Co mi dala rodná ves
Benedikt Vladimír Holota
Vzpomínky nejstaršího rodáka (mini autobiografie) Je dobré znát kořeny svého rodu, aby člověk mohl být sám sobě čím dál zřejmější. Kořeny své lidské existence bych měl znát nejen po stránce rodinné, ale také geografické. Měl bych znát i obecné okolnosti začátku svého žití. Jsou to po dlouhých létech života i milé vzpomínky, když člověk znovu probírá, jak to tenkrát bylo s tím mým narozením...... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1994 | Hovory na nemocničním lůžku. Čtyři cesty |
2002 | Nebyl jsem hrdina |
2013 | Věřit... |
2010 | Zápisky (ne)zkušeného faráře |
2009 | Eucharistie - Který projev lásky může být větší? |
Moc hezké milé čtení pro člověka, který autorovy rodné Nebřežiny sám zná, nebo v nich strávil část života. Pro mě bylo více než zajímavé přečíst si, co se dříve dělo v místech, kudy dodnes chodím, jak se co dělalo, jak to ve vsi chodilo, jak se tvář vesnice od té doby změnila, co tu ještě stojí, a co už bohužel ne.