Čokoláda
Joanne Harris
Když se do francouzské vesnice Lansquenet nad Tannou bůhví odkud přistěhuje exoticky vyhlížející cizinka, Vianne Rocherová, a otevře si tu prodejnu čokolády přímo proti kostelu, otec Reynaud v ní od počátku vidí vážné nebezpečí pro své stádečko, především nyní, na počátku období půstu, kdy by si lidé měli tradičně odpírat světská potěšení. Kněz proto nově příchozí, v níž odhaluje pokušitelku k hříchu, vyhlašuje otevřený boj. Viannin obchod se najednou stává předmětem tajemné šeptandy, skvělou příležitostí pro donašeče, farizejsky rozhořčené ovzduším hříchu a toužícími se osvědčit jako poslušné ovečky. Na druhé straně krámek je místo, jež neodolatelně přitahuje mlsné jazýčky. Kdo by také mohl odolat tak sladkému pokušení? Za ty dva zdrávasy, které otec Reynaud za porušení půstu nařizuje, to přece stojí! Vianne se však svých odpůrců nezalekne a rozhodne se, že na Velikonoce uspořádá Čokoládový festival. Její plán rozdělí obec na dva tábory. Následuje střet, jenž je církví vyostřen v "čokoládovou bitvu". Začíná to vypadat, že velebnost církve může být ohrožena pohanskou vášní pro čokoládové opojení. Můžete si být jisti, že při čtení tohoto hravého a možná i trochu uličnického příběhu budete mít bez ustání chuť na čokoládu.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2004 , Knižní klubOriginální název:
Chocolat, 1999
více info...
Přidat komentář
Kdysi jsem viděla film. Skvělé obsazení, ale nezaujal. Nicméně Joanne Harris umí psát. Tak, že si umíte představit vůni a chuť všech čokoládových pochoutek, intenzitu žití některých postav a zžíravost skrytých dramat. A přemýšlíte, jak je to s matkou. A jak je to s Otcem.
Knížku mi doporučila kolegyňka, která při čtení přibrala dvě kila a upozornila mě na nutnost zásobit se čokoládou. Tak na mě knížka nefungovala, 'horší' v tomto ohledu pro mě bylo Doktore, šťastný a veselý, tam jsem se sice necpala čokoládou, ale u čtení jsem začala pít alkohol :-), po dočtení trvalo měsíc, než ten probuzený alkoholik ve mně zase usnul :-).
Z knížky Čokoláda jsem rozpačitá. Kolegyni jsem každopádně vděčná, že mě takto zprostředkovaně dovedla k filmu, který jsem kupodivu neznala, a narozdíl od knížky se mi opravdu líbil. Hlavně ten konec.
Film je skvělý. Ta atmosféra, herci, čokoláda, příběh – ani nevadí, že je velmi změněný oproti knize. A bohužel jsem jím asi hodně ovlivněná, jelikož mne kniha absolutně nebavila. Dočetla jsem ji z nutnosti a potřeby vědět, jak to vlastně celé dopadne. Naštěstí je příběh řekněme uzavřený a nemám absolutně žádnou potřebu číst další díly.
Film milujem a dobre si obsahom poradil. Kniha mala podobný nádych, aj keď s úplne iným koncom. Bolo to príjemné čítanie, no ďalšie pokračovania si nechám ujsť. Asi si nechcem kaziť dojem :)
(SPOILER)
Tak tohle se (pro mne) opravdu nepovedlo. Kniha má vysoké hodnocení, ale mi se nelíbila. Příběh nijaký, osoby jednají divně. Film jsem neviděla, mám v plánu se na něj podívat, ale...
Vianne pořád veselá, nad věcí, ale nese si v sobě duchy minulosti. S dcerou se dostanou na francouzský venkov, kde vládne kněz. Vianne je skrytá čarodějnice, dokáže spoustu věcí, které se spoustě lidí nelíbí.
Ale také dokáže nejen prostřednictvím čokolády přinést lidem štěstí a dobré vztahy. Také dokáže lidem dodat sebevědomí, což se malé komunitě nelíbí...
Líbilo se mi "povídání" kněze s otcem, člověk měl při čtení možnost nahlédnout do duše bláznivému psychopatovi...
Také se mi líbilo, jak se lidé pod Vianniným vlivem začali chovat jinak, více si věřili. Ne víra, ale svoboda a přátelství je nejdůležitější...
Co však opravdu nechápu, je výkonnost Vianne. V úterý přijely s dcerou do městečka (jak? autem? kde měli všechny potřebné věci?), stihla si pronajmout dům, vyřídit živnost, nachystat obchod, vše upéct a v pátek slavnostně otevřít! Tomu říkám zázrak! Nehledě na to, že pak opravuje dům, který není její...
