Conan: Krvavá ostří
Václav Vágenknecht
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30995/bmid_conan-krvava-ostri-EjX-30995.png
3
10
10
Conan (knižní série) série
>
V zádech horda Gundermanů, toužících po pomstě, před ním bledá rusovláska, divoká jako dravá šelma, přítulná jako kočka. A záhadní staří, kteří znají budoucnost. Jen oni vědí, proč se jezeru zahalenému mlhou říká Voda mrtvých ptáků… Proč uprchla před Conanem půvabná Varana, sotva ji zachránil z rukou Hyperborejců? A proč z ní starý Riamh vycvičil zabijáka? Na čí straně je pravda a kde se skrývá lež…? Koho se má modrooký bílý náčelník černošských Bamulů bát víc – věrolomného šamana vlastního kmene, vyvržence, který umí mluvit se zvířaty a touží po pomstě za stará příkoří, démona z podsvětí nebo mazaného šamana nepřátel…? Varování starého kněze, vilný démon, zvědavá Devi Jasmína – a pořádná nakládačka. Tentokrát vyvázne barbar jen šťastnou náhodou… Jen Conan, král aquilonský, dokáže bez bázně čelit hrůze, skryté v Ďáblových skalách. Jakým klíčem má však odemknout lidskou duši…? Celkem osm nových povídek, osm různých míst i časů, jen Conan zůstává stále stejný. Neporazitelný – a neodolatelný.... celý text
Přidat komentář
Trudoš docela vystihl podstatu této knihy. Postava silného barbara, která v ní vystupuje, nemá fakt skoro nic společného s Conanem. Václav Vágenknecht tak patří mezi autory, kterým se asi nejméně podařilo vykreslit pevně danou mytologii, náladu a styl Conanových příběhů a náturu jeho povahy.
Přesto si nemyslím, že by to bylo až tak špatné. Kdyby se hlavní hrdina jmenoval prostě jinak, šlo by o vcelku záživné a dobře zkousnutelné "sword and sorcery" pro jednodušší a odpočinkovější četbu. I přesto, že některé zápletky jsou vzhledem k přímočarému a primitivnímu ději až příliš zbytečně překomplikované.
Některé pasáže jsou i docela nechtěně vtipné - jako když se v džungli musí Conan spřáhnout s nepřítelem, aby společně mohli přemoci nepřítele společného. Pobijí při tom hordu pomatených opic a na základě toho si poté skládají poklony, jak je ten druhý udatný válečník, kterého ještě snad svět neviděl a tak dále. To bylo docela funny.
Ale jsou zde i dobré kusy, jako třeba předposlední povídka, ve které se královna dostane do důlní šachty, kde je uvězněna neviditelnou stěnou a omylem oživí démona. Ten se rozhodne hrát s ní hru a nechá princeznu aby si zvolila šampiona, který za ni bude bojovat. Ona zvolí Conana. Démon poté s Conanem bojuje a Cimmeřan proti němu nemá vůbec šanci. Démon si s ním hraje, zmrzačí jeho milenku, zabije kolem spoustu dalších lidí a Conan je bezradný, protože ani jeho vlastní síla mu nepomůže... u téhle povídky jsem hltal každé slovo, to bylo dobré a originálě pojaté Sword and sorcery a navíc se něco výjímečně nevyřešilo silou.
Jinak celkově zbytek povídek opisuje klasický mustr Conanových dobrodružství, jak už Trudoš níže popsal. Čili klišé jak má být, jen ta atmosféra a Conanův charakter chybí. Ale pokud už jste dočetli lepší tupé, jednoduché fantasy tohoto střihu, tak tahle knížka určitě není nejhorší volbou.
Václav Vágenknecht si pro udatného Cimmeřana tentokrát připravil osm různých dobrodružství, jejichž alfou i omegou jsou: 1) Bujná děva, 2) Sex, 3) Padouch, 4) Magie, 5) Artefakt. Takže nic nového pod sluncem a v důsledku jen další pastiš, co navíc s Howardovým barbarem nemá prakticky nic společného.
Problém je především v jazykové formě. Autorův pokus o moderní stylizaci má za následek sice zábavně květnaté výrazy, ale vyprávění to z valné většiny shazuje do parodické roviny. Nemluvě o tom, že z Conana dělá namakanou, nemyslící a věčně nadrženou gorilu, na kterou stačí jen pomyslet a hned vám „tuhnou vzrušením bradavky a vlhne rozkrok“ (str. 159). Proto kdykoliv hrdina udělal něco smysluplného, měl jsem sto chutí vykřiknout: „Probůh, ono to myslí!“ Bylo by to i k smíchu, kdyby šlo o úplně jinou postavu z úplně jiného příběhu. Pro tvůrce by tak možná bylo inovativnější pracovat na vlastním písečku, než neuměle kopírovat legendu, která má již sedmdesát let pevně vyprofilovaný charakter.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2005 |  Conan: Krvavá ostří |
| 2012 |  Conan: Bélitin tanec smrti |
| 2013 | Conan: Pobřeží krve |
| 2002 | Conan: Setovy šachy / Léčka |
| 2014 | Kočas 2014 |
Soubor několika povídek, které sice nejsou špatné, ale že by to byla nějaká sláva, to se říct nedá. Stejně jako ostatní jsem se podivil, jak se autor během psaní přiklonil téměř k erotické fantasy. Nebo byl možná jen líný neustále popisovat ženské oděvy, tak raději nechal slečny běhat bez nich. Zatím to byla moje druhá kniha od tohoto autora a ani jedna mě moc nepřesvědčila, že by se mu měly svěřit do rukou další příběhy.