Co mi pan Kuka nakukal
Radek Knapp
Na vídeňské literární scéně se v polovině devadesátých let objevil nový humoristický talent. Radek Knapp, ročník 1964, Polák původem, žije ve rakouském hlavním městě od roku 1976. Svůj první román – Rady pana Kuky – vydal v roce 2001 a kniha si ihned získala velkou přízeň čtenářů i kritiky. Po pádu železné opony zatouží mladý Polák Waldemar poznat západní svět a po poradě se sousedem Kukou, podivnou zkrachovalou existencí, se rozhrkaným turistickým autobusem plným kontrabandu v podobě vodky a cigaret, vydá na cestu do Vídně. Už cesta samotná je dobrodružstvím, které leckterému z českých turistů připomene jeho první cestu do kapitalistické ciziny. Mladý naivní jedináček Waldemar ze slušné maloměšťácké rodiny užasle hledí na svět kolem sebe, naprosto nezaviněně se dostává do bezprostřední blízkosti vážných průšvihů, ty ho však bezděky míjejí. A tak se z polského kněze vyklube překupník, z doporučeného hotýlku Čtyři roční období lavička v parku Belvederu, z půvabné spolucestující prostitutka. Naprosto převažujícím a rozhodujícím parametrem Knappova díla je bezesporu jeho smysl pro humor a nesmírná vtipnost. Knapp se hlásí k tradici české literatury, kterou má velmi dobře načtenou, a za autora, k němuž se nejvíc vztahuje, označuje Bohumila Hrabala.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , KalichOriginální název:
Herrn Kukas Empfehlungen, 1999
více info...
Přidat komentář
Skutečně roztomilý příběh polského kluka, který se krátce po pádu železné opony vydává do Vídně vyzbrojen třiceti konzervami tuňáka a poměrně vágními radami starého pana Kuky. Všechno je ovšem jinak a rady páně Kuky se zdají být poněkud od věci! I přes tuto skutečnost hlavní hrdina proplouvá životem a v nečekaných situacích, jimiž je konfrontován, je vždy zachráněn tím, co zemití horalé označují jako "z prd.le klika". Dobré počtení, klidně se pustím i do dalších knih autora.
Tak jo, nebylo to špatný, dobře se to četlo, ale já prostě tyhle satirický hovadiny nemusím. Příběh o klukovi, kterej toho za pár dní ve Vídni prožil víc, než někdo za celej život. A pan Kuka - ten není vůbec důležitej.