Conan a Bílý bůh běsů
Sean A. Moore
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/3980/bmid_conan-a-bily-buh-besu-JXH-3980.jpg
4
16
16
Conan (knižní série) série
>
Vypráví se pověsti o pradávném městě Nithii, pohřbeném pod nánosem písku. A v chrámu uprostřed těchto zakázaných trosek se prý skrývá poklad nevýslovné ceny: soška vyřezaná z obrovské perly. Conanův plán je jednoduchý – zmocnit se tohoto pokladu. Ale není sám, kdo zaslechl tajné zvěsti o této sošce přezdívané Bílý bůh běsů; ve hře je i Neferit, záhadná vládkyně zlodějského bratrstva, Toj, nejlstivější zabiják hybornského světa a navíc dva nejnebezpečnější nekromanté, jaké kdy hostil svět. Ti se sošky netouží zmocnit kvůli její ceně, nýbrž pro její moc – moc schopnou ukončit vládu světla. Jediný Conan se jim odváží vzdorovat…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1999 , VikingOriginální název:
Conan and the Grim Grey God, 1996
více info...
Přidat komentář
Bílý bůh běsů se v té hromadě románů o neohroženém barbarovi neztratí. Povedený příběh je dobře napsaný - s autorem jsem neměl problém ani u první knihy, co jsem od něj četl - Šamanova kletba. Najdeme zde vše podstatné, od polonahých krasavic po nekromanty a na první pohled neporazitelné nepřátele či monstra.
Toto se mi líbí na příbězích o barbaru Conanovi nejvíc - bojování proti přesile, z níž vyjde jako vítěz, nebojí se ničeho, prostě hrdina jak se patří :)
Conan a Bílý bůh běsů
Začnu od konce.
Finále je typicky Conanovská jízda, kde musí barbar po boku kozaté krasavice zabránit znovuzrození mocného zlého boha, přemoci nekromanta, porazit mocného nemrtvého válečníka a vyhnout se intrikám najatého velmistra cechu vrahů. Konec je solidní jízda.
Čím ale Conan a bílý bůh běsů trpí, je vata. Natahování děje, zbytečné popisy všeho možného. Tohle se děje hlavně v pasážích týkajících se zlého nekromanta. Co mě v akčních fantasy knihách vyloženě vadí, je oblíbený trik na natáhnutí počtu stran, který spočívá v kapitolách, kde čteme popisy toho, jak armády pochodují, armády se o něco snaží a desítky stran čteme úvahy hlavního padoucha, jak se složitými intrikami zbaví svých soupeřů a jakými všemi způsoby si zajistí obrovskou moc a vládu nad světem, jen aby k ničemu z toho nakonec vůbec nedošlo a s tímto padouchem nakonec bylo zůčtováno během jednoho krátkého odstavce. Jak tyhle pasáže jen cejtím, už mám osypky.
Dobré ale je, že autor neosekal příběh na totální kostru, ale narval ji vcelku zajímavými postavami, motivovanými sice klišoidním poháněcím mechanismem, jako je třeba jed vpravený jim do těla, který bude jejich nadřízeným neutralizován v případě úspěchu jím zadané mise. Jednouché, ale účinné. Rozehrálo to spoustu zajímavých dějových možností, které ale autor úplně na sto procent nevyužil.
Rovněž hezká byla i narážka na děj povídky Věž Slona, od duchovního otce Howarda. Provázanost se staršími Conanovskými díly mám rád.
Kdyby se škrtalo, některé dějové linky byly lépe zvládnuty a styl psaní nebyl místy trochu kostrbatý, byla by to vážně super jízda. Takhle jenom fajn Conanovka, kterou jsem místy už chtěl mí rychle za sebou.