátí a připomene, že lidská existence se skládá z mnoha kapitol a štěstí z drobných kousíčků.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Mladá frontaOriginální název:
La Consolante, 2008
více info...
Přidat komentář
Touto knihou jsem se dlouho prokousavala. Nemohla jsem se začíst. Až poslední část mě dostala. Byla nádherná, o úplné změně života a nechala ve mě krásný pocit.
Tak mě tedy zas až tak nenadchlo. Styl filmového střihu, uváděno na přebalu, že dodává větší dynamiku, mi spíš připadá jako by se autorka předváděla . Hra se slovy by byla dobrá, kdyby se pak člověk neztrácel v ději.
Knížka pro všechny narozené kolem roku 1970, tak jako autorka sama. Pak jsou snadno srozumitelné pocity, pochyby, váhání, ztráty, touhy lidí, kteří už mají něco málo odžito. Zvláštní mix syrovosti i patosu, lásky a smutku, místy velmi břitký humor. Zdánlivý happy end na konci nechává prostor pro pokračování...
Mé druhé setkání s touto spisovatelkou. Jsem nadšena její sečtělostí a skvělým spisovatelským umem. Dokáže měnit styly psaní a naprosto geniálně propojí čtenáře s jakoukoliv postavou, či místem, které v knize popisuje. Dominuje u ní tiché pozorování událostí, či dění kolem nás s touhou zprostředkovat tento prožitek svým čtenářům a přinést tak inspiraci či probuzení z každodennosti a zároveň poukazuje na to, kde právě spočívá pravá podstata žití.
Jednou knihou mě Anna Gavalda nadchla, touto mě dokonale otrávila. Pryč je její čtivost, jako kdyby to napsal někdo jiný. Už nebude mojí vyhledávanou autorkou.
Kdyby šlo dát víc hvězdiček, bez váhání je téhle knížce udělím!!!!Knížka se mi strašně líbila, brečela jsem skoro celou dobu
Bylo to moje první setkání s autorkou. První polovinou příběhu jsem se prokousávala ztěžka, ale druhá část se četla jedním dechem. Určitě si přečtu i další její díla a docela se na ně těším!
První půlka popisující Charlesův život a duševní stav mi přišla skoro až depresivní. V kontextu celé knihy je ale nezbytná pro to, aby mohla vyniknout polovina druhá, která je naopak doslova ódou na život jako takový. Celkově mě knížka příjemně pohladila po duši a zanechala ve mně pocit radosti a chuti do života.
Po přečetní si člověk uvědomí, jak se stále za něčím honí a usiluje o něco... A přitom to největší šťestí máme často na prahu dveří. Radovat se dá i s maličkostí. Rozepsaný život architekta, jakého unavuje stereotyp a neúspěchy, problémová dcera a manželka. Vrací se k vzpomínkám na blízkého kamaráda z dětství a jeho chůvu, hledá jejich cesty a najde nový životní styl. Krásné na čtení prostě :=) Moje oblíbená.
Nemyslím si, že v téhle knize jde primárně o příběh, ten není ničím výjimečný.. Muž ve středních letech se vydává na cestu za svou minulostí, kde nakonec nalezne i svou budoucnost. Ale je to především jedinečný styl psaní, kvůli kterému se ke knize nebo alespoň několika pasážím budu nejednou vracet. Anna Gavalda je pro mě mistryně popisu emocí a myšlenek.
Tak teda toto nie :-( Po prečítaní knihy Prostě spolu som sa tešila na ďalšie knihy, ale túto som dočítala s veľkým sebazaprením, pretože mám zvyk dočítať to, čo začnem. Priemer...a ešte slabší...
Strašně jsem se na tuhle knížku (po přečtení všech předešlých) těšila. Na autorčinu lehkost a ta právě dlouho nepřišla. Nebo respektive přišla, ale jinak podaná. Zpočátku se mi zdálo, že to není její dílo, ale pak mi to došlo...je to vývoj...je to něco jiného. Byla by nuda psát pořád stejně...koho by to bavilo...žádné překvapení.
Takže překvapení se konalo. A jak jinak, knížka mě vtáhla a nechtěla pustit ven. Na jeden nádech i s doslovem.
A bystrý čtenář v závěru knihy najde moment propojení s románem "Prostě spolu" :). Drobounké lehké naťuknutí ;).
Štítky knihy
francouzská literaturaAutorovy další knížky
| 2006 |  Prostě spolu |
| 2006 |  A taková to byla láska... |
| 2010 | Kdyby tak na mě někdo někde čekal |
| 2009 | Člověk není nikdy úplně šťastný |
| 2014 |  Lepší život |
No, musím říci, že jsem knížku dočetla jen proto, že nerada nedočítám knihy. Děj mě vůbec nezaujal, nemohla jsem se začíst a styl psaní se mi také moc nelíbil. Ale když vydržíte, tak konec stojí za to. Ten už jsem četla jedním dechem a byla to krása, takže kdo má nervy vydržet, bude odměněn....:-)