Co vyprávěla Dlouhá chvíle
Viola Fischerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/8447/bmid_co-vypravela-dlouha-chvile-XpJ-8447.jpg
4
21
21
Všichni občas míváme dlouhou chvíli zejména když onemocníme, a najednou se nám venkovní prostor her uzavře a s ním i tajemství, setkávání a zábava... Nudíme se tak, že očima skoro posunujeme ručičky hodin, aby čas rychleji ubíhal a maminka se už konečně vrátila z práce domů. Jaké štěstí měl nemocný Jakub, když se mu jeho dlouhá chvíle zhmotnila zničehonic se vysoukala z hodin a jak uměla vyprávět! Pohádky nás zavedou do africké pouště, do pralesa, do cirkusu i do domu, v němž je možno si hrát v ještě menším domečku. Příběhy vycházejí z pohádkové fantazie, ale je v nich mnoho z toho, po čem toužíme i v našem všedním životě; po lásce, spravedlnosti, dobrodružství, ale třeba i po umění. A tak moc držíme palce malému lvovi Eduardovi, aby se naučil hrát na kytaru jako koncertní mistr, anebo panence Serafínce, aby našla svoji Dorotku a ztracený domov. A každý z nás určitě zná nějaké papejše, kteří nás neustále pokoušejí k nepravostem... Vyprávění Dlouhé chvíle doprovázejí snové obrázky Jana Híska, které jako by se z pohádek vynořovaly lehce, lehounce, a snad ještě ze vzdálenějších pohádkových končin...... celý text
Přidat komentář
Moc se mi líbí to, že autorka vybízí k zamyšlení nad tím, proč je důležité, aby děti měly "dlouhou chvíli". V této době, kdy se hlavně chce, aby se dítě nenudilo. při každém záchvěvu nudy má k dispozici tablet či telefon ale nebudu lhát, nebyla jsem jiná. Jako dítě tabletové doby jsem v nudných chvílích toužila po tom zařízení, které by mě zabavilo.
Dlouhá chvíle důležitá pro představivost a kreativitu, proto se mi líbila i právě teď ve dvaceti dvou letech.
Tohle je vskutku nádherná autorská pohádka, jakých v české literatuře za posledních sto let mnoho nemáme.
Co vyprávěla Dlouhá chvíle se mi moc líbilo. Čekají vás pohádky: Tři dobrodružství pana Kraka, Jak se stal Eduard hvězdou cirkusu, Jak František vyzrál na Papejše a O panence Serafínce s brýlovíma nohama. Dlouhá chvíle se oběví když máte dlouhou chvíli. Baví vás a jak se přestáváte nudit, tak se krátí a krátí až zmizí. Aby nezmizela úplně, tak se musíte začít znova nudit… a ona naroste. Nejvíc se mi líbila pohádka Tři dobrodružství pana Kraka a Jak se Eduard stal hvězdou cirkusu.
Ač to vypadá, že opisuji od Candide, není to tak. Krásné pohádky, sličné snivé obrázky. A jak je to s tou dlouhou chvílí přivolávající Dlouhou chvíli? Mít ji či nemít.
Krásné pohádky doprovázené ještě krásnějšími obrázky... s nimi (bohužel nebo bohudík?) nikdy Dlouhou chvíli mít nebudete :)
Štítky knihy
Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2005 |  Co vyprávěla Dlouhá chvíle |
| 2009 | Domek na vinici |
| 1995 | Babí hodina |
| 2007 | Písečné dítě |
| 2002 |  Matečná samota |
Těžko se mi kniha hodnotí. Ilustrace byly opravdu snové a klidně bych si je doma pověsila, ale myslím, že se více líbily mně než dětem. Námět byl moc zajímavý, ale asi jsem od knihy čekala něco jiného (což není chyba knihy), hrozně těžko se mi četla, dětem špatně poslouchala a moc je to nezaujalo. Možná to bylo moc "hutné" a umělecké, i když čteme s dětmi poezii, máme radši "vzdušnější" provedení. Nápad "dlouhé chvíle" i pozadí jednotlivých příběhů se mi vážně líbilo, nejspíš nám nesedl jen styl psaní.