Co jsem to proboha udělal?

22.06.2023

Další Fulghumovy drobné postřehy mapující běžný obyčejný život. Opět vtipné, optimistické a velmi čtivé. Zbývá jen konstatovat, že ani tentokrát autor nezklamal :-)

19.06.2023

Příběhy obyčejného života

09.04.2022

I když nejsem absolutně nadšená ze všech povídek, tak už teď vím, že díky jeho milému sarkasmu přečtu úplně všechny knihy, které napsal.

27.08.2021

Milé čtení, příběhy obyčejného života, úžasná zamyšlení jak brát život z té opačné stránky.

28.07.2021

Mila kniha se zazitky a zamyslenim z ruznych koutu sveta :-)

11.07.2021

Zprvu jsem byla rozpačitá. Historky z Kréty byly sice zajímavé, ale ne zase top,na jaké jsem u p.Fulghuma zvyklá. Návratem do Seattlu se kvalita zlepšila a proto dávám 5 hvězd. Příjemné čtení s duchovním přesahem.

19.05.2021

Moc milé a často i vtipné čtení.

19.04.2021

Bylo to mé první setkání s tímto spisovatelem, poněvadž má kamarádka byla na listování a koupila mi tuto knížku jako dárek. Dobře udělala. Knížka se mi moc líbila, díky laskavému humoru a zároveň i dojemným momentům.
O trochu víc se mi však líbila část věnována Krétě. A doufám, že se panu Fulghumovi splní jeho přání při pozorování krétské luční kobylky, aby o něm jednou jeho vnuci řekli: "Dostal se daleko a vysoko a dobře přistál."

28.02.2021

Školka to není, to je jasný. Stejně je to v téhle divné době, takový balzám na duši. Číst o obyčejných věcech, které normálně ani nestojí za pozornost (třeba jít do zoo, děti co jsou ve škole nebo jdou z tréningu) najednou působí jako sci-fi.
Jo a mojí bizarní představou je představovat si mosty jak se řítí k zemi. Co vaše?

30.10.2020

Robert Fulghum je dobrým optimistickým člověkem. Při čtení této knihy jsem se ani nemohl mračit, Fulghumův nadhled nad všemožnými situacemi je úsměvný.

17.02.2020

Krátké úvahy a příběhy ze života Roberta Fulghuma. Jako vždy vtipné, s nadsázkou, s nadhledem a s poučením. Robert Fulghum nemůže zklamat.

03.09.2019

Velmi pěkná a pravdivá kniha

Další skvělé, laskavé příběhy, zamyšlení, postřehy, povídky, jak tomu chce kdo říkat. Pan Fulghum je guru všedních záležitostí a minipříběhů, ze kterých se skládá život. Mějte oči otevřené jako on.

12.12.2018

Příjemné povídky, ale upřímně bych doporučila spíše starší generaci. Kniha je velmi kvalitní, jen já se ještě necítím být dostatečně zkušená a zralá k tomu abych mohla knihu plně docenit. Za mě top povídka Hráči. To jsem se opravdu nasmála.

29.09.2018

Byla jsem na listování o této knize (i za účasti pana Fulghuma), což byl neuvěřitelný zážitek. A teď když jsem si mohla přečíst všechny tyto příběhy, které dokáží rozesmát (paní ve vlaku se na mě dívala celkem podezřívavě), ale také dojmout, mi vzpomínky vybavily a hlavně jsem opět došla k uvědomění, že ty největší příběhy se odehrávají v každodenním životě.

Fulghum dokáže během dvou stránek tak brilantně pobavit i dojmout zároveň. Nádherné, lidské.

20.09.2018

Autor se s přehledem dívá zpět na prožitky svého života a zdá se, ze je velice spokojen.

20.08.2018

Opět příjemně strávený čas s člověkem vzdělaným, duchaplným a vnímavým...
On si všímá věcí, které ne vždy my všichni vidíme...

"Kréťané tvrdí, že kdo se směje, přežije.
Oni jsou na světě už opravdu hodně dlouho.."

"Báseň o vodě -
Zastav se.
Vrať se.
Počkej, až v tobě zabouří.
Buď tady, až tudy proletí velká voda.
Stůj ve vodě tak hluboké, jak si jen troufneš..."

"Některé věci prostě mít nemůžeme, pokud je nezískáváme krůček po krůčku, nemáme před sebou dlouhodobý cíl a nejsme pořádně soustředěni..."

"Netušíš to, ale jednoho dne tě potká něco moc pěkného - bez ohledu na to, jak žiješ právě teď..."

Tady to musí být za 5 / je tu i tolerance k čtyřnohým.../

12.11.2017

Často vtipné, chvílemi velmi dojemné.

... Najednou jsme si všimly, že celý pomeranč rozdělil mezi nás děti. Do posledního dílku. Na něj nezbylo. A tak bratr vzal nůž, ze svého přídělu kousek odkrojil a položil ho před otce. Udělaly jsme to tak všichni ...
To bylo jedinkrát, co jsem svého tátu viděla brečet.