Co se stalo Veronice
Tereza Nováková
Labilní, hysterická, sebestředná, vztahovačná, netrpělivá, úzkostlivá, trochu rozmazlená a náladová, to všechno by se dalo o Veronice říct. Jenže co se stalo, že je právě tady a teď, v posteli s cizím klukem, a jen doufá, že tenhle sex brzy skončí? Veronice se vinou hlavou myšlenky, splétají se do obrovského klubka a Veronika se je snaží rozmotat, aby nemusela vnímat přítomnost. Ze zdánlivě zábavné hry a neškodného vzpomínání sestavujeme Veroničin osud, dozvídáme se o jejích láskách, vztazích i bolestech a zjišťujeme, co se jí vlastně stalo. Scenáristka Tereza Nováková debutuje minimalistickou prózou. Nepotřebuje barvité popisy a složité charakteristiky, aby ze střípků a historek nápaditě poskládala příběh třicátnice Veroniky, který není tak lehkonohý, jak by se na první pohled zdálo.... celý text
Přidat komentář
Takové celé divné a zmatené. Vlastně vůbec nevím co Veronika chtěla, hlavně asi pít a pařit.
Veronika na mě působila jako taková rozmazlená naivní blbka, která mě často dost štvala. Pořád něco chtěla, ale v podstatě nevěděla co, a když už něco měla, tak stejně spokojená nebyla. Kdybych to klasicky četla, asi bych nedošla až do konce. Jen díky tomu, že to byla audiokniha na ČRo, jsem vydržela a jsem ráda, protože konec, ač mu předcházela smutná událost, byl pěkný.
Ale celkově byl přiběh dobře zpracovaný, situace dobře vystihlé i popsané a za to dávám autorce 4*
Tentokrát jsem si po delší době poslechla audioknihu a musím říct, že to byl poměrně příjemně strávený večer. Jsem zhruba ve věku jako hlavní hrdinka, takže mám docela pochopení pro její citové pochody a to, jak se cítí. Občas je toho na obyčejnou holku hodně. Příběh svižně plynul a nenudila jsem se ani minutu.
Poslechla jsem na ČRo a prvotina scénáristky Terezy Novákové se mi líbila. Je napsána vyzrále o výběru muže a o vztazích i smrti a ztrátě blízkého člověka.
Román sice pro ženy, ale dal jsem si ho. Příjemný debut, líbí se mi jaký důraz byl kladen na psychiku hlavní postavy.
Pro mě překvapivý debut. Psaný svižně, čtivě, místy sarkasticky, jak to mám rád. Nabral pro mě nečekané obrátky. Skvěle poskládané střípky. Současné, jen ty sociální sítě mi tam chyběly.
Příběh ve kterém se nic moc nestalo a přitom se stalo vše. Styl psaní mě bavil.
Žádné sáhodlouhé popisy, ale Veronika byla místy na ránu.
Audio krásně zpracované.
Hezky napsáno, jazykově skvěle, ubíhá to, hezky se čte, ale vcelku se tam vlastně nic moc nestalo, příběh tam vlastně není, jen probíraná událost ze života Veroniky a kolem ní nabalené vzpomínky na jiné události a lidi. Styl psaní se mi velmi líbil. Dějově klišé o naivní mladé holce.
Veronice, respektive Tereze Novákové, bych nejraději dala 3 a půl hvězdičky. Není to na 4, nejsou to ale ani 3. Text je velmi čtivý, moderní, svižný, je na něm znát autorčina zkušenost se scénáři - prostě to před sebou vidíte v živých barvách. Tereza Nováková nepotřebuje rozvláčné popisy, aby skvěle vystihla situaci.
Na druhou stranu mi Veronika bohužel nijak zvlášť nepřirostla k srdci, byť je text velmi krátký, často jsme se přistihla, že se ztrácím v postavách, ději i posloupnostech.
S touto Veronikou nemám nic společného jen jméno.Ale její příběhy jsou napsány tak nějak současně , svižně a rychle jako dnešní doba. Není to rozvláčné a nijak také nenudí.
Vyprávění sice svižné, ale poněkud roztěkané. Některé postavy se objeví jednou a pak se na ně zapomene. Vlastně nevím, o čem to bylo, avšak Veronika působí věrohodně, sympaticky i autenticky.
Co že se té Veronice vlastně stalo? Spousta nepěkných věcí, s nimiž by se nejeden člověk těžko vyrovnával. Bohužel, Veroničin příběh byl zpracován tak, že mě nijak zvlášť nezasáhl, text po mně tak nějak sklouznul a myslím, že za pár dní ani moc nebudu vědět, o čem vlastně byl. Občas jsem si říkala, že tohle místo je docela zajímavé, ale pak se za sebou řetězily spousty odstavců, jež mi připadaly naprosto hluché.
Mrzí mě to, ale podle mého názoru tuhle knížečku (je krátká, má 140 stran) můžete s klidným srdcem minout, protože když si ji nepřečtete, nic moc se nestane.
Hodnocení: 2,5* z 5*
Nejraději bych popravdě dala 3,5 hvězdičky. Začátek dobrý, bavilo mě to. Po chvíli jsem ale měla pocit, že jsme trochu zaseknutí na mrtvé bodě. Posledních pár stránek to zase rozhýbalo.
Špatný to ale rozhodně nebylo, jen to není kniha, ke které bych se někdy vrátila.
To nee....
Já bych Veronice moc ráda rozuměla, mám pro ni pochopení, ten mladej život je občas náročnej, ale strašně mi nesedl autorčin styl psaní.