Spider-Man
Stan Lee , John Romita Sr.
Comicsové legendy II. série
< 2. díl >
Celosvětově jeden z nejpopulárnějších comicsových hrdinů se dostává i do této řady a to v téměř nejstarších příbězích, které kdy vyšly. Proti našemu příteli ze sousedství stojí tentokrát Doctor Octopus, Ka-Zar, Kingpin nebo jeho věčný odpůrce J. Jonah Jameson. Obsah: Spider-Man končí (Spider-Man No More!) V sevření Kingpina (In the Clutches of the Kingpin!) Smrt hrdiny (To Die a Hero!) Přichází Dr. Octopus (Enter: Dr. Octopus) Chapadla a past (The Tentacles and the Trap!) Ock vítězí (Doc Ock Wins!) Katastrofa (Disaster!) Přichází Ka-Zar (The Coming of Ka-Zar!) Jako zabít Spider-Mana (To Kill A Spider-Man!)... celý text
Přidat komentář
Bože, ta kresba v téhle sbírce oldschoolových Spider-manů je prostě dokonalá! Zápletky sice místy už trochu nakousal čas, ale zachycují sladkou nevinnost a květinovou rozpustilost šedesátých let. Jediná vada na kráse je, že to je černobílé...
Jak nemám staré komiksy pro jejich ukecanost příliš v lásce, tohle souborné vydání Spider-Mana mi sedlo jako ulité. Jistě, v některých momentech je to drobet patetické, obzvláště když Peter Parker zase jednou brečí nad svým údělem hrdiny. Ale jinak zábavné a nostalgicky úsměvné. Dokonce se ani nekoná obligátní komentování probíhajícího děje „teď použiju tudlecto, co umí suprové tohleto a udělá to támhletomu ošklivé todlecto“.
Ono je vůbec znát, že Stan Lee k příběhům nepřistupoval s takovou vážností jako třeba k X-Menům, Fantastic Four nebo Avengers. Takže i když jsou ty komiksy naivní a hloupoučké, jsou mile naivní a hloupoučké. Až mi přijde, že si autoři často záměrně utahovali ze sebe, ze superhrdinů i ze čtenářů samotných. V důsledku příjemný návrat do šedesátých let, který k mému překvapení funguje dodnes. Není proč se divit, že se Spider-Man tak dlouho udržel na vrcholu popularity v marvelovské továrně na sny.
Jen ty úžasné americké úsměvy mě ještě nějaký pátek oslepovaly ve snech.
Když vycházel u Semicu, tak jsem to žral - taky jsem byl malý. Teď už to není, co bývalo, ale, je to ale klasika a jako taková musí být mnou vlastněna - navíc jsem za to dal jen kilo, což nic není.
bylo to vážně fajn , jenom ke konci to nebylo úplně nejzábavnější … . Přečetla jsem to asi za třičtvrtě hodiny a plánuju číst další takové komiksy