Co svět světem stojí
Colum McCann
V románu se ledacos točí okolo mrakodrapů Světového obchodního střediska. Nepíše se ovšem rok 2001 a věže nepadají k zemi, je rok 1974 a jednoho rána se ve výšce čtyřset metrů mezi oběma budovami objeví lano – a na něm Philippe Petit stráví dlouhých pětačtyřicet minut, než ho policie zatkne. Tento husarský kousek sledují i postavy románu – a ten den se jim všem změní život. Corrigan, pocházející z Irska, teď přežívá v nuzném bytě v Bronxu. Studoval sice v kněžském semináři a je z něj mnich, nejvíc ho ale zajímají místní prostitutky. Hlavně se mu líbí Jazzlyn, která má zrovna předstoupit předsoud kvůli drobnému kriminálnímu deliktu. Jenže soudce řeší mnohem delikátnější kauzu, má posoudit Petitův přečin. Autorův střídmý, ale nadmíru výstižný styl, místy s elegickým nádechem, líčí společenskou atmosféru New Yorku, tehdy ještě rozděleného na bohatý a mocný jih – Manhattan a rasově i sociálně problematický sever – Bronx.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , OdeonOriginální název:
Let the Great World Spin, 2009
více info...
Přidat komentář
Dost jsem z ní přečetla, ale když mám takový to čtenářsky netrpělivý období, tak mě takovýhle knihy nebavěj. Bylo to drsně nespravedlivý a hutný. Nedočetla jsem :-(
Příběhy pár newyorčanů sedmdesátých let z různých sociálních sfér které se vzájemně proplétají. Největší dojem na mě udělal popis života prostitutek, život hořkohořký, nicméně cinknutý svérázným humorem. V hlavní roli ovšem exceluje New York sám, ve svém lesku ale hlavně bídě.
Zaujala mne obálka knihy, tak jsem po ní sáhla. Knížka mne zaujala. Občas se hůř četla a člověk musel být soustředěný, aby vše pobral. Je to pohled na několik skupin obyvatel NY - doufám, že jde o malou skupinu. Takový svět bych nechtěla. Naštěstí ze své loňské návštěvy NY mám dojen jiný a v souladu s citátem z knihy: "Na NY je mimo jiné krásné to, že můžete být odkudkoli, a sotva přistanete, je váš."
Citát:
"Jestli se neumíš vyrovnat s pravdou, tak se neptej."
Společenský román, který čtenáře přivede do New Yorku a nabídne mu příběhy,které se nakonec propojí.
Děj začíná výstupem provazochodce ,který je zachycen v každém příběhu.
Skvělá kniha ,kde je naprosto věrohodně popsané prostředí a hlavně psychologie postav.
Skvělý román,jehož hlavní postavou je monumentální a všezahrnující
New York.Příběhy různých postav se přibližují a letmo střetnou 7.srpna 1974,
kdy se nad jejich hlavami prochází Philippe Petit.Opravdu mistrovský kousek
/Petita i McCanna/
Silná kniha s každou kapitolou, každým odstavcem, každým souvětím promyšleným a vybroušeným, řada příběhů propojených nejen obrazem provazochodce mezi dvojčaty v roce 1974, ale i silným důrazem na to, že "nikdo není ostrov"... Muž na laně jako metafora. Žánr nostalgicky tragikomický. Řada situací, řada životů, byvší život New Yorku, New York po klinické smrti v roce 2001 v poslední kapitole. Čistá krása literární i obrazová.
Mozaikoví spisovatelé - povídkáři mě extra neberou. Raději se nechám pevně vést za ruku příběhem, jehož spád má autor plně pod kontrolou. Tenhle to není. »Každý zde může dojít v interpretaci tak daleko, jak sám uzná za vhodné...« No právě... Jakmile opěvný doslov končí touhle všetečnou kličkou, jakoby úkoloval, aby si to skladiště ingrediencí už každý dovařil sám k osobité spojité chuti. A mám nepříjemný dojem, že obzvláště polotovarové knihy mívají superlativní doslovy, snad aby čtenáře chytrolínsky pokáraly, jak omezený je ve fabulační součinnosti. 14/18
Povídky nejsou úplně můj žánr a tahle kniha trochu povídková je - sice se nakonec příběhy prolínají, ale přece jen žádnou z postav nesledujeme kontinuálně, je to jen kousek života kolem jednoho dne. Nicméně obraz New Yorku a lidí, kteří v něm žijí, je velmi plastický. Střídání vyprávěcích stylů a slohů bylo na jedné straně fajn, ale místy mi přišlo lehce na sílu, zvlášť pokud se v textu naráz objevila řada jednočlenných vět - to mi pak zavání autorovou exhibicí. Nesedly mi příběhy o kalifornských hackerech a o fotografovi tagů, možná by pro mě s méně linkami vyzněl celý příběh kompaktněji. Naopak se mi moc líbily příběhy Tillie (ten asi úplně nejvíc), Glorie a Claire a samozřejmě také Philippa Petita.
