Co jsem nezapomněl aneb Z deníku potulného písničkáře II.
Jan Burian
První svazek vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (* 26. března 1952) Co jsem nezapomněl zmapoval autorovo dětství, dospívání na Hradčanech, hledání vlastní umělecké cesty v husákovském Československu a otevření nových možností po listopadu 1989. Druhý díl zachycuje autorovy zážitky, postřehy a tvorbu od devadesátých let do současnosti. Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů opisuje i tentokrát velký oblouk od televizních pořadů, dokumentárních filmů a cestování přes hudební alba až k psaní fejetonů, cestopisů a knih o vlastních rodičích. Autor nás zve k nahlédnutí do zákulisí Posezení s Janem Burianem i kontroverzního Burianova dne žen, do nahrávacích studií, v nichž vznikala hudební alba o dívčí válce, křehkých mužích, jiné době, dvanácti druzích samoty a další. Vydáme se s ním i na cesty do Dánska, Portugalska, Chile, na Island a leckam jinam, a stejně tak i do archivů při hledání informací o autorových předcích. Dozvíme se, v čem spočívá osamělost osamělých písničkářů, jak se rodí Jihotaje, co byla rokenrolová skupina Vozembouch i to, jak se žije a pracuje písničkáři-důchodci v covidové době.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1992 | Cokoli o Dánsku |
2004 | Den bude dlouhý |
2015 | Dvacet let s Islandem |
2002 | Ostrovy, majáky a mosty aneb Podivuhodná dobrodružství suchozemce v Baltském moři |
1995 | Sága o cestě na Island |
Ve druhém díle uzavírá Jan Burian své vzpomínky, obsáhne tu roky, začíná rokem 1991 a končí současností. A stejně jako v jedničce se mu povedlo vytvořit čtivou a pestrou koláž složenou z aktuálního textu a protkanou jeho deníkovými zápisy, fejetony, texty písní, ale i recenzemi nebo postřehy jeho okolí. Díky tomu je kniha plastičtější a čtivější. Je prostě radost to číst a vzpomínat nejen na ty desky, koncerty a TV pořady, ale i události, co se děly ve společnosti.