Co by se kovbojkám stávat nemělo
Kamila Nováková
Příběh určený nejen pro milovníky koní. V první části „Co by se kovbojkám stávat nemělo“ autorka s notnou dávkou sebeironie a noblesy líčí své životní peripetie, jako studia na zemědělské škole, práci na koňském statku, stavbu rodinného domu ve městě, který zanedlouho po dokončení celá rodina opouští, aby se přestěhovala do zchátralé samoty v horách. V lůnu horské přírody si autorka splní svůj celoživotní sen, a to mít vlastní koně. Poutavě vypráví o chovu těchto ušlechtilých zvířat, jejich povaze, hierarchii ve stádě. V okamžiku, kdy se zdá, že už nemůže být ničím ohrožena, „kovbojka“ onemocní leukémií. Ale ani v této těžké životní situaci autorku neopouští smysl pro humor, tentokráte zatraceně černý. A díky tomuto nezdolnému a optimistickému pohledu na svět se jí podaří nemoc porazit. V druhé části knihy „Co se šušká na pastvinách“ přidává autorka „koňské“ historky, vtipné a originální jsou kapitoly „Rozdíl mezi koněm a kolem“ či „Rozdíly mezi chovem koní a mužů“. Pro laiky bezesporu obohacující je rozdělení „koňácké veřejnosti“ či popisy jednotlivých plemen koní.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem si koupila přímo od autorky na setkání pacientů hematoonkologie,kde nám předčítala úryvek s knížky. Určitě pěkně čtivě napsaná knížka o samotné autorce....Určitě jsou tam místa kde jsem se hodně nasmála...
Kniha je vtipne napsana a dobre se cte. Na konci knihy jsem byla ale trochu zklamana, povidky o konich atd. Mi prisly trochu nudnejsi. Cekala jsem nejake vyvrcholeni, jak to vlastne dopadlo a jestli zili vsichni stastne az do smrti.:) ale jinak cteni hezke.
Nic moc. Obvyklé povídání á la Vejce a já, jehož kvalit rozhodně nedosahuje. Nenáročné čtení do kabelky, když se musí někde dlouho čekat. Pořád lepší, než si číst reklamní prospekty.
tato útlá kniha mně opravdu pobavila!několikrát jsem se i zasmála a celé to bylo takové optimistické čtení pro zvednutí nálady...škoda jen,že autorka ještě nemá další knížky,skoro mně to mrzelo :-)takže jestli je to prvotina,jen at klidně píše dál...
Milá útlá knížečka, která se čte vysloveně sama a poslední kapitola o srovnání chovu koně a chovu muže nemá chyby. Rozhodně vám zvedne nálada. Autorce hlavně hooodně zdraví a spoustu takto povedených knih.