Conan a Pavoučí bůh
Lyon Sprague de Camp
Conan (knižní série) série
>
Conan se stal důstojníkem v armádě turanského krále Yildize. V souboji zabije nadřízeného důstojníka a je přinucen uprchnout. Dostane se do zamorského města Yezudu a tam do chrámu příšerného Pavoučího boha. Pavoučí bůh však není jen obyčejnou sochou. Mezi zkázou okolního světa a jím stojí pouze Conanova odvaha.
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1992 , Klub Julese VerneaOriginální název:
Conan and the Spider God, 1980
více info...
Přidat komentář
Jednoduchý a poměrně přímočarý příběh z Conanova mládí. Tentokrát náš hrdina zabije svého velitele a musí utéct. Díky tomu se dostane až do Zamory, do města s chrámem pavoučího boha. Najde si práci jako kovář a samozřejmě pomýšlí si v chrámu ukrást nějaké drahokamy. Přitom se poprvé v životě šíleně zamiluje do chrámové tanečnice.
Když se rozhodne ke krádeži, vše se samozřejmě zkomplikuje a nebyl by to Conan, aby se nemusel utkat s nějakým monstrem, i když upřímně, tady pouze sekunduje a moc toho nenadělá (pasáž boje s netvorem zabírá stěží stránku). Ostatně v celém příběhu se moc nebojuje. Objevují se kouzla iluzí a atypicky si Conan dokonce pomůže magickým předmětem.
Co mi tam moc nesedělo, bylo používání příkladů z násobilky, kterou Conan používá k odolání hypnóze.
Každopádně se to četlo dobře, neurazilo, ale nijak výrazně nenadchlo.
Budiž. Od dvojice Sprague – de Camp jsem četl mnoho Conanovek, ale nebýt jejich jména na obalu, tipl bych to na jiného autora. Zápletka není úplně špatná (Conan si chce zkrátit nudnou službu jedním příjemným večerem, ale naběhne jedné buchtě jako školák pod tatrovku na přechodu, což ho zažene do vzdálených hor k mnohonohému chlupatému bohu), jen to zpracování a naroubování na Conanovský charakter mi zde vůbec nesedlo.
***Conan rozhodil ruce. „Mitra nás chraň před chytrými ženami, které si plánují život jako generál bitvu! Polovina radosti ze života spočívá v tom, že člověk neví, co ho čeká příští den a bude-li vůbec naživu.“***
Conanovi je zde lehce přes dvacet, takže zkušeností úplně moc nepobral, ale aby mu zde byl rovnocenný soupeř kdejaký nýmand s mečem v ruce, nebo že ho překvapí a dostane na lopatky každý šarlatán, to už se mi četlo hůře.
***Kdyby se s ní vážně zapletl, určitě by ho jako válečníka zničila. A proč už teď, když bylo na světě stále ještě tolik míst, která neviděl, a tolik dobrodružství, která nezkusil?!***
Kapitolou samou je pak jeho dráha profesionálního kováře, kde si za zvuku bušících kovadlin představuje rodinnou idylku s chrámovou tanečnici Rudabeth. Ženy jsou nedílnou součástí jeho dobrodružství, zde to však místy připomínalo díl z TV show „Kovář hledá družku“.
***Conan zavrčel: „U všech Cromových ďáblů, děvče! Pokoušíš se mě předělat? Tak to tedy ne!“***
Příběh je naštěstí krátký a uběhne dříve, než bys ukoval podkovu, ale jedná se o čistý průměr, který neurazí, ale ani nenadchne.
***Ti, kteří znali Conana jako muže ze železa, tvrdého a nemilosrdného, muže, který myslel především sám na sebe, by jistě užasli, kdyby ho spatřili plakat v téhle příšerné márnici, nevšímavého k okolnímu nebezpečí.***
Docela průměrná conanovská knížka, která se na rozdíl od jiných dobře čte. Zrovna jsem teď měl přečtené nějaké dva kousky, kde bylo hodně obtížné dostat se do konce. Tady obyčejný fantasy příběh rychle ubíhá a zatím se jedná o mé první setkání s tímto autorem.
Autorovy další knížky
2004 | Conan a kletba monolitu |
1989 | Conan |
2008 | Conan a plamenný nůž |
1992 | Conan a Pavoučí bůh |
1993 | Conan mstitel |
Relativně tradiční conanovská hrdinská fantasy, která se sice četla poměrně svižně, ale měl jsem pocit, že na to, jak byla místy pocitově poněkud natáhlá nezajímavými pasážemi s Conanem, nadbíhajícím chrámové tanečnici, a intrikujícím v hospodě, pak na druhou stranu věnovala poměrně málo času ústřední zápletce s pavoučím bohem a jeho šíleným kultem. Sprague de Camp poměrně trefně emuluje Howardův styl příběhů, ale oproti originálu neumí tolik pracovat s tajemnem a napětí, a i Conana samotného uchopil poněkud zvláštně (zamilovaný, skrývající se, intrikující...to mi k barbarovi z Cimmerie moc nesedí). Pohodové, ale vcelku průměrné čtení.