Nebylo to jednoduché čtení, ale bylo velmi výživné. Čtenář má možnost - mimo jiné - přičichnout i k té největší "špíně" New Yorku, a přece v ní nakonec rád najde zalíbení. Nejsou malé příběhy - jsou jenom příběhy, o kterých se tolik nemluví. Colum McCann tyhle opomíjené příběhy vytáhl do nebeských výšin.
Skvělé čtení.
S vypětím sil jsem dočetla první kapitolu (nebo příběh?) a odkládám na neurčito. Bída, špína, prostitutky, drogy, smrt, Bůh... a dva bratři, na to nemám.
Tuhle knížku jsem získal za dvě koruny v naší knihovně; našel jsem ji tam mezi vyřazenými knihami. Když jsem se ze zajímavosti ptal, proč ji vyřadili, když je ve velmi dobrém stavu, bylo mi řečeno, že se skoro nečetla. Nechápu proč. Je to jedna z nejlepších knih, co se mi letos a vlastně vůbec kdy dostaly do ruky. Spíše než tradiční román je to řada povídek, propojených jednou skutečnou historickou událostí. Obrazně vyjádřeno - je to takový diamant vybroušený do spousty různě velkých plošek různých barev a tónů, podle toho, jak na ně dopadá světlo.
Jedinný okamžik krásy, chvilka nesmrtelnosti a v propasti pod ním obyčejné životy. Americká mozaika té doby, kdy se jeden drzý francouz prošel tudy, kudy se většinou létá.
Jsem rád, že jsem si knihu přečetl. Mozaikově složené příběhy mám rád, jelikož vyžadují od čtenáře mnohem větší pozornost, než je přímočaré vyprávění. A to se Columu McCannovi podařilo prodat s jistou lehkosti, která se mi líbila. Dost se mi líbilo i změna stylu u vyprávění, kdy některé segmenty jsou napsané jednodušeji a jiné složitěji, ale ve výsledku vždy tušíte k jaké bodu to směřuje a co je cílem daného segmentu. Velmi snadno si jde oblíbit postavy, které sice pocházejí z různých sociálních vrstev, ale ve výsledku mají stejné problémy. Skoro všechny části se čtou velmi dobře, mně osobně nesedla jedna nebo dvě, přesto největší moji pozornost upoutali části, ve kterých se Philippe Petit připravuje na svůj výstup a jak se při tom cítí. Knížka sama osobě je docela náročná, ale rozhodně stojí za přečtení.
Výborná kniha, skvěle napsaná a promyšlená, má několik dějových rovin. Zdánlivě nesouvisející životy zcela odlišných lidí se protnou v čase, kdy skutečná žijící osobnost, provazochodec, se prochází vysoko nad všemi na laně mezi newyorskými dvojčaty.
Presne to, na čo som mal dnes chuť. Veľmi dobre napísaný román, v ktorom sa okolo jednej udalosti (viac-menej nepodstatnej) omotávajú osudy viacerých postáv. Pekné, vrstevnaté, skutočne stojí za prečítanie.
z knížky jsem byla velmi nadšená..úžasně napsané, úplně jsem si představovala, jak tam stojím taky a zvedám hlavu a mžourám do tý výšku na tu tečku..bezprostředně po přečtění knížky jsem si pustila dokument o Filipu Pettitovi a ten mi dotvořil úplný obrázek k této knížce, doporučuju taky shlédnout, je to úúžasný ve spojení s touto knížkou
Úvod románu je značně asociativní.