Co tě nezabije

10.11.2023

Jak může někdo tak skvěle hrát i psát a být tak talentovaný, krásný, milý, schopný, přirozený, vtipný, inteligentní a uznávaný? To není fér. Aňa je výjimečná žena mnoha talentů a ten spisovatelský k nim rozhodně patří. Není jen herečka, co se rozhodla napsat knihu, je opravdová spisovatelka.

To, že miluju Aňu, jakožto ženu, osobnost, herečku a spisovatelku i její P.S., o mně ví každý, kdo mě zná nebo sleduje tady na databázi. A kdo by ji taky nemiloval. Na její další knihu jsem čekala dlouhých 8 let, ale konečně jsem se dočkala, ani tomu pořád nevěřím, a že to stálo za to.

Mám obecně ráda povídky a tohle jsou jedny z nejlepších, co jsem četla, fakt. Ono sdělit na tak malém prostoru vše potřebné a ještě dokázat člověka ohromit a zasáhnout, není jednoduché, ne každý to zvládne a tady se to povedlo. Aňa píše čtivě a podmanivě, svižně, přitom lehce a přirozeně s elegancí jí vlastní a i když vás zraní, udělá to něžně a jemně, jednoduše, bez velkých cavyků a extrémů kolem. Umí pracovat se slovy, nápady, emocemi i čtenářem, je originální, svá a to mě strašně baví. Čekala jsem, že to bude skvělé, jak jinak, ale nadchlo mě to. Když jsem si brala záložku, nevěděla jsem, že ji nebudu potřebovat. Přečetla jsem to celé najednou, nemohla jsem se odtrhnout, až na konci jsem vydechla a chtěla víc. Dostala mě vlastně hned první povídkou, o které neustále přemýšlím a nemůžu ji dostat z hlavy, a s každou další to nabíralo na intenzitě a já jen kývala v úžasu. Dojala mě, pobavila mě, ranila mě, šokovala mě, překvapila mě, utěšila mě, a to všechno v pouhých 10 kratičkých povídkách, kde ale nic nechybělo. Mají nádech melancholie a tajemna, zároveň jsou plné volnosti a lehkosti, každá je úplně jiná, leč mají všechny něco společného a každá vás nakonec strhne úplně jinam, než se zprvu zdá. Z každé jedné povídky by se mi líbila samostatná kniha, protože to má velký potenciál na příběh a mě by moc zajímalo víc.

Mám moc ráda takové knihy a příběhy, které plynou jednoduše, pomalu, ale dynamicky, bez nátlaku, nejsou přeplácané, přesto se v nich odehrávají velké věci, ohromí, jsou zapamatovatelné a člověk se k nim může neustále vracet a vždy objeví něco nového. Tohle nejsou obyčejné povídky, které si přečtete a zapomenete, jsou to příběhy, které v sobě mají něco navíc, mají pointu i přesah, zůstanou ve vás, můžete o nich přemýšlet a ještě nějaký čas je třeba nedostanete z hlavy.

Já jen doufám, že nebudu muset zase čekat dalších 8 let na novou knihu, to je úplný týrání, hahah. Aňo, pěkně prosím.

(Fakt dáváte nízké hodnocení jen proto, že už ty povídky někde vyšly? A nehodnotí se snad kniha a povídky jako celek a ne to, že si neumíte zjistit, co kupujete? Žasnu.)

10.11.2023

Jako neurazi, ale ani nenadchne.

25.10.2023

Mě se moc líbí, jak Aňa píše. Její P.S. pro mne bylo pohlazením po duši a tak jsem si nemohla nechat ujít ani tuto povídkovou sbírku. Zjistila jsem, že některé povídky jsem již četla, protože byly součástí edice Česká povídka, ale vůbec nevadilo. Všechny povídky mě bavilo číst a byla jsem zvědavá na jejich rozuzlení, jen povídka Její rodina, s háčkující paní, mi přišla až příliš těžko uvěřitelná. Ale jinak bezva odpočinkové čtení.

21.10.2023

A mě se to líbilo.... Aňa umí psát! Krátké povídky , k tématu "Co tě nezabije...." Doporučuji jako skvělou odpočinkovou jednohubku na dovolenou, nebo čtení do vlaku, autobusu...