Čtení o čokoládě hezké, ale... není to můj šálek kávy (nebo spíš čokolády).
(SPOILER)
3/5 Jako první jsem před cca 3 lety viděla film a s ním jsem tuto knihu v duchu neustále porovnávala a bohužel film vyhrál na celé čáře. Kniha jako taková je napsána formou náznaků a to já nemám příliš ráda. Nejsem si ani jistá, zda bych ji vůbec pochopila bez znalosti filmu. Koneckonců je psána ze dvou úhlů pohledu a to cukrářky Vianne a Černého muže, zosobnění strachu. Jistě i v knize jsou nastolena důležitá ženská témata : právo žít svobodně, vlastnit a milovat - žít podle sebe... a nikoliv podle maloměšťáckých či církevních požadavků, ale...
Navíc je tam pár odklonů knihy a scénáře, které jsem uvítala a dokážu si představit, proč to ve filmu bylo jinak, lépe dle mého. K překladu se nedokážu moc vyjádřit ale řekla bych, že sem tam taky něco ulétlo.
A hezké to bylo. Hlavní hrdina tedy zrovna nebyl můj typ, přesto se mi to líbilo. Bylo jasné jak to dopadne, ale cesta to nebyla úplně jednoduchá a to se mi zamlouvalo. A taky tam bylo plno prima čokolády, kterou já moc ráda. Láska, čokoláda, Francie, kapka zmatků, nerozhodnosti, nedůtklivý spoluobčané co se ale nakonec na čokoládu naučí jako vosy na bonbon, taky nějaké to drama a spousta rodinných tajemství o kterých se nemluví, ale čokoláda vám jazyk rozváže raz dva. Jasné je to oddechovka, ale krásná a inteligentní. Stejnojmenný film se mi taky moc líbil i když knížka je kapku lepší.
Jako...ona je fakt raplá (a Binochet ve filmu to ještě zhoršuje).
Ráno prvního dne volá na cizí lidi z okna a diví se, že oni nereagují??
Chlapům co jí pomohli s kytkama dá na Valentýna krabičku a oni odchází se "stejně omamnými potěšenými výrazy" ?!
Pořád se na všechny okolo tlemí, to je její reakce na KAŽDÝ slovo druhých i její vlastní?? Děs!
Ono to v podstatě nemá moc smysl ta kniha: kdyby reálně začínal půst věřících, prostě by si s nějakou čokoládou neškrtla, a ne že by jí čuměli přes výlohu a hrnuli se jí tam chlapi baby i děcka.
Natož aby se dali přimět se změnit.
Proto mě ta kniha i film tak točí.
Četla jsem již dávno, ale kniha se mi moc líbila, při detailním popisu všech těch pralinek mi vždycky vyvolala chuť na čokoládu a líbila se mi mrazivá atmosféra. Líbí se mi i filmové zpracování.
No nevím. Tak jsem se na tuto knížku těšila, dokonce jsem si ji vzala s sebou na dovolenou. Ale jak to napsat... Takový blábol jsem fakt nečekala. To bylo pořád: Usmála jsem se... Odpověděla jsem se smíchem...Vesele jsem pozdravila... Prostě toho smíchu, veselí a radosti bylo až až. Do toho nepřátelský pan farář (netuším význam jeho sáhodlouhých promluv k otci) a co teprve tajemný Černý muž! K dovršení všeho ta čokoláda. Bylo jí všude až moc a vůbec mi tam nepasovala. Taky nechápu, jak mohla Vianne během tří dnů zrekonstruovat starou pekárnu a otevřít čokoládovnu s regály plnými zboží a dokonalou výlohou. Svou dceru nazývá cizinkou, těch nesmyslů bylo prostě tolik! Nelíbilo.
Zvláštní kniha, kterou jsem myslela, že znám díky mému hodně oblíbenému filmu, ale pletla jsem se. Působila na mě úplně jinak než film. Magicky a tajnosnubně, byla plná nevyřčených otázek a odpovědí. Cítila jsem při čtení takovou podivnou, ale ve výsledku hezkou náladu, asi za to může fakt, že jsem nedávno ztratila někoho mně hodně blízkého a tato kniha byla tak trochu balzámem na duši.
"Někdy je život tou nejhorší možností ze všech." - tato věta mnou rezonuje ještě několik dnů poté. Každopádně, nemůžu se dočkat, až se dostanu k dalším dílům série.
