Co řeknete, až pozdravíte
Eric Berne
V této knize slavný psychoterapeut Eric Berne pomocí základních konceptů transakční analýzy rozvíjí zejména téma životních scénářů. Životní scénáře nám svou výchovou předávají rodiče, takže nás v Berneho terminologii někdy přímo programují, a v době adolescence mohou vést k protestům ve formě „antiscénářů“, které však bývají stejně omezující jako původní scénáře. Proto autor přichází s návrhy, jak rodičovské programování léčit a vlastně tak změnit svůj osud. Pro ilustraci se Berne rovněž zabývá analýzou scénářů některých známých pohádkových bytostí (jako je Sněhurka nebo Červená Karkulka). V knize se Berne projevuje nejen jako skvělý pozorovatel a glosátor mezilidských vztahů, ale i jako vědec, který dokáže své poznatky systematizovat a přehledným způsobem je předávat čtenářům. Eric Berne (1910–1970) byl světoznámý americký lékař, psychiatr a psychoterapeut, tvůrce transakční analýzy. Portál vydal jeho knihu Jak si lidé hrají.... celý text
Přidat komentář
Pro laika je kniha příliš odborná. Nutila jsem se do ní, což bylo zbytečné, protože mi z ní v hlavě téměř nic užitečného neuvízlo. Ale možná je to tou hlavou...
Kniha sa mi najprv zdala zmätočná, vo všetkých tých transakciách a názvoch scenárov a hier som sa strácal.
Potom som zistil, že pohľad, akým sa Berne a TA pozerajú na fungovanie človeka dáva zmysel a určite by stál za hlbšie štúdium. Zaujalo ma napríklad, že babička má na dieťa často väčší vplyv, než matka, scenáre sa môžu prenášať naprieč generáciami, od matky a otca dostávame rozdielne "nastavenia" a človek môže scenárom "spečatiť" svoj osud.
Nepochopil som však dôraz autora na klystír a preháňadlá u malých detí. Je to nejaký americký trend alebo bol v kurze v čase vydania knihy? Nepoznám napríklad nikoho zo svojho okolia, koho by takto ako malého "čistili".
Transakční analýza je logická teorie a má něco do sebe. Nabízí člověku vhled do jeho vnitřních myšlenkových pochodů a odpověď na otázku životních kopanců a vlastního osudu. Jak ale níže uvádí uživatel Eridan, v knize je jako nejúčinější lék představována psychoterapie a to je pro spoustu lidí nedosažitelný krok.
Solitér se tak může opět uchýlit ke staré dobré introspekci, kontemplaci a uvědomění. Mocné to zbraně, zachovávající autonomitu a vedoucí mnohdy k pozitivním výsledkům! Bez nezaujatého pohledu zvenčí, zde ale hrozí nebezpečí zacyklení se ve svém bludu a v následné sebedestrukci.
Oko samo sebe nevidí...
90%
Z knihy jsem měla smíšené pocity, jelikož své očekávání jsem měla velké. Čekala jsem, že se toho dozvím hodně hodně (věcí) ale kniha mi dala jen to málo, co mohla.
Možná, že to nebyla však chyba knihy, autora, ale čtenáře. Možná, že v této době toho nemám vědět tolik, než kolik mi nabízí. TA jsem měla na škole a jejím základům rozumím, tak proto to očekávání, protože jsem nešla do něčeho nového.
Sám autor píše, že kniha by měla sloužit především jako učebnice psychoterapie ale že tuší, že po knize sáhnou i laici, kteří se z ní něco budou chtít dovědět a proto je psána i jazykem laikům srozumitelným s tím, že občas budou muset použít představivost. Opravdu, mohu říct, že je třeba použít víc než to.
Na konci knihy je uveden slovníček pojmů, které se v knize vyskytují a já při pročítání pojmů jsem měla dojem, že mi bohatě stačil na to, abych si udělala obrázek o knize, kterou jsem četla a nemusela jsem přelouskávat čtyřista stran, které mi stejně moc neřekly o tom, co řeknu, když pozdravím.
Každopádně knihu neodsuzuji a čekám, že mi v budoucnu toho poví více a těším se na ni.
Určitě zajímavá kniha. Plusem je spoustu příkladů. Mínusem je poměrně obtížný jazyk i občasná rozvláčnost (jde sice o odbornou literaturu, ale je určená širšímu publiku). Pár věcí jsem z ní převzal do svého života (pomohla mi pochopit některé podvědomé procesy). Většího využití dle mého názorů nemá bez odborné pomoci (terapie). Což je škoda...
Skvělá kniha o životních scénářích, a o tom, jak si je uvědomovat. Pomáhá odhalit, kdy se rozhodujeme podle sebe a kdy si to jen myslíme. Informačně hutná kniha, srozumitelná i pro laika. Pro ty, co se snaží uvědomit si vlastní autonomii povinná četba.
Autorovy další knížky
1970 | Jak si lidé hrají |
1997 | Co řeknete až pozdravíte |
2017 | Sex v lidském milování |
2012 | Transakční analýza v psychoterapii |
Zase kniha kterou člověk musí číst s vědomím toho kde a kdy byla napsaná. Taky překlad trochu pokulhává. Pár zajímavých myšlenek pro použití v praxi se tam našlo. Ovšem kapitola Námitky proti teorii a vyvracení námitek mě opravdu velmi pobavila.