Co po ní zůstalo
T. R. Richmond
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249306/bmid_co-po-ni-zustalo-249306.jpg
3
77
77
Podivná, zbytečná, nesmyslná. Tak se jeví smrt pětadvacetileté Alice všem, kdo si ji pamatují jako veselou a vitální dívku s chutí do života. Byla to nešťastná náhoda, sebevražda, nebo jí někdo pomohl? Všichni, kdo ji měli rádi, truchlí nad její ztrátou a leckdo si klade otázku – jaká vlastně byla Alice ve skutečnosti? Její bývalý profesor Jeremy Cooke je touto myšlenkou tak zaujat, že se rozhodne znovu poskládat Alicin život z toho, co po ní zůstalo – spolu s ním se postupně probíráme deníkovými záznamy, dopisy i internetovými texty, jejichž prostřednictvím autor rafinovaně odhaluje kousek po kousku znepokojivé skutečnosti. Pravda, která vyplouvá na povrch, nemusí být každému příjemná. Odhaluje bolestná zákoutí duše, tajemství, se kterými se nikomu nesvěřujeme, skutečnosti, na které bychom nejraději zapomněli.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2015 , JotaOriginální název:
What she Left, 2015
více info...
Přidat komentář
Dle komentářů tady jsem z ní měla trochu strach a moc se mi do ní nechtělo, ale příjemně mě překvapila. Sice zvláštně poskládaná, hop sem, hop tam, ale jak se člověk trochu zorientoval, už to dávalo smysl a ten konec, takový jsem opravdu nečekala.
Po polovině knihy mi přijde, že se konečně něco děje. Možná je to ale pouze pocit a já si jen zvykla jak táhle je tento příběh napsaný.
Závěr asi překvapivý, nicméně žádná bomba.
Podla mna je to skvelá kniha...ano,čítala som i lepšie ale velmi sa mi páčil nápad.Po smrti človeka sa rozhonút dozvediet sa o nom viac.Nezaujato sa dívat na skreslené obrazy na jeho osobnost,pocity,túžby a sny.Zistit že nie všetko je tak ako sa to javí na prvý pohlad ale snažit sa pochopit prečo to tak bolo?
dostalo ma najm,a zistenie že Alice bola vlastne dokonalo nedokonalá a rozzuzlenie deja a vyvrátenie jej smrti ako nehody ma prekvapilo...fakt som bola celý čas v tom že skutočne išlo o nehodu.
Neprečítané kvôli neprehľadnosti. Veľmi zle napísaná/preložená kniha, škoda myslela som, že ma bude baviť. (Anotácia je asi najzaujímavejšia na nej). Nuda však zvíťazila nad túžbou čítať knihu.
Nápad dobrej, ale často jsem se v knize ztrácela (kdo co napsal, kdo je kdo). Myslím že zpracování dvou tří úhlu pohledu by bylo lepší než to nepřehledné slepování.
Autor se svým avantgardním románem chtěl asi co nejvíce přiblížit prostředí Internetu a to se mu podle mne hodně povedlo. Tak jako na netu je zde spousta balastu a dobrat se něčeho je pak velmi pracné. Ne, že by nebylo svým způsobem obdivuhodné, jak tyhle všechny styly a názory slátal dohromady a sepsání muselo dát hodně práce, ale takhle nabourat veškerá zažitá schémata je avantgardní až moc. Příběh tak vyžaduje hodně úsilí, aby byl vůbec detekovatelný a asi nebude mnoho těch, které to budou ochotní přetrpět. Já jsem to přetrpěl díky několika jiskřičkám jako - "Štěstí má ten, kdo ve své štěstí věří" - ale nadšený z toho nejsem.
mám ráda knihy psané emailama a podobně ale tohle bylo hrozné od první stránky .. strašný přeskakování , uplné kraviny stránka za stránkou .. moc postav které vám toho moc neřeknou , nesmyslné a zbytečné , skoda času ,
Pribeh je psany zvlastni formou, ktera dodava pribehu autenticnost i realny nadech. Presto uz jsem cetla lepsi knihy a nerekla bych, ze se jedna o strhujici psychothriller. Nejlepsi byl zrejme konec. Ktery byl necekany a prekvapivy. Za me tri hvezdicky. Na ctyri by to muselo mit spad a na pet bych knihu musela hltat od rana do vecera.
