Co dělá z chlapců muže

17.07.2024

Kniha je čtivá a nejvíce mě bavily osobní příběhy ze života autora. V nich vidím největší přínos, ale také je tím omezen záběr knihy, protože tím, že autor pracoval převážně s delikventy, mluví se hlavně o nich. V centru dění jsou tedy drsní chlapci, násilní, často členové gangu. Chybí mi zde víc profilů. Kde jsou ti tiší hodní hoši, mamánci a další? Jak možná víte ze stránek novin, střelci ze škol bývají právě ti tiší a nenápadní.
Kniha je o chlapcích, tak nečekám, že se bude věnovat stejnou měrou dívkám. Nicméně jen je tu a tam zmíní, že to a ono se jich týká taky. Bohužel ty zmínky jsou dost nesystematické a v mnoha případech by knize prospělo, kdyby se nemluvilo jen o chlapcích, ale o mládeži celkově.
S myšlenkou přechodových rituálů souzním a děkuji hlavně za shrnutí, že aby to fungovalo, musí dojít k přijetí komunitou a změně postoje k dospívajícímu. A to je nejspíš kámen úrazu v dnešní době, kdy jsou děti odsouvány do kouta, a udržují se déle v dětství, dokonce za pomocí marketingu, což mi přišlo obzvlášť děsivé.
Zaujala mě také část, kde autor kritizuje školství. Uměle vytvářené kolektivy vrstevníků mi byly vždycky nesympatické a přišly mi divné, a když jsem zrovna toto četla v knize, bylo mi blaze, že konečně někdo vidí věci stejně.

24.08.2018

Zaujímavá téma, zaujímavé podanie. Jedna z kníh, ktoré si táto doba priam žiada - učí chlapov (a mladých mužov) ako si uvedomiť, že sú chlapmi a drieme v nich sila, Píše o prechodových rituáloch, ktoré aj po tisícročiach majú človeku čo povedať. Zaujala posledná kapitola, kde autor opisuje vlastné skúsenosti z jedného z "nápravných centier". Takisto som sa dozvedel čosi o transpersonálnej psychológii v akcii, túto školu som si doteraz spájal hlavne so Stanislavom Grofom.

Kniha zaujala aj preto, že sám pracujem s mladými práve v tomto veku a chcel som sa niečomu priučiť.

Trocha sklamal fakt, že kniha bola primárne písaná pre americký trh a mentalitu.

03.12.2017

Kniha je napsaná na zajímavé téma, ale (bohužel) takovým tím americkým stylem, kdy nám autor neustále a dokola připomíná, že si za chvíli řekneme něco zajímavého, to upomínání se však opakuje tolikrát, že je to na obtíž až protivné. A vy pořád čekáte, až se vymáčkne a... "Jo, ano, za chvíli si řekneme něco zajímavého". Také neustálé opakování "o čem kniha vlastně pojednává" na začátku každé kapitoly je tak trochu pro třetí pomocnou (nevěřím, že Američan neudrží myšlenky déle než jednu kapitolu).
V čem mne kniha nadchnula: Když se autor konečně dostal k tomu, jaké skutečné problémy měl se svými svěřenci, jak s nimi pracoval, jak co řesil.
Čím mne kniha zklamala: Autor neustále opakuje, že v historii člověka se realizovaly různé přechodové rituály, které se u přírodních kmenů dochovaly do dnešní doby, ale v podstatě je vůbec nepopíše, ani ty základní, nebo které se autorovi líbí... Takže je to opět takový "západní" styl psaní, který nás upozorní na něco zajímavého (nebo problém, nebo cokoli jiného), ale už nám neprozradí, co to je. Tyto knihy by se měly prodávat s velkým nápisem na přebalu: "Nutné připojení na Google, příp. Wikipedii."