Co vyprávěly staré pražské domy
Jan Wenig
Praha – město fascinující, krásné, plné překvapení. Téměř všechny její staré domy mohou vyprávět. O čem? O známých osobnostech, které v nich žily své životní příběhy – příběhy naplněné tajemstvím, láskou, ba i nenávistí, šťastné i plné osudových zvratů. Jan Wenig domům uměl naslouchat a jejich tajemství nám vyzradil. Spolu s ním navštívíme známá, ba i polozapomenutá místa – Portheimku, Bertramku, Celetnou ulici, Faustův dům, Malé náměstí a další lokality staré Prahy. Dozvíme se, kdo zde žil, jaký byl jeho životní příběh, s ním vlastně i jaký byl osud jeho rodiny a současně domu samotného. Pojďte se projít starou Prahou, pojďte „poznávat“ historii hlavního města z jiného pohledu. Naše knížka je pro tuto čtenářskou procházku jako stvořená. Skvělé čtení pro dlouhé zimní večery.... celý text
Přidat komentář
Příjemné čtení o historii některých pražských domů a lidech v nich žijících. Některé údaje byli dost zabíhající, ale neubírá to na zajímavosti. Konkrétní domy jsem si vyhledávala na internetu abych si je přiblížila.
Je to takové příjemné, čtivé povídání o domech a lidech kolem nich. Pro mne občas až příliš zabíhající do minulosti, ale asi to ani jinak nešlo. Rád si přečtu každou dobrou knížku, která mi prozradí něco zajímavého o starých časech a lidech v těchto časech žijících. Tuhle knihu bych zařadil mezi ně.
Knížka je moc pěkně zpracovaná. Ilustrace dokonalé. A že je poplatná době? Mně to nevadilo. Vždyť která kniha není? Prvně jsem ji četla už dávno a moc jsem si z ní nepamatovala. Teď ale jsem si vzala k ruce plán Prahy a dělala jsem si značky, kam se s vnoučaty podíváme, až zase do Prahy pojedeme.
Vcelku pěkná knížka, ale jedno přečtení mi bohatě stačí. Chvilkama jsem vlastně byla až zklamaná. Zdálo se mi až příliš často, že jsou příběhy chaoticky vyprávěné a že odbočují od hlavní linie - od příběhů jednotlivých domů. Ale nejvíce mi vadila ta poplatnost době. Tohle téma šlo zpracovat i bez ní.
Autorovy další knížky
2009 | Co vyprávěly staré pražské domy |
1968 | Co to je, když se řekne... |
1968 | Márinčino dětství |
1980 | Byli v Praze |
1991 | Panenka pro štěstí |
Asi půjdu proti davu, ale nemohla jsem se vůbec začíst. Občas se tam objevil zajímavý příběh, ale celkově jsem měla pocit, že to byla jen změť jmen a nesouvislých událostí. Radši bych pražské domy poznala osobně s nějakým průvodcem. Ale obrázky jsou tam hezké.