Conan mstitel

05.06.2021

Conan Mstitel je povedený derivát veškerých Conanovských prvků. Conan je zde již králem a jeho ženu unese zlý čaroděj. Při cestě za jeho záchranou se cimmerský barbar opět stane pirátem, svede námořní bitvy, popere se v horách se sněžným netvorem, podívá si i do džungle, stane se vůdcem nájezdníků, ojede nějaké to děvče a vůbec v rámci spanilé jízdy si připomene krásný průřez celou svoji kariérou.

Tohle všechno je navíc pěkně lemované atmosférou, která se velmi sympaticky přibližuje svoji poetikou originálním Howardovým příběhům. Bonbónkem navrch je i množství postav a událostí, které na každém rohu odkazují na původní Conanovské příběhy. Setkáme se tak se starými známými postavami i místy.

Hraje to trochu na nostalgii, ale má to neuvěřitelný spád. Děj a akce za sebou následují kulometnou rychlostí, až se mi nechce věřit, že se toho dá tolik stihnout na tak relativně malém prostoru.

Malinko to kazí lehká nekonzistentnost děje, kdy se chvílemi zdá, že se Conan až příliš odchýlil od svého původního záměru zachránit svou ženu a kniha utíká k úplně jiným dějovým cestám.

Rozhodně je to jedna z těch povedených Conanovek, psaných jiným, než původním autorem. Skoro jsem měl cuky dát 4 hvězdičky z 5-ti.

16.08.2019

Hodina draka byl pěkný klasický příběh od autora nesmrtelného barbara. Navázat na něj a zároveň udržet laťku zábavnosti se rozhodl Lyon Sprague de Camp. A uznávám, povedlo se mu. Po několika knižních Conanovských zklamáních z poslední doby jsem se konečně začetl do dobrého románu. Příběh odsýpal, nikde se zbytečně nenatahoval a a čas od času mi v některých pasážích připadalo, že to psal sám Howard. Takže pokud bych si měl zatím vybrat svého oblíbeného náhradníka, bude to tento autor.

29.09.2016

Trochu slabší odvar Conana, občas skoro vykrádaný Howard. Jednoduchý příběh postavený na cestování Conana různými zeměmi a národy, přičemž se vždy prokáže jeho nadlidská síla a schopnosti. Už jsem od de Campa četl lepší příběhy. 50 %

18.09.2015

Absolutní krasojízda. Premisa pokračování Hodiny draka je jednodušší než bulharská striptérka. Spokojený a čím dál více se nudící Conan je vytržen z rozjímání během jeho kralování, kdy do paláce vtrhne nepěkná bestie a unese mu manželku až na samotný konec světa. Marná sláva, Conan přenechá kralování svým přátelům, nazuje sandále (se kterými zadupe do země nejedno království), naplní cestovní vak, do ruky porve pořádnou sekeru a vyráží se svým zasmušilým pohledem a srdcem naplněným hněvem zachránit svou ženu, neboť „Nikdy neměl žádný muž lepší ženu a král lepší královnu!“ zvolal Conan…

Během jeho putování se setkáme se spoustou známých postav z předchozích dobrodružství („Prospero! Trocero!“ Conan je s radostí a díky začal poplácávat po opancéřovaných ramenou a kolem se okamžitě zvedl hustý oblak prachu. „Objevili jste se opravdu v poslední chvíli, jinak by nám byli ti psi pěkně zatopili.), sesadíme několik království, provedeme státní převrat, pořádně si užijeme pirátské boje na moři, pomilujeme v rámci slušných mravů starou známou a setneme nejednu pekelnou stvůru. Jako bonus si pokecáme a pomodlíme se k samotnému Cromu, bez jehož pomoci, bychom pravděpodobně četli poslední Conanův výlet.

Překrásně řečeno, příteli! Ale kdo to jede támhle? Ďábel mě vezmi, jestli to není Pelias!“

Jedinou výtku, kterou bych knize vytkl, je její překlad, kdy se častěji ke konci používá Čína místo bájné Kitháje. Tohle se zde hodilo stejně, jako vepřové hody do mešity uprostřed Ramadánu. Jinak je to opravdu skvost, který nenechá čtenáře vydechnout až do posledního písmene. Opravdová lahůdka mezi romány z Hyborie nepocházející z ruky taťky Howarda.

„K čertu, mám po všech těch řečech žízeň jako velbloud! Nemáš ve své polní láhvi trochu vína?“