Co se stalo
Maria Joan Hyland
Patrick Oxtoby doufá, že se mu povede začít nový život: V přímořském městečku daleko od rodiny, zklamané jeho odchodem z univerzity, daleko od snoubenky, která jej opustila, daleko od nemnoha přátel, mezi kterými si vždycky připadal do počtu. Pocit marnosti v něm ale hluboko zakořenil a spolu s nemotorností v mezilidských vztazích brzy vyústí v něco horšího, než jen popíjení o samotě, nevinné lži a občasné záchvaty vzteku... Autorka podává vynikající portrét obyčejného mladíka, pro kterého je každodenní život o pouhý stupeň složitější než pro většinu ostatních a který tak dokáže v čtenáři současně vzbudit jemně odstíněné sympatie, soucit, nepochopení i odpor. ... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Kniha ZlínOriginální název:
This is how, 2010
více info...
Přidat komentář
Opravdu zvláštní kniha. Moc se mi líbil její spád, když Patricka zatknuli. Nikdy bych nečekala takový konec a to se mi na knize líbí. Je nepředvídatelná. Jen mě mrzí, že nevím, co s Patrickem bylo dál. Jestli ho tedy nepustili na tu podmínku. Škoda. Jinak kniha super! :)
Opravdu velmi zvláštní knížka a stojí za přečtení. Po prvních stránkách, jsem si říkala, že tuto knížku asi nedočtu, a pak jsem se tak začetla, že jsem ji ještě ten den musela dočíst. Celou knihu jsem přemýšlela, jak se postavit k Patrikovi. Jaký na mě udělal dojem, jaký na něj mám názor. I po přečtení jsem na to nedošla. Trošičku zvláštní konec: takový nekonec. Knížka ve mě nechala hodně dojmů a hodně přemýšlení. Ale když to shrnu: super čtení!
Pro mně docela zvláštní čtení... ze začátku mě u knihy držela spíš nuda a nutnost NĚCO číst. Postupně jsem se ale začala zajímat, jak se to celé vyvine, a skončilo to čtením v koupelně napůl ve stoje až do půlnoci, dokud jsem nedočetla. :) Patrick je vážně dost rozporuplný hrdina, možná skoro spíš anti-hrdina. A možná o to víc působí skutečně. A celek v podstatě dost depresivně. Ta knížka na mě působila asi jako návštěva nějakého cizího bytu, kde už majitel dlouho nebyl, a kde se nehmotní jako duch procházíte a volky nevolky objevujete jeho záliby i tajemství, která můžou být až nechutná...
Nepříjemný styl přítomného času!