Smrt pětadvacetileté Alice se zdá podivná, zbytečná, nesmyslná. Proč? Po celou dobu příběhu hledáme odpovědi. Knížka se skládá z deníkových záznamů, z dopisů, mailů, novinových článků a konverzace na chatu. Je to docela příjemné čtení. Nejvíc mě bavily zápisky z deníku Alice. Byla sem napnutá až do konce jak to vlastně všechno bylo. Závěr byl hodně šokující.
Vzhledem k recenzím jsem se jí trochu bála, ale naprosto mě pohltila od první stránky. Trochu mi vadily ty dopisy, ale byly důležité a leccos jsem díky nim pochopila. Má zvláštní styl psaní, je úplně jiná než ostatní spisovatelé, ale právě proto mě knížka tak nadchla.
Na knihu jsem se těšila, protože její popis nabádal k úžasnému počtení. Pravdou je, že kniha se četla dobře. Jenže až asi ve 2/3 jsem pochopila určité provázanosti, hlavně co se Jeremyho týče. Tato postava, i když nakonec dopátral, co chtěl, byla více méně šílená. Nebavily mě číst jeho dopisy Larrymu. Sice v posledních desítkách stránek bylo vše pochopitelnější, ale stejně bylo komplikované sledovat tolik dějových linek současně. Možná, kdyby to nebyl takový podivín a kniha by nebyla psaná tak komplikovaně, byla by lepší.
Velice mě překvapil konec, jak to teda vlastně bylo. Toto bych fakt nečekala.
Co jsem čekala, bylo více akční prostředí.
Autor měl charakteristiky postav dobře promyšlené, dost věcí (krom výše uvedeného profesora) dávalo smysl a dalo se dobře číst.
Závěrem: čekala jsem více!
Vůbec mě nebavily Jeremyho dopisy, občas jsem to jen tak přelétla, abych to už měla za sebou a mohla zas "listovat" v Alicině deníku. Celkový dojem - nic moc.
Děj je poskládaný z komunikace po internetu - z blogů, emailů a webových stránek jednotlivých účastníků. Celý příběh ukazuje, jakou moc má internet a sociální sítě. Nepřečtený nebo omylem vyhozený email nebo sms zpráva může způsobit katastrofu. Tento způsob psaní se mi sám o sobě velmi líbí, jen jsem se hůře orientovala v jednotlivých zprávách, které přeskakovaly z jednoho časového období do druhého, takže jsem stále sledovala datumy. Chvílemi bylo čtení trochu rozvláčné a nemělo spád. Ale jinak zajímavé myšlenky, dobrá psychologie postav a překvapivý závěr.
Když knihu porovnám s ,,případem pro Amelii ", je to propadák. Čekala jsem více napětí, příběh mě nudil...a ty dopisy doktora Cooka, to byla hrůza, myslela jsem, že to budu přeskakovat.....za mě pouze tři hvězdičky
Co po ní zůstalo
Cokoliv budete číst po Kingovi... zhýčkaní tou nejvyšší kvalitou, nedosáhne úspěchu. Většina knih bude bít do očí, stejně jako tato od T. R. Richmonda.
Kniha nemusí být mistrnně napsaná, aby byla dobrá. Prostě jen obyčejně dobrá. Zábavná, čtivá, napínavá, schopná uspokojit čtenářovu touhu po příběhu.
Tato kniha se mi zpočátku taková jevila. Bavil mě způsob vyprávění, který byl složen z pouhých novinových článků, dopisů, emailů, deníkových záznamů, výstřižků z webů a sociálních sítí.
Atmosféra této knihy je však nulová. Opravdu nulová, což je ještě očividnější, když jste předtím četli povídky někoho, který atmosféru navodil po pouhých dvou stranách.
A postavy z tohoto příběhu jsou tak ubohé, lehkovážné... Neustále pod vlivem, zametající sami se sebou...
Kniha je příliš tlustá a strašně se táhne. Nic moc se na stránkách neděje, postupně se na světlo vytahuje minulost... Jako čtenář nevíte komu věřit, koho si oblíbit, na čí stranu se postavit. Občas je to tak zamotané, že nevíte, kde se jaká scéna odehrává, nebo zda jsme ještě v tom samém odpoledni s tou samou postavou.
Není to moc povedené...
A já to nemohu doporučit.
I když pár zajímavých citátů se v knize najít dá. Ale to je asi tak vše.
Zbyde jen pachuť a těšení se na nový příběh, zatímco tento již upadá v zapomnění.