Na první pohled banální román o tom, kterak si jedna čarodějnice otevřela na vsi čokoládovnu, a jak její pohanství leželo v žaludku místnímu panu faráři... ale ve skutečnosti autorka akcentuje na malém prostoru solidní množství témat, motivů a symbolických obrazů, je to celé hlubší než se zdá. Když se nad tím člověk zamyslí, je to inteligentně vystavěný román, k tomu čtivý a (přestože filmová adaptace tak místy působí) nejde o žádnou červenou knihovnu. Ač to může vzhledem k názvu znít paradoxně, tak jediné, co mi na knize vadilo, bylo příliš popisů čokolády. Chápu, že je tu míněna jako symbol, což hlavně v závěru funguje, ale místy se to na můj vkus vrstvilo příliš... ale tenhle detail knihu až tak neshazuje.
Čokoládu jsem objevila v nově vzniklé sekci naší knihovny s názvem: Knihy na dovolenou.
Zřejmě se předpokládá, ze většina čtenářů jezdí na pobyty all inclusive. V mém případě to není úplně pravda. Čtení pro mne bylo jistým druhem sebemrskačství:). Nepamatuji, ze by mi někdy nad knihou tak zoufale kručelo v břiše. ( dovolenou trávím na nádherném konci civilizace, se samou zdravou stravou. Na čerstvý zeleninový salát, který máme 3x denně, už se nemůžu ani podívat. Momentálně nabízím půl království za pytlik dětských českých piškotů a celého koně za jakoukoli laskominu z La Celeste Praline. Aspoň jednu malou florentynku…)
Ale Čokoláda není jen kniha o sladkostech.
Je až neuvěřitelné, kolik toho autorka vmestnala na stránky nijak zvlášť tlustého svazku.
Je to působivý, krásně napsaný příběh o štěstí, rovnoprávnosti, svobodě, předsudcích, násilí a náboženském fanatismu.
Nejvíce mne oslovila postava Armande.
Film jsem neviděla.
Nepřišla jsem zatím na chuť Johnymu Deepovi. Mám strach, aby mi filmové zpracování nezkazilo nádherný pocit z knížky.
Čokoláda, kam se podíváš. Z ní lze věštit, překonávat domácí násilí, i milovat. Lehké čtení, zajímavá vesnice s výraznými charaktery. Líbilo se mi vyprávění z pohledu dvou různých osob, tolerance a netolerance, i důsledky, které to přineslo. Jen ten podivný jednonoční vztah nechápu ani s čokoládou.
Film jsem viděla hooodně krát, protože ho miluji a né jen kvůli Johny Deppovi. Teď jsem poslouchala audioknihu, která je fantasticky načtená . Kniha je sice hodně jiná, jsou tam rozdíly, ale v jádru stejná. Obojí doporučuji.
Film som videla už nespočetne veľakrát a vždy ma vie jeho atmosféra dostať.
Predpokladala som, že s knihou to bude minimálne rovnaké. Ale ako to už u kníh chodí (hlavne u tých, ktoré boli sfilmované), dostala som viac, než som čakala.
Očakávala som Vianne s tvárou Juliette Binocheovej; Rouxa akoby Johnymu Deppovi z oka vypadol; úzkoprsého, zatrpknutého a až fanatického starostu (v knižnom spracovaní ako kňaz) stvárneného Alfredom Molinaom a aj ráznu a priamu Judi Denchovú ako Armande. Toto som v podstate aj s menšími zmenami dostala, ale zároveň sa naše stretnutie stalo niečím čarovným až magickým.
Neprekvapilo ma ani tak to, že sa kniha od filmu líši, ale skôr v čom sa líšia a v čom sú rovnaké. Oba príbehy sú krásne a aj sa dosť podobajú, ale aj napriek tomu majú svoju vlastnú charizmu. V oboch je vykreslený nadčasový obraz spoločnosti. Kniha a aj film prenechávajú slovo skrytým túžbam a hriechom, a sú opradené svojimi vlastnými tajomstvami, ktoré s vami putujú celým dejom. Jednoducho mňam :)
Čo ma pri knihe dostalo asi najviac (okrem toho, že som sa bez hanby vybrala na tajný nočný lov čokolády v loveckom revíri zvanom kuchyňa), bol rozhodne koniec. Bol pre mňa nečakaný a tí, ktorí knihu čítali, určite pochopia, akú úľavu som pocítila, keď som zistila, že kniha má pokračovanie :)
Kniha rozhodne stojí za prečítanie.
Pokud se chcete toulat malou francouzkou vesničkou, poznat místní obyvatele kteří mají svá tajemství, a užít si trochu zábavy u řeky s partou tuláků, vemte hrnek čokolády, pohodlně se usaďte a dejte se do toho.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Čokoláda |
| 2007 | Ostružinové víno |
| 2008 | Krysařovy střevíce |
| 2008 | Znamení run |
| 2022 |  Jiná třída |
Miluju čokoládu. Na film se také vždy ráda podívám a tak jsem byla zvědavá na knihu. Pár věcí je tam jinak, což nevadí, ale nějak se mi to hůře četlo.