Co je nového, kotě?
Alexandra Potter
Co bys udělala, kdyby tě tvůj přítel po desetiletém vztahu požádal o ruku? Zavýskla ano, popadla prsten s diamantem a předplatila si časopis Nevěsta? Nebo zpanikařila a uvědomila si, že je nejvyšší čas zmizet? Delila dospěla k velkému rozhodnutí. Sebere psa Tlusťocha, sbírku desek od Toma Jonese a opouští jak svého přítele Lennyho, tak i nudný Bradford a vrhá se do víru velkoměsta. Náhodné setkání s televizním produkčním Charliem ji zavede přímo do Notting Hillu, kde potkává výstřední Vivienne a jejího kamaráda Sama, dobrosrdečného provozovatele místní kavárny. Deliliny sny se začínají plnit. Bydlí v luxusním bytě, přes den nakupuje oblečení od módních návrhářů a večer vymetá nóbl restaurace. Nachází novou lásku a nový život. Najde ale i samu sebe?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2013 , Kristián EntertainmentOriginální název:
What´s New, Pussycat?, 2000
více info...
Přidat komentář
Nic moc, na dovču dobré, ale tak strasne naivní.
Nejlepsi je na tom Vivien, teda na začátku..
Hlavní hrdinka mi na začátku přišla na svůj věk hrozně naivní, poté naivní a hloupá a na konci už jen hloupá. Většina zápletek byla nesmyslná a nereálná. Jediné co knihu zachránilo byli scény se Samem, které byly velmi milé.
Z počátku mě postavy neuměly vtáhnout do děje, to snad až od poloviny knihy, pak už jsem začala poznávat Alexandřin styl psaní. Jen jsem nepochopila název knihy.
Když to porovnám s jinými knihami od autorky, tak je tohle za mě lepší průměr. Sice praštěné a hlavní hrdinka naiva, ale docela jsem se bavila a díky kamarádce Vivienne, která je taky ale pěkný magor, jsem se i zasmála.
Příběh má dojemné momenty, romantickou linku a úplně zlé mi to nepřišlo, jak píšu, na autorku lepší průměr.
"Co je nového, kotě?" je moje první kniha od Alexandry Potter, která se mi dostala do rukou. A můžu říct, že sice nebyla špatná, ale ani nebyla nejlepší. Příběh se krásně čte, postavy jsou takové ty typy, které běžně potkáte během svého života, ale řekněme, že některé pasáže byly těžko uvěřitelné.
Každopádně kniha se mi líbila, v knihovně své místo našla a věřím, že během letní dovolené se k této oddechovce ráda vrátím, je to nenáročné čtení,.které krásně plyne. :)
Opět jedna z těch nudnějších, ve které mi chyběl fantasy prvek. A opět bylo nezbytné přeskakovat ty sáhodlouhé myšlenkové pochody a popisky. Příběh samozřejmě sladká pohádka,kde klasicky hned víte, s kým hlavní hrdinka skončí. A jak tu bylo zmíněno, to darování kavárny mi přišlo až moc přehnané.
Každá druhá věta je příšerné klišé, otřepaná slovní spojení a zápletka puberťačky, ovšem na výplach mozku dobrý.
Není to nejlepší kniha autorky, ale to neznamená, že není povedená.
sympatická hlavní hrdinka a pro Potter již typické: važ si toho, co máš, měj oči otevřené.. zní to jako klišé, možná pro někoho ano, ale já to prostě miluju :)
Opět typická kniha od Potter. Po "příliš" dramatických knihách a povinné četbě jsem se těšila na její typickou oddechovku. Naivitou to sice opět přetéká, ale na to už jsem si u jejích knížek zvykla a upřímně se mi to v tomto případě líbí. Byl to zase velice čtivý příběh, i když řekla, bych, že jsem od ní četla lepší knihy.
Autorka zase nezklamala. Nemyslím, že by tato kniha patřila k těm nejlepším co jsem od ní četla ale líbila se mi.
BYLA TO PRVNÍ KNIHA A NEJSPÍŠ TUTO AUTORKU VYHLEDÁVAT NEBUDU. NEPOHLTILO MĚ TO A CHTĚLA BYCH VIDĚT,JAK NĚJAKÝ ZMETEK DARUJE NEMOVITOST NAIVNÍ PIPCE,PROTOŽE SE V NĚM HNULO SVĚDOMÍ
Tato pohádka pro dospělé čtenářky mě tolik nenadchla. Pořád ale posloužila účelu a dala na chvíli zapomenout na mé dočasné fyzické bolení. Potteroviny čtu zásadně pro krácení nemoci. Čas příjemně plyne, příběh se zamotává (i když víme, jak se rozmotá), užíváme si chvíle se zamilovanými, poznáváme jiné konce světa. Fajn oddechovka.
zdekr: kdo chodí na "výšku" (myšleno školu)?
manžel Ostravák ještě když manžel nebyl, tak říkával - na výšce :-D
Letos jsem si tuhle knížku vzala jako "vycpávku" při čekání na propuštění ze zákroku s krátkou narkózou. Chtěla jsem něco, co bude jednoduchoučké, a protože se mi už letos povedlo sáhnout vedle, tak jsem sáhla po knížce, kterou jsem už četla.
Potterku nelze brát strašně vážně, prostě jen číst a číst... :-)
Tak od četby mě odrazuje už anotace, ale náhodou jsme knihu dostali darem do knihovny a zaujal mě komentář Jane007. Proto jsem si uvedenou pasáž našla a přečetla a dodávám: dospělý vipet opravdu nejde schovat pod bundu ! A omlouvám se všem, za tenhle pejskařský komentář, knížka si určitě svoje čtenářky najde :)
Nereálné a naivní. Hlavní hrdinka mi přišla jako pitomá vyžírka, "ctitelé" ubozí a jediné, co mě pobavilo bylo, jak schovala vipeta pod bundu, to jsem přemýšlela, jestli to myslí opravdu vážně. Tentokrát ztráta času
Autorovy další knížky
2011 | Není přání jako přání |
2012 | Já a pan Darcy |
2013 | S tebou už nikdy |
2016 | Láska z Paříže |
2014 | Lásce na stopě |
Ve srovnání s ostatními knihami, které jsem od autorky četla, tak se tato řadí mezi nejslabší. Nesedly mi hlavní postavy a celkové jednání hlavní hrdinky.