Co by bylo
Gregor Sander
Sešlý luxus hotelu v Budapešti. Ke čtyřiačtyřicátým narozeninám dostává Astrid od svého nového přítele dovolenou. Pár dnů jen oni dva, bez dětí, práce, shonu kolem. Zamilovaný Paul bezděčně nahlédne její minulost. Pozná víc, než si dokázal představit. Strhující příběh románu Co by bylo začíná v NDR, na divokém mejdanu se Astrid bezhlavě zamiluje. Čtvrt století poté se její cesta mění na pouť proti proudu času a křísí minulost: láska, přátelství, emigrace, zrada a nostalgie v mistrně komponované, napínavé knize německého literárního mága. Ani tentokrát nezůstává Gregor Sander nic dlužen své pověsti mistra melancholického minimalismu, jenž výjevy ve svých knihách popisuje natolik plasticky, až je možné se v nich procházet.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , Větrné mlýnyOriginální název:
Was gewesen wäre, 2014
více info...
Přidat komentář
Na 210 stranách popsáno více než 20 let ze životů několika postav. A vůbec to nepůsobí zkratkovitě. Naopak. V závěru jsem měl pocit, jako kdybych dočítal rodinnou ságu zabírající půl metru knihovničky. Astrid, Jana, Julius, Saša… od prvních stran jsem se s nimi sžil. Do toho úžasný literární výlet po Německu (Berlín, Hamburk, Rostock…) a Maďarsku (Budapešť, Szeged…), napříč dějinami od socialismu po kapitalismus. Berlínská zeď, Stasi, výjezdní doložky, fronty na ovoce, ale také bezbřehý konzum a padesát druhů salámů v supermarketu.
Tohle bylo přijemný překvapení. Ničím neohromující příběh, ale skvěle popsané postavy.
Velmi milé překvapení, knížka koupena náhodně, zejména díky zajímavému přebalu a ač jsem o autorovi dříve neslyšela, dostala jsem skvělý text plný melancholie, vzpomínek na období, kdy nic nebylo jednoduché a svoboda nebyla samozřejmostí. Knížka má ideální rozsah, nic v ní není natahované a celou dobu příběh hladce plyne. Ideální čtení o podzimních večerů zkombinované se sklenkou červeného vína.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Zimní ryby |
| 2017 | Co by bylo |
| 2004 |  Ale já se tu narodil |
| 2023 | Všechno udělat správně |
ach ta rozpačitost Němců utíkajících do Německa...
ach ta kouzelná ostalgie versus okouzlená westalgie...
oproti českým literárním paralelám jsou vyprávění o "východní zkušenosti" německé provenience myslím melancholičtější, osobnější, zavinutější do nitra postav, a především: kladou problematiku viny do činů a rozhodování protagonistů, tzn. nedelegují ji pokrytecky na